Podle jedné z katastrofických vizí se z planety Země stane jedna velká nehostinná poušť. Doufejme, že se vizionáři pletou. Nic na tom však nemění fakt, že již dnes existují státy, které se musejí potýkat s obrovskými plochami pouště na svém území. Lze poušť a písek vůbec k něčemu využít? Dle architektů může být písek základem ekologického a levného stavebního materiálu.
Dubaj ve Spojených arabských emirátech se stal stal světovým unikátem v mnohem ohledech – mimo jiné v oboru architektury. Nelze se proto divit, že když chcete zaujmout, musíte přijít s opravdu unikátním projektem. To se podařilo architektovi Karim Mahmoud Elnabawy Balbaaovi s jeho projektem přezdívaným „Dvě věže“. 
Nejvyšší mrakodrap na světě stojí v Dubaji. Jmenuje se Burj Chalífa. Ale nejspíš nebude nejvyšší nadlouho. Má ho trumfnout Nakheel Tower se 1400 metry. Tamtéž. Kde jinde než v Dubaji můžou třeba i jen snít o podobných projektech? pokračování…
Architektonický Atelier DNA přichází s zajímavým konceptem nového typu větrné elektrárny. Ten nepočítá s klasickými turbínami, nýbrž s 55 metrů vysokými „stébly“ z uhlíkových vláken. Jejich pohyb by měl vyrábět elektrickou energii. pokračování…
Asi 120 km jižně od emirátu Abu Dhabí by měla během dvou let vyrůst nová koncentrační solární elektrárna o výkonu 100 MW. Půjde o největší elektrárnu svého druhu na světě. pokračování…
Lze proměnit poušť v úrodnou půdu? Státy Perského zálivu to chtějí alespoň zkusit. Je to jistější, než kupovat zemědělskou půdu v zahraničí. pokračování…
Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.
Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.
Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí „solární deštníky“. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).
Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu „nastavit“ tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek „Chytré materiály – revoluce v architektuře?„). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.
Dubaj ve Spojených arabských emirátech je už dnes skutečným městem budoucnosti. Tamní obchodní komora nedávno schválila projekt, který město posune o další notný kus kupředu. Architektonické studio GCLA navrhlo pro pouštní metropoli rozlehlou zelenou, plně soběstačnou čtvrť.
Svůj návrh nazvalo „Food City“ neboli „Město jídla“. „Jde o spojení urbanismu a krajiny,“ popisuje projekt studio. Celá čtvrť v sobě spojuje celou řadu ekologických přístupů – solární kolektory, věže pokryté tenkovrstvými solárními články, piezoelektrické podložky v prostorách pro pěší, větrné elektrárny, recyklaci užitkové vody, střechy pokryté zelení, odsolování mořské vody za pomoci solární energie a další.
Čína sice bude mít za 35 let jednu miliardu obyvatel v gigantických městech, plných tisíců mrakodrapů, ale ty doopravdy nejkrásnější mrakodrapy už budou tou dobou dávno stát v Dubaji. Architektonická studia Skidmore, Owings & Merrill (staví tam už nejvyšší mrakodrap světa, Burj Dubai) a Adrian Smith + Gordon Gill Architecture připravují ve spolupráci se stavbařskou firmou Meraas trojici nových supermoderních budov, jejichž souhrnný název zní Jumeira Gardens.
Náklady na jejich stavbu mají dosáhnout 95 mld. dolarů a půjde údajně o město ve městě. Budou zde nízko, středně i vysoce koncentrované obchodní zóny, residence, rekreační oblasti atd. Všichni zúčastnění slibují, že půjde o „zelené budovy“, že při jejich stavbě se bude šetřit materiály i energií a dohlížet na celkovou udržitelnost a eco-design. Do hry má vstoupit také technologie inteligentní infrastruktury. To vše má dohromady snížit kolektivní ekologický otisk nových budov na minimum.
Ne že by snad v Dubaji nebo celých Spojených arabských emirátech měli málo volné půdy. Ba naopak! Ale udělat si vlastní ostrov je přeci O TOLIK zajímavější! A snobštější. A navíc, moře je více než pevniny. A je modré. „Fíha, tak to ROZHODNĚ uděláme ostrovy, spoustu ostrovů!“ řekli si nejspíš šejkové a jali se budovat. Nejdřív si vybudovali řadu ostrovů ve tvaru palmy. Pak začali modelovat zemi. A nakonec chtějí v moři postavit dokonce celý vesmír! Není nám úplně jasné, jak to vlastně chtějí provést, ale tohle je přeci Dubaj, dámy a pánové. Země neomezených možností, podobně jako… třeba Rusko.
Společnost Nakheel, která se o budování nových arabských divů světa stará, oznámila, že hodlá vytvořit souostroví tématicky navržené jako naše sluneční soustava. Proč? Protože můžou. Pás kosmických objektů bude obsahovat slunce, planety, ale také okolní hvězdy. Celkem půjde o 3000 hektarů země, jejichž vybudování bude trvat 15 až 20 let.
Dříve, než si položíte otázku „co je ekologického na městě pro super-bohaté, uprostřed pouště?“, připomeňme, že Dubaj je dnes nejen výstavní skříní světové architektury, ale také místem, kde se v praxi ověřují ekologické přístupy k architektuře, projektují celá ekologická města (Xeritown) a obecně tu ekologie nehraje tak úplně mrtvou pannu – odhlédneme-li tedy od faktu, že skutečně jde o velkoměsto pro super-bohaté ve vyprahlé poušti.
Nový projekt vesmírných ostrovů má být součástí iniciativy „Blue Communities„, což má být jakési „modro-zelené“ smýšlení o světě kolem sebe, především s důrazem na ochranu moří a oceánů. Developerská společnost Nakheel slibuje čístší vodu, méně znečištění (což je, pokud to chápu správně, to samé, no ne?) a ještě tvrdí, že stavby jako jsou vesmírné ostrovy a další „výrůstky“ na pobřeží Dubaje vlastně mají moře a život v něm chránit. Tak vám nevím…
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
