Kde jinde než v bohatých státech Perského zálivu může vzniknout projekt obrovských solárních elektráren ve tvaru pyramid. A navíc ne ledajakých! Jde rovnou o osm menších pyramid, které v kruhu obklopují jednu velkou centrální pyramidu. Celá stavba je konstruována jako netradiční solární elektrárna, a také jako obrovský světelný lunární kalendář.

Lze proměnit poušť v úrodnou půdu? Státy Perského zálivu to chtějí alespoň zkusit. Je to jistější, než kupovat zemědělskou půdu v zahraničí. pokračování…
V Kataru, emirátu v jihozápadní části Perského zálivu, spustily společnosti Vodafone a Alcatel-Lucent svou první základnovou stanici, která je zcela nezávislá na rozvodné síti. Svou energii si vyrábí sama za pomoci solárních panelů a větrné elektrárny.
Hybridní základnová stanice běží prozatím v testovacím módu, přesto je „na ostro“ zapojena do mobilní sítě. Stanice dokáže využívat v jednu chvíli oba zdroje, tedy solární i větrnou energii. Přebytečná energie se ukládá do baterií na pozdější využití.
Katar je malé islámské království v Perském zálivu. Díky obrovským nalezištím ropy a zemního plynu má nejvyšší hrubý domácí produkt na hlavu, přes 105 000 dolarů. Není divu, že si může dovolit stavět – podobně jako třeba Dubaj a další města bohatého Arabského poloostrova, krásné nové budovy pro svá ministerstva.

Tamní Ministerstvo oblastního rozvoje a zemědělství (které, pravda, nemá v Kataru zrovna na růžíc ustláno) se může těšit na nové kanceláře, které pro ně navrhla bangkokská společnost Aesthetics Architects. Moderní kancelářská budova čerpá inspiraci z přirody, konkrétně z kaktusu. Právě tahle rostlina je jako jedna z mála schopna přežít i v extrémních podmínkách horkých pouští.

Způsobem, kterým s kaktus pere s nepříznivými podmínkami, se inspirovali architekti při stavbě nové budovy. Ta je energeticky velmi šetrná. Žaluzie na všech oknech se dynamicky přizpůsobují intenzitě slunečního svitu a buďto pouští dovnitř světlo i teplo, anebo jej naopak stíní. Ve spodní části mrakodrapu pak najdeme rozsáhlou botanickou zahradu.
Nizozemská společnost Office for Metropolitan Architecture (OMA) představila na první pohled až neskutečně ambiciózní plán na využití Severního moře. Celý projekt pojmenovaný „zeekracht“ (energie moře) počítá s vybudováním prstence rozsáhlých větrných farem v moři kolem Holandska. Větrné elektrárny by měly zajistit energetickou nezávislost Evropy do roku 2025. Jde o velmi vhodně naplánované představení projektu do doby, kdy zejména východní a jihovýchodní část Evropy doslova mrzne díky tomu, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí zemní plyn.

Podle OMA je Severní moře, díky konstatní rychlosti větru, mělkým vodám a zkušenosti s průmyslem obnovitelných zdrojů energie dokonalým místem pro rozsáhlé budování větrných farem. „Potenciální objem obnovitelné energie generované v Severní moři se ve skutečnosti vyrovná nebo překoná energii produkovanou z fosilních paliv z Perského zálivu,“ píše se v propagačních materiálech OMA. Úžasný plán tak trochu připomíná plán amerického miliardáře T. Boone Pickense na vybudování obrovských větrných farem v USA. Zda se alespoň jeden z těchto nádherných, ale do značné míry zatím pouze vysněných projektů, někdy dočká realizace, to je ve hvězdách.

ROZHOVOR
DŮM
AUTO

