Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Pojem „skleníkový efekt“ může od nynějška nabýt úplně nového významu. V Británii se dokončuje tamní největší skleník. Má plochu jako deset fotbalových hřišť. pokračování…

O Masdaru, ekologickém městě uprostřed pouště Spojených arabských emirátů, už jsme psali několikrát. Architektonické studio Fosters + Partners nyní odhalilo plány na další obdobný projekt, který má být dokonce ještě rozsáhlější. Nese název Incheon a má stát v Jižní Koreji.

Během příštích deseti až patnácti let má v původně zemědělské oblasti o populaci 35 000 lidí vyrůst rozsáhlé ekologické město až pro 320 000 obyvatel. Celé sídlo se má zaměřit na ekologickou dopravu a šetrné bydlení a zároveň se stát výzkumným centrem těchto nových technologií.

Budou se zde vyrábět například solární panely a větrné turbíny. Celé nové město se má rozšířit podél centrální dopravní tepny, kterou architekti nazývají „Light Rapid Transit“, tedy systém lehké rychlé dopravy. Dokonce se spekuluje o propojení Jižní a nedaleké Severní Koreje.

Současná zemědělská komunita má být „ukonejšena“ alespoň tím, že žádná z budov v zástavbě nesmí přesáhnout výšku 50 m a všechny budou mít střechy pokryté zelení. Hydroponické střechy by měly poskytnout alespoň část původní úrody, energii pro nové město pak zajistí vodíkové palivové články a biomasa. Zároveň novou zástavbu protnou zavlažovací kanály.

Už několikrát jsme psali o městských farmách či vertikálních farmách, které mají v budoucnosti posloužit jako zdroj potravin pro rostoucí městskou populaci. Architekt Gordon Graff, student na University of Waterloo, navrhnul svůj vlastní projekt nazvaný Skyfarm. Jde o obrovskou tmavou věž, kde jsou potraviny pěstovány namísto v půdě v živinami obohacené vodě, tedy hydroponicky skrze 59 pater věže. Díky kontrolovanému vnitřnímu klimatu už nejsou sklizně závislé na ročním období a proměnách klimatu.

Díky celoročnímu potenciálu pěstování by se údajně mohlo z jednoho akru uvnitř vypěstovat stejné množství potravin jako z šesti akrů klasické zemědělské půdy. To stačí zhruba pro 50 000 lidí. Pokud by se podobných staveb jako je Skyfarm vybudovalo v okolí velkoměst více, mohlo by to zcela změnit systém zásobování s potravinami.

Skyfarm má však i své nevýhody. Především, je potřeba neustálého osvětlení, které je náročné na elektrickou energii. Jedna Skyfarm by mohla spotřebovat až 82 milionů kWh ročně. Hydroponické pěstování potravin také spotřebovává nemalé množství vody, větší než klasické zavlažování půdy.

Přesto však Graff svému projektu věří. Navrhnul jej tak, aby byl pokud možno co nejvíce soběstačný. Bioplynová elektrárna, která by měla být sycena odpadními produkty, případně odpadními produkty celého města, by měla dodávat dostatek elektřiny. „Možná to celé vypadá jako výlet do budoucnosti, ale všechny potřebné technologie jsou tady a teď,“ řekl o projektu Skyfarm Graff. Mezi výhody patří i skutečnost, že by se ušetřily by se tisíce litrů paliva a emisí potřebných k dopravě potravin na dlouhou vzdálenost, energie potřebná na chlazení a dlouhodobé uskladnění potravin a podobně.