Alžír má s obnovitelnými zdroji velké plány

Severoafrický Alžír se rozhodl optimisticky zvýšit svou plánovanou hranici pro podíl obnovitelných zdrojů energie v národním mixu, z původních 12 GW na 25 GW do roku 2030. Otázkou zůstává, zda tento plán není přeci jen až příliš optimistický.

Dosud se zde za poslední léta podařilo zprovoznit projekty OZE o celkovém výkonu 350 MW pro solární energetiku, a připravuje se 800 MW větrných elektráren. Alžír navíc v meziročních srovnáních značně kolísá, jak v množství vyrobené elektřiny, požadovaném odběru tak i vlastní dostupnosti připojení.

Alžírský ministr pro energetiku a těžbu, Youcef Yousfi, prohlásil: „Že vzhledem k dosavadnímu vývoji nevidí překážek v dosažení vyššího cíle, tedy pětadvaceti gigawattech OZE instalovaných do roku 2030.“ Yousfi dále tvrdí, že původní cíl bude dosažen v poměrně blízké budoucnosti, a tak není důvodem setrvávat u malých plánů.

Jenže pohled do národních statistik mu moc za pravdu nedává. Země sice disponuje velmi příhodnými odkupními tarify 16 DZD (alžírských dinárů) za kWh (přibližně tedy 0,17 $/ kWh) pro malé projekty o výkonu 1-5 MW, ale rychlost rozvoje celého energetického sektoru, která je navíc diktována mírou ochoty a podpory z Evropské unie, je přinejmenším diskutabilní.

Alžírská ekonomika je silně závislá na vývozu ropy a zemního plynu. Podle údajů OPEC se prodej těchto produktů podílí na hrubém národním produktu 30 %, tvoří 95 % objemu exportu a 60% základu státního rozpočtu.

Funguje tu něco jako systém spojitých nádob: Snížení poptávky z Evropy mezi lety 2012-13 znamenalo ztrátu sedmi miliard dolarů pro rozpočet, a silně zasáhlo i dosavadní velkolepé plány na rozvoj OZE. Další očekávatelné snížení poptávky z EU (kam míří 72 % ropných produktů) by mohlo další snahy na poli obnovitelných zdrojů zmrazit zcela.

Alžírské Ministerstvo pro energetiku a těžbu se pokoušelo pokrýt domácí spotřebu elektřin s pomocí elektráren na zemní plyn, ale několik teroristických útoků z posledních dvou let prokázalo, že odlehlé a izolované rafinérie představují za neklidné politické situace krajně nespolehlivý zdroj.

V roce 2012 Alžír dosáhl 15,2 GW celkového energetického výkonu (především díky ropě a zemnímu plynu), o rok později to ale bylo jen 12,8 GW. Tento pokles způsobil „rozklad a kolaps“ elektrifikační sítě, který zanechal spoustu odběratelů bez elektřiny.

Majoritní poskytovatel energie, společnost Sonelgaz, přesto očekává, že do roku 2017 se vyšplhá národní spotřeba na 20 GW.

Sonelgaz v současnosti vede v patrnosti třiadvacet projektů solárních elektráren, které jsou v různé fázi vývoje. Celkem by se měl jejich výkon přiblížit 400 MW (v současnosti je funkčních 350). Dalším krokem je zprovoznění dvanácti-turbínové větrné farmy Adrar, o výkonu 10 MW.

V různé fázi, od projektové přípravy, schvalovacích řízení, budování základů či infrastruktury po samotnou instalaci, spuštění a provoz se za poslední tři léta nachází zařízení pro výrobu čisté energie o celkovém výkonu asi 1,2 GW.

Což je sice sympatické, ale zdaleka to neodpovídá onomu „blízkému naplnění 12 GW, a plánování 25 GW do roku 2030“ jak zmiňuje alžírský Ministr pro energetiku a těžbu. Takový optimismus teď může Alžíru spíše uškodit, než prospět.