Německý architekt Rolf Disch si vybudoval unikátní sídlo. Nazval jej “Heliotrop”. Má tvar válce stojícího na “kuří nožce”. Výjimečný je tím, že se neustále otáčí za sluncem. pokračování…

Česká rada pro šetrné budovy, jejíž činnost byla zahájena v polovině září letošního roku v Národní technické knihovně v Praze, dnes prakticky celý den pořádá zajímavé akce. Dopoledne to byla tisková konference, kde rada oznámila rozšíření počtu partnerských firem a institucí. Jednou z nich se stalo také Národní divadlo, od příštího roku Národní muzeum a brzy přibudou další. pokračování…

Ne že by snad v Dubaji nebo celých Spojených arabských emirátech měli málo volné půdy. Ba naopak! Ale udělat si vlastní ostrov je přeci O TOLIK zajímavější! A snobštější. A navíc, moře je více než pevniny. A je modré. “Fíha, tak to ROZHODNĚ uděláme ostrovy, spoustu ostrovů!” řekli si nejspíš šejkové a jali se budovat. Nejdřív si vybudovali řadu ostrovů ve tvaru palmy. Pak začali modelovat zemi. A nakonec chtějí v moři postavit dokonce celý vesmír! Není nám úplně jasné, jak to vlastně chtějí provést, ale tohle je přeci Dubaj, dámy a pánové. Země neomezených možností, podobně jako… třeba Rusko.

Společnost Nakheel, která se o budování nových arabských divů světa stará, oznámila, že hodlá vytvořit souostroví tématicky navržené jako naše sluneční soustava. Proč? Protože můžou. Pás kosmických objektů bude obsahovat slunce, planety, ale také okolní hvězdy. Celkem půjde o 3000 hektarů země, jejichž vybudování bude trvat 15 až 20 let.

Dříve, než si položíte otázku “co je ekologického na městě pro super-bohaté, uprostřed pouště?”, připomeňme, že Dubaj je dnes nejen výstavní skříní světové architektury, ale také místem, kde se v praxi ověřují ekologické přístupy k architektuře, projektují celá ekologická města (Xeritown) a obecně tu ekologie nehraje tak úplně mrtvou pannu - odhlédneme-li tedy od faktu, že skutečně jde o velkoměsto pro super-bohaté ve vyprahlé poušti.

Nový projekt vesmírných ostrovů má být součástí iniciativy “Blue Communities“, což má být jakési “modro-zelené” smýšlení o světě kolem sebe, především s důrazem na ochranu moří a oceánů. Developerská společnost Nakheel slibuje čístší vodu, méně znečištění (což je, pokud to chápu správně, to samé, no ne?) a ještě tvrdí, že stavby jako jsou vesmírné ostrovy a další “výrůstky” na pobřeží Dubaje vlastně mají moře a život v něm chránit. Tak vám nevím…

zdroj: inhabitat

Centrum hlavního města Švédska, Stockholmu, se má změnit k nepoznání díky novému návrhu zelené revitalizace. Návrh vychází ze spolupráce architektonických studií Nod Landscape Architects (Švédsko) a BIG Architects (Dánsko). Městské cetrum se má proměnit v zelenou, především chodcům určenou zónu. V současné době je Slussen, jak se tato část města nazývá, protkán pavučinou silnic, kde už nezbývá místo pro jízdní kola nebo chodce. Často je údajně přezdívána “černou dírou Stockholmu”, a tak není divu, že si Stockholmská radnice objednala její přestavbu. Ta ji přemění v mnohovrstevnatou, mnohofunkční křižovatku, kam se vedle sebe vejdou automobily (nejlépe třeba elektromobily nebo jiné typy automobilů s nízkými emisemi), cyklisté i chodci. Navíc jsou do návrhu zapracovány i místa pro nové obchody, kavárny a podobné podniky. Velká část automobilové dopravy bude přesměrována do podzemí. Plocha nad ním poslouží jako promenáda, která bude prošpikovány okny, které ve slunečné dny poslouží jako zpestření a zároveň sníží spotřebu vnitřního osvětlení. V noci pak světlo vycházející zespod osvítí noční život ve městě, což opět sníží spotřebu energie za osvětlení na promenádě. I takhle se dá přemýšlet o trvale udržitelném rozvoji a šetření energiemi. V současné době ještě stále prochází celý projekt jednáním, na jeho definitivní schválení se s nadějemi čeká.

