Ekologické bydlení

Spojené arabské emiráty, pouštní země u Perského zálivu, obživla díky petrodolarům – penězům získaným těžbou ropy. Dnes se ale stává jedním z globálních lídrů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Může se pyšnit nejvyšší budovou světa Budrž Chalífa, ale také ekologickým městem Masdar pro 50 000 obyvatel.

Masdar City - jak by asi mohlo ekologické město vypadat v roce 2020, foto: Masdar

Podle jedné z katastrofických vizí se z planety Země stane jedna velká nehostinná poušť. Doufejme, že se vizionáři pletou. Nic na tom však nemění fakt, že již dnes existují státy, které se musejí potýkat s obrovskými plochami pouště na svém území. Lze poušť a písek vůbec k něčemu využít? Dle architektů může být písek základem ekologického a levného stavebního materiálu. 

Dubaj ve Spojených arabských emirátech se stal stal světovým unikátem v mnohem ohledech – mimo jiné v oboru architektury. Nelze se proto divit, že když chcete zaujmout, musíte přijít s opravdu unikátním projektem. To se podařilo architektovi Karim Mahmoud Elnabawy Balbaaovi s jeho projektem přezdívaným “Dvě věže”.   

Nejvyšší mrakodrap na světě stojí v Dubaji. Jmenuje se Burj Chalífa. Ale nejspíš nebude nejvyšší nadlouho. Má ho trumfnout Nakheel Tower se 1400 metry. Tamtéž. Kde jinde než v Dubaji můžou třeba i jen snít o podobných projektech?  

Architektonický Atelier DNA přichází s zajímavým konceptem nového typu větrné elektrárny. Ten nepočítá s klasickými turbínami, nýbrž s 55 metrů vysokými “stébly” z uhlíkových vláken. Jejich pohyb by měl vyrábět elektrickou energii.  

Asi 120 km jižně od emirátu Abu Dhabí by měla během dvou let vyrůst nová koncentrační solární elektrárna o výkonu 100 MW. Půjde o největší elektrárnu svého druhu na světě. pokračování…

Lze proměnit poušť v úrodnou půdu? Státy Perského zálivu to chtějí alespoň zkusit. Je to jistější, než kupovat zemědělskou půdu v zahraničí. pokračování…

Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.

Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.

Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí “solární deštníky”. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).

Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu “nastavit” tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek “Chytré materiály – revoluce v architektuře?“). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.