Černý křemík umožní výrobu levnějších solárních článků

Vědci z americké Národní laboratoře spadající pod tamní ministerstvo energetiky přišli se zajímavým novým objevem. Původně zrcadlové křemíkové placky přetvářejí na „černý křemík„, který dokáže zajímavým způsobem zachycovat světlo.  
solární články - černý křemík

Původní nápad přišel od vědců z Technické univerzity v Mnichově. Byli to oni, kdo popsal způsob tvorby „černého křemíku“. Vědci z amerického výzkumného centra začali od roku 2006 zkoušet svůj vlastní postup. Ten se jim nakonec podařilo vylepšit tak, že výroba černého křemíku je poměrně levná a efektivní.

Co je ale vlastně „černý křemík“? Jde o křemíkový plátek („wafer„) podobný těm, ze kterých se vyrábí mikroprocesory. Jen o menším průměru. Běžný wafer světlo odráží, funguje jako zdrcadlo. „Černý křemík“ v sobě má ale obrovské množství miniaturních dírek, které světlo naopak pohlcují. Křemík pak vypadá jako zcela černý – podobně jako mimozemský kvádr z filmu Vesmírná odyssea.

Hlavní přínos vědců z spočívá v tom, že vymysleli způsob, jak černý křemík vyrábět relativně levněji než jejich kolegové z . Využívají přitom místo zlata běžně dostupné kyseliny. Samozřejmě, že cesta k funkčnímu není tak přímá, jak se může na první pohled zdát.

Dírky v křemíku musí být totiž „tak akorát“. Nejlepších výsledků dosáhli vědci s dírkami hlubokými půl mikronu (500 nanometrů) a o průměru o něco menším než je nejmenší vlnová délka světla. Pokud by byly díry hlubší, solární článek by nebyl schopen dostat z nich elektrony. O novou technologii už projevily zájem některé firmy, které by ji chtěli využít pro výrobu komerčních .

NREL
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

15 komentářů: „Černý křemík umožní výrobu levnějších solárních článků

  • 22. 4. 2014 (7.00)
    Permalink

    I love my droid I have the thunderbolt and love it I had an ihpone and I just hated at t ihpones are nice for what they do but I think the androids have more potential they would have more potential if all the apps worked with every android but im kinda rambling OH and I love swype it changed my life

    Reagovat
  • 11. 11. 2012 (17.06)
    Permalink

    „poriadneho investora, nie TV show.“
    Spíše však někoho kdo rozumí i fyzice.

    Reagovat
  • 17. 7. 2012 (19.13)
    Permalink

    miro novak:
    co takhle umístit video toho produktu na youtube? :)

    Reagovat
  • 10. 3. 2011 (14.32)
    Permalink

    Uz som bol v den D. Skoncilo to tym, ze som jednomu z panov musel vysvetlovat rozdiel medzi tepelnym zasobnikom a tepelnym cerpadlom. Dakujem, neprosim. Porota sa tak zhovadila, ze ma ani nedali do vysielania. Zasobnik energie potrebuje poriadneho investora, nie TV show.

    Reagovat
  • 10. 3. 2011 (10.33)
    Permalink

    To Miro,
    to co tu píšeš mi připadá absolutně neuvěřitelné. Co zkusit účastnit se v pořadu Den D ?

    Reagovat
  • 9. 3. 2011 (16.19)
    Permalink

    Hovorim o mojom vynaleze, ktory chcem ponuknut aj Nemecku. Smiesne lacny (3 Eur na 1kWh), kapacita az stovky MWh, vykon desiatky MW.

    Reagovat
  • 9. 3. 2011 (11.28)
    Permalink

    To Miro o jakem zasobniku mluvis? Nemci maji problem z vetrnema elektrarnama, proc si ten zasobnik nepostavili?

    Reagovat
  • 14. 11. 2010 (12.08)
    Permalink

    Dnes sa dosahuje ucinnost fotovoltaiky na urovni +- 20%. Aj ked to raz bude 100 %, bude to len 100 % z takmer ničoho. Zber slnečného žiarenia je len rozmarná činnost, drahá a bez dotácii nenávratná.

    S dobrym zásobníkom energie je možno dosiahnut automaticke odstranenie povinného 5% prebytku /= nadvyroby energie. Taky zasobník uz je vymysleny a predstavte si, co sa deje: Neexistuje investor v tomto multimiliardovom bussinesse?!?!?

    Reagovat
    • 24. 5. 2016 (12.36)
      Permalink

      Pre pána Mira Nováka: investor? ´
      Áno, nie ja, ale pracujeme pre takého, projekty sa týkajú energie.
      Prosím kontaktuje ma na uverejnenej adrese.

      Reagovat
  • 21. 9. 2010 (16.53)
    Permalink

    To je jedna z dobrých věcí, které plynou z dotované zelené filsofie. Díky tomu se dává veliký prostor (i peníze) pro vývoj zelených technologií, které následně šetří náklady na energie.

    Reagovat
  • 10. 9. 2010 (22.33)
    Permalink

    Jenže tam se zrcadlí strop, který asi není osvětlený tak jako podlaha, protože světla směřují dolů k podlaze.

    Reagovat
  • 9. 9. 2010 (8.20)
    Permalink

    pro Kybice – běžná zrcadla pro domácnost mívají třeba jen 80-90%. Ač se to nezdá, tak i na tom obrázku je odrazivost asi 50% (srovnajte rozdíl tmavosti na waferu a jasu na podlaze).

    Reagovat
  • 8. 9. 2010 (8.49)
    Permalink

    Běžné wafery určené k výrobě procesorů (nikoliv solárních článků) mají asi podstatně větší odrazivost než běžné fotovoltaické křemíkové články. Je to téměř dokonalé zrcadlo. Ostatně je to dobře vidět i na fotografii u článku.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.