Občanské války: Může za zahraniční intervence ropa?
Političtí představitelé často ospravedlňují důvody k intervenci do probíhajícího válečného konfliktu poměrně vágními formulacemi s idealistickým nábojem. Jistě: mír, láska, svoboda, demokracie zní vždy o něco lépe, než přiznat, že jde vlastně jen o peníze (za ropu).
Oblíbené téma diskuzí konspiračních teoretiků, a to že „ropa stojí za většinou zahraničních intervencí“, dnes ale dostává nečekanou podporu v podobě odborné studie výzkumníků z Ekonomické univerzity v Porthsmouthu (EUP) a katedry Politiky a kvantitativních metod Univerzity z Warwicku (UoW).
Právě konspirační teoretiky, kteří rádi vidí za každým konfliktem neviděnou ruku šedých eminencí, iluminátů, zednářů nebo UFO výsledky studie Petrose Sekerise (EUP) a Vincenza Bove (UoW) asi moc nepřekvapí.
Výzkumníci, kteří svou studii publikovali v prestižním geo-politickém žurnálu Journal of Conflict Resolution, totiž neudělali nic menšího, než že se jen podívali na ozbrojené konflikty charakterizované jako občanské války za posledních 70 let. Asi nepotěší, že od roku 1945 do roku 1999 jich napočítali 69.
A hned do dvou třetin těchto konfliktů za dobu jejich trvání zasáhla nějaká třetí strana, ať už jiná země nebo nezúčastněná organizace.
Ropné rezervy vydrží ještě 50 let, tvrdí BP Oil
Sbohem, ropo! Nanotechnologie umí proměnit rostliny v umělou hmotu
„Nikdo na zasedání Rady OSN neřekne: pošleme tam tanky, protože potřebujeme jejich ropu,“ říká Sekeris.
„Ale uvedou se ne-ekonomické cíle jako zajištění ochrany, podpora demokratických hodnot nebo boj za lidská práva. Přesto jsme statisticky doložili, že za vstupem třetí strany do konfliktu probíhající občanské války stojí nejčastěji motivy ekonomické, konkrétně ropa, a tento faktor je doložen na vyšší hladině významnosti, než jiné, například historické, etnické nebo geografické motivy.“
Příkladů je poměrně dost. Situace v roce 1994 ve Rwandě, která nedisponovala ropou, nevyústila v intervenci, ale v národní genocidu. Naopak, krize v Sudánu ropu obhospodařujícím potřebu intervence vyvolala. Není to ale tak přímočaré.
Každá vojenská intervence je podnikem nákladným a riskantním, a je zapotřebí vyladit vnitřní strategie a vyhodnotit možná nebezpečí. Autoři například statisticky doložili, že nejčastěji se do konfliktů zemí majících ropu vměšují země, jež jsou na jejím dovozu vysoce závislé.
A stejně tak, že pravděpodobnost zahraniční intervence v občanské válce je jasně dána přítomností nebo absencí ropných rezerv. Zásahy dosud realizované USA jsou poměrně notorickým příkladem, který výsledky badatelů z EUP dobře dokládá. Ale vysvětluje i sovětskou intervence v Indonésii (1958), v časech kdy jejich vlastní ropná produkce byla teprve na vzestupu.
Podobné je to i s Velkou Británií. Než její společnost BP zahájila v roce 1975 těžbu ropy v Severním moři, velmi intenzivně zasahovala do krvavého konfliktu v Nigérii (1967).
Odůvodněno to bylo pocitem sounáležitosti s bývalou kolonií, ale přitom Británie nikdy nezasáhla do osudů a občanských válek svých dalších ex-kolonií, Sierra Leone a Rhodesie (dnes Zimbabwe), které na rozdíl od Nigérie ropu nevlastní. Jak ale upozorňují autoři studie, modelový fenomén „ropné nestability“ se po roce 2000 poněkud přežil.
Ropy je méně, konfliktů neubude, ale lze prý očekávat odlišný postoj dosavadních velkých hráčů, tradičních zastánců intervence.
Například USA se díky vyššímu zapojení těžby břidlicového plynu staly méně závislé na importu ropy, a tak jejich ochota po intervencích bude klesat. Na druhé straně Čína, která je ekonomicky na vzestupu, bude na dovozu ropy závislá a lze tudíž předpokládat její zvýšený zájem o intervence do zahraničních konfliktů zemí ropou disponujících.
Studie sice ještě neposkytla statistické podklady pro jiné oblíbené téma konspiračních teoretiků, a to uměle tvořených mechanismů, jež občanské války vyvolávají. Zato nabídla solidní materiál k přemýšlení o rozsahu mezinárodní pomoci, kterou sami intervenující zasahovatelé poskytují zemím stiženým občanskou válkou.
Ekonomka Leandro Elia publikovala v žurnálu Reviw of International Economics přehled toho, jak přítomnost amerických vojáků v zemi stižené konfliktem následně zvyšuje na tomtéž místě expanzi amerického obchodu.
no ani tak přechod na elektřinu nebo vodík to nevyřeší problém ale možná těžba nerostných zdrojů mimo planetu na druhou stranu pokud se bude těžit mimo zemi na nějakém asteroidu i když uznnávam že dřív jak za 50 let to určitě nebude a to číslo je jen muj typ zas přinese problém v tom že chudé země které dnes maj problém se dostat ke zdrojům tady na zemi pak budou mít ještě větší problém se k těmto zdrojům dostat takže těško říct jestli je vůbecc nějaký způsob jak některé problémy vyřešit
Myslím že pomalu budeme narážet na vážné limitace celého prostředí Země a to asi ještě dříve než jsme si mysleli. A nebude to jenom lithium pro baterie. V jedné knížce vydané před rokem 2000 byly zásoby uhlí odhadovány na asi 150let, jenže od té doby spotřeba vzrostla na asi dvojnásobek, samozřejmě že se objevila nová ložiska, to nemusí stačit.
Dnes vyšly minimálně dvě zajímavé zprávy co se týče vyčerpání zdrojů. První ukazuje, na to že Syrská O.V. mohla být roznícena krom politiky také suchem.
http://www.dailymail.co.uk/wires/ap/article-2976310/Syrias-civil-war-linked-partly-drought-global-warming.html
Druhá se pak týká toho že v Sao Paulu nastaly problémy se zásobováním vodou.
http://www.washingtonpost.com/world/taps-run-dry-in-sao-paulo-drought-but-water-company-barely-shrugs/2014/11/17/6fc28680-6cfb-11e4-a31c-77759fc1eacc_story.html
Mimochodem je také známo že hladina Galilejského jezera klesá, v určitý momen,t pokud bude stále růst spotřeba vody, dojde k jeho odtravě slanými prameny ve dně. Pak nastane poměrně velký problém v oblasti.
Naštěstí voda zatím není důvodem k mezinárodním intervencím, protože se problém týká periferie, ovšem v momentě kdy civilizační centra nebudou sto zajistit si vodu, budou napadat oblasti, které vodu ještě mají.
Další z důvodů proč přějít na elektřinu a nebo vodík. prostě cokoliv co se dá produkovat v dostatečných množstvích na mnoha místech planety.
Ovšem pak by mohlo dojít zase k tomu že budou prováděny zásahy v oblastech kde se vyskytují ložiska materiálů pro výrobu potřebných technologií.
nevím jestli to brát jako objev a nebo fakt ale každému kdo umí hledat v mapě a pamatuje si události to už muselo být dávno jasný