Americká společnost Kennedy & Violich Architecture, Ltd. přisla s návrhem nízkoenergetického bydlení zvaného “Soft House”. Ten využívá aktivních textílií, které dokáží generovat energii skrze solární články. Organické fotovoltaické články vyrobené pomocí nanotechnologií (tenkovrstvé solární články) jsou propleteny s odrazovým materiálem a vytvářejí tak zdroj například pro domácí osvětlení, dobíjení notebooků, mobilních telefonů a podobně. Cena solárních textílií je v současné době stále ještě příliš vysoká na to, aby se vyplatilo vyrábět podobné výrobky v masovějším měřítku. Projekt nicméně dobře ukazuje, jak relativně snadné může být zakomponování obnovitelných zdrojů energie přímo do architektury či vybavení domácnosti.

zdroj: inhabitat

Z italského Milána, města módy a kultury, přišel už před několika měsíci zajímavý návrh “dynamické architektury” v podobě rotujícího mrakodrapu Davida Fishera a jeho společnosti Dynamic Architecture. Překvapivým zjištěním je, že stavba tohoto mrakodrapu začne už tento měsíc v Dubaji, ráji světových architektů. Rotující mrakodrap je sestaven ze sedmi desítek samostatných pater, která se mohou nezávisle na sobě otáčet kolem své osy. Zároveň funguje samotná budova jako větrná elektrárna, a to díky horizontálně položeným větrným turbínám mezi každými dvěma patry. Budova tak dodává energii nejen sama sobě, ale také do okolí. Jedná se tedy o energticky pozitivní budovu, jejíž výkon je dále umocněn solárními panely umístěnými na střeše. Zajímavý je také způsob stavby mrakodrapu, který probíhá zcela automatizovaně, podobně jako tovární výroba. Jednotlivá patra jsou dopravována k výtahu, který je pak tahá do požadované výšky a umisťuje. Konstrukce je tak méně nákladná, méně náročná na lidskou pracovní sílu, energii i čas. Pro lepší pochopení toho jak budova funguje určitě zhlédněte video na Youtube.

zdroj: inhabitat

Využití větrných elektráren, resp.větrných turbín ve městě je dnes stále velmi problematické. Začínají se nicméně pomalu objevovat projekty (viz. například Quiet Revolution), které dokáží městské prostředí pro generování energie z obnovitelných zdrojů využít. Jedním z nejnovějších je projekt “Architectural Wind” společnosti AeroVironment. Jedná se o malé, tiché větrné turbíny určené pro městská centra a předměstí. Je možné je instalovat na okraje budov, jsou navrženy tak, aby využívaly právě zrychlení větru deroucího se vzhůru po fasádách domů. Na jednu budovu je možné instalovat až desítky turbín, každou s výkonem 6 kW. Jsou vybaveny ochrannou proti ptákům, zároveň mohou sloužit jako oživení architektury, která se najednou stává pohyblivou, dynamickou. Firmám pak mohou posloužit jako nástroj v oblasti public relations. Zároveň je možné je využít v kombinaci s dalšími alternativními zdroji, například fotovoltaikou.

zdroj: inhabitat

Japonci jsou opravdu blázni, protože tohle už zavání sci-fi či cyberpunkem. Solární podprsenku bychom ještě pochopili jako pěkný mediální tahák, ale solární panely, které vypadají jako zelená rostlina?! Kdo je tady větší blázen, my nebo oni? Na druhou stranu je tu krásně vidět neuvěřitelná škála možností využití tenkovrstvých solárních článků. Právě ty totiž japonský Národní institut pro pokročilou průmyslovou vědu a technologie (AIST) ve spolupráci se společnostmi Mitsubishi a Tokki vylepšil do organické podoby, která je ohebná a navíc nazelenalá. Krátká životnost je zvýšena tenkým ochranným filmem, který zabraňuje průníku vody či kyslíku. AIST hodlá tento typ organických tenkovrstvých solárních článků využívat v oblastech, kde je důležitý design a estetika, tedy v architektuře, případně v oblasti oblečení, hraček, či outdoor vybavení.

zdroj: nikkei

V Malajsii, v oblasti Putrajaya waterfront zhruba 30 kilometrů od hlavního města Kuala Lumpur, vyroste v následujících letech “flotila” několika originálně navržených obytných věží. Nové budovy architektonické společnosti Studio Nicoletti Associati byly inspirovány tradiční islámskou architekturou, mořem a především plachetnicemi.

Věže jsou postavené s důrazem na ekologii. Využívají přirozené ventilace, vytvářejí stíny a uvnitř najdeme zeleň. Měly by také využívat obnovitelné zdroje energie, čímž sníží emise oxidu uhličitého zhruba na polovinu proti podobným budovám klasického ražení. Projektu se účastní také studio Hijjas Kasturi Associates, které pomáhalo navrhovat celý plán oblasti Putrajaya.

Metropole Dubaj se stala centrem světové architektury. Bohatí šejkové neváhají za nové stavby, odpovídající nejnovějším trendům, platit obrovské sumy. Nová osmnáctipodlažní budova architektonického studia James Law Cybertecture s názvem “Pixel Tower” vyroste v rozvíjející se oblasti Dubai Waterfront. “Chytrá” fasáda inspirovaná šumícími bublinkami šampaňského využívá pasivních solárních technik k tomu, aby minimalizovala zahřívání vnitřku budovy a zároveň poskytla krásný výhled na Perský záliv. Budova má být dokončena v roce 2010 jako součást série “Cybertecture” - hi-tech budov, které jsou pojímány jako inteligentní, přizpůsobitelné prostory. Jejich obyvatelé mohou veškeré domácí spotřebiče ovládat pomocí mobilních telefonů nebo PDA. Pixel Tower je údajně určena především mladým, “trendy” lidem.