Finanční centrum Krále Abdullaha v Saúdské Arábii bude snižovat svou závislost na královských zásobách ropy a část své energetické spotřeby pokryje využitím solární energie. Instalací fotovoltaického systému na střechy věží A a C – první solární elektrárny v Rijádu – se KAFD vydává cestou šetrné architektury s cílem dosáhnout nejvýznamnějšího eko certifikátu na světě, LEED Gold, udělovaného neziskovou organizací U.S. Green Building Council.
Saudská arábie, převážně pouští a velmi rozlehlá země, má k využití solární energie a solárních elektráren ty nejlepší předpoklady. Škoda, že je zároveň jedním z největších vývozců ropy na světě. foto: Conergy
BP Raffinaderij Rotterdam je nejmladší, ale také největší ropná společnost v Nizozemsku. Aktuálně si nechala od architektonického studia GROUP A navrhnout novou kancelářskou budovu. Ta je výjimečná tím, že proti výbuchu nedaleké rafinerie ji chrání umělá duna.
Nová kancelářská budova nizozemské pobočky BP, foto: © Roos Aldershoff and ScagliolaBrakkee
Solární energetika nemá v USA zrovna na růžích ustláno. Možná je to tím, že vláda Spojených států místo koncepční podpory obnovitelných zdrojů dotuje miliardovými investicemi největší uhelné a ropné společnosti. Existují přitom americké firmy, které by při troše finanční vůle mohly udělat ze solární energie přímého konkurenta klasickým fosilním palivům.
Obrázky hořícího zemního plynu mluví za vše – v době, kdy se potýkáme s nedostatkem energie, se spaluje nevyužité palivo. Podle odhadů uveřejněných v nové zprávě společnosti GE (Flare Gas Reduction Study) se až pět procent zemního plynu zbytečně vyplýtvá tím, že tento plyn shoří v místě těžby. Celkově jde o 5 % celosvětové produkce zemního plynu.
Barack Obama vystoupil včera s novou pravidelnou Zprávou o stavu unie. Zdůraznil v ní, že Spojené státy čeká dlouhá cesta k tomu, aby se země stala novou Amerikou. Chce investovat do infrastruktury, vzdělávání, technologií a obnovitelných zdrojů.
Asfalt je jedním z materiálů, se kterými se setkáváme už déle než osm desetiletí prakticky denně. Celá dopravní infrastruktura moderního světa je založena na asfaltu. Přitom jde o materiál během jehož výroby, instalace a života vznikají toxické látky. Navíc výrazně přispívá k oteplování městských oblastí. A zvyšuje závislost na ropě ze které se vyrábí.
Zásoby zemního plynu jsou na rozdíl od ropných stále poměrně značné. Přesto se už dnes objevují technologie, které umožní znovuvyužití již vytěžených ložisek. Společnost Luca Technologies z Colorada přichází s bakteriemi, které dokážou ze starých uhelných dolů znovu udělat aktivní zdroje zemního plynu. pokračování…
Ropná skvrna v Mexickém zálivu utěšeně roste, ropa zaplavuje americké pobřeží, prezident Barack Obama se bouří a znečištění smá ambice se rozšířit až do Atlantiku. Mezitím profesor na Pittsburghské univerzitě přišel na způsob, jak vodu jednoduše a rychle vyčistit. pokračování…
Jsou tomu už déle než tři týdny, co v Mexickém zálivu vybuchla ropná plošina Deepwater Horizon. Od té doby každý den do oceánu prýští odhadem 790 000 až 4 000 000 litrů surové ropy. Americký prezident Barack Obama přesto i nadále podporuje obnovení těžby ropy v přímořských oblastech Spojených států. 
Plasty nemají u ekologů právě na růžích ustláno. Především, vyrábějí se z ropy. Ropa je špatná! Mohou obsahovat nebezpečné chemikálie. Ty jsou ještě horší! Přesto, vědci si dnes s umělou hmotou rádi hrají – kromě jiného se třeba snaží vytvořit plastové solární články. Ty by byly proti těm klasickým křemíkovým výrazně levnější, následně by zlevnily solární elektrárny a všichni by byli šťastní. Snad až na ČEZ a další provozovatele uhelných elektráren.
Přesně o tohle, tedy vyvinutá plastových solárních článků, se snaží vědci na University of Washington. Jmenovitě třeba David Ginger, tamní profesor chemie. Kupodivu se mu začíná pomalu dařit. Pomocníkem jsou mu, jako v mnoha případech aktuálních objevů (třeba baterií, které se dobíjejí během sekund), nanotechnologie.
Cílem je přijít s takovým plastem, který dokáže přeměnit alespoň 10% dopadajícího světla na elektřinu. A který lze snadno vyrobit. Gingerův tým aktuálně objevil způsob jak vytvořit obrazy maličkých bublin a kanálků, zhruba 10 000x menších než je průměr lidského vlasu, uvnitř plastikových solárních článků.
Tyhle malé bublinky a kanálky jsou velmi důležité, zlepšují totiž požadované vodivé vlastnosti materiálu. Díky nim mohou teď vědci přesně měřit kolik přenášejí elektrického náboje, a tak lépe chápou jak přesně solární článek konvertuje světlo v elektřinu. To podle Gingera povede k lepšímu pochopení způsobu jak vyrobit takový plast, který konečně dokáže přeměnit alespoň zmíněných 10%. Jinými slovy, ještě tam nejsme, ale blížíme se!
Nanostrukturovaný plast by pak mohl být snadno zapracovat v podstatě do všech možných výrobků, od batohů přes mobily, MP3 přehrávače, až třeba po netbooky či elektromobily. Abychom se necítili zbytečně pozadu – faktem je, že ohebné solární články, tzv. tenkovrstvé, už dnes existují a začínají se pomalu ale jistě masivně využívat. Jsou však obvykle složeny ze dvou různých materiálů a nejsou příliš účinné, zato jsou levné. „Řešením energetického problému bude mix, nicméně v dlouhodobém měřítku bude hrát solární energie v tomto mixu nejdůležitější roli,“ věří Ginger.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
