Umělá stébla jako sběrače větrné energie

Architektonický Atelier DNA přichází s zajímavým konceptem nového typu větrné elektrárny. Ten nepočítá s klasickými turbínami, nýbrž s 55 metrů vysokými „stébly“ z uhlíkových vláken. Jejich pohyb by měl vyrábět elektrickou energii.  

Vysoké duté tyče obsahují odshora dolů piezoelektrické keramické disky. Mezi nimi jsou umístěny elektrody. Jakmile se do „stébel“ opře vítr a ona se začnou vlnit ve větru, disky uvnitř o sebe začnou třít a vyrábět energii. Stébla jsou zapuštěna v betonovém základu, ve kterém se navíc nachází generátor. Ten vyrábí další energii.

Přestože jde o pouhý koncept, jeho tvůrci jej propracovali do nejmenších detailů. Mysleli kromě jiného také na ukládání energie. Nezapojili však do hry klasické a drahé baterie nebo superkondezátory, ale de-facto zmenšenou verzi přečerpávacích elektráren.

Pod betonovou základnou každého stébla se totiž nachází několik komor. V okamžiku kdy vítr fouká, část energie se využívá k přečerpávání vody do vyšší z těchto komor. Když nefouká, voda z vyšší komory se nechá proudit do nižší a generuje přitom elektřinu.

Celý návrh vznikl pro město Masdar ve Spojených arabských emirátech. Zda se někdy dočká realizace je otázkou. Postavit farmu z 1203 takových umělých stébel s průměrem od 10 do 20 cm by jistě pro arabské šejky nebylo nic zvlášť náročného.

A mohli by se navíc pyšnit dalším světovým nej. Architekti mysleli i na estetiku a vybavili stébla LED osvětlením, které svítí podle toho kolik se vyrábí energie. Otázka ale právěže zní: kolik by takový systém mohl dokázat vyrobit energie? Zejména v porovnání s klasickou větrnou turbínou.