Británie má největší hydroponický skleník

Pojem „skleníkový efekt“ může od nynějška nabýt úplně nového významu. V Británii se dokončuje tamní největší skleník. Má plochu jako deset fotbalových hřišť.  

Nový skleník byl vybudován v hrabství Kent na jihovýchodě Anglie, které je často nazýváno „zahradou Anglie„. Obrovská plocha skla a bílé oceli je však pouze jedním ze sedmi plánovaných skleníků podobné velikosti. Jakmile bude komplex dokončen, stane se domovem pro 1,3 milionu rostlin rajčat, paprik a okurek.

Hydroponie ano nebo ne?

Rostliny tu však nejsou pěstovány v půdě, nýbrž hydroponicky, tedy v živinami obohacené vodě v uměle vyhřívaném prostředí. V současné době existují kritici i zastánci této metody pěstování. Její výhodou je, že rostliny rostou rychleji, za rok lze sklidit i několikrát, využívá se méně chemických pesticidů.

Kritici však poukazují na to, že výsledná produkce je nevalné chuti, která vždy „vyrůstá“ z konkrétní půdy a podnebí. Nejde tedy o skutečně organickou produkci. Zastánci makrobiotiky poukazují i na skutečnost, že celoroční dostupnost určitého typu potravin nemusí být pro lidský organismus to pravé. Navíc, obrovské skleníky jsou energeticky velmi náročné.

Nový Britský projekt, který by měl opět o malý kousek snížit závislost Velké Británie na dovozu potravin, je největší svého druhu. Investoři z Británie a Holandska do něj nalijí 80 mil. liber. Zabere 220 akrů půdy ostrova Thanet. Odtud název Thanet Earth.

Starověká historie

Každý týden se ve sklenících bude sklízet 2,5 milionu rajčat a 700 000 okurek. Tradiční zemědělství se tak přetavuje do průmyslového farmaření. Samotné hydroponické pěstování rostlin je však pradávná technika využívaná už ve starověku.

K výrobě elektřiny a vytápění skleníků se využívá kogeneračních jednotek. Využívat se budou také přirození predátoři jako jsou vosy, které by měly zabránit šíření škůdců. K zavlažování bude využita dešťová voda zachycovaná do něklika rezervoárů.

Podle všech náznaků je Thanet Earth pouze prvním takovým projektem z mnoha. Stoupající ceny pohonných hmot zdražují jak dovoz potravin, tak pěstování na rozlehlých polích, která je nutná obdělávat. Pěstitelé se proto raději soustředí na co nejintenzivnější a nejefektivnější možnosti pěstování.