Detroit býval centrem amerického automobilového průmyslu. Hlavní sídlo zde měla například automobilka General Motors. Tak ale nedávno prodělala bankrot - největší bankrot automobilky v dějinách a třetí největší vůbec. Co s tím? Rozpadající se průmyslovou metropoli má zachránit milionář John Hantz svým jedinečným nápadem: udělat z města obrovskou farmu. pokračování…

Jak bude vypadat zemědělství v roce 2060? Podle profesora Erica Ellingsena a jeho spolupracovníka Dicksona Despommiera třeba jako gigantická pyramidová farma na okraji města. Vertikální neboli městské farmy se podle názoru obou pánů mají již brzy stát skutečností, ba dokonce nezbytnostní měst budoucnosti. Zatímco počet obyvatel měst narůstá, zatímco produkce potravin klesá. Despommier to dokonce vidí tak špatně, že pokud se dnes nezačně nic podnikat, v roce 2060 by mohly čelit až 3 mld. lidí hladomoru.

Řešením má být jejich Pyramidová farma, soběstačný ekosystém, který dokáže produkovat potraviny, ale také zpracovávat odpady. Zároveň Despommier vidí vertikální farmy, které mohou fungovat například na hydroponické bázi, jakožto úlevu pro klasické “horizontální” farmy na venkově. Půda dostane možnost se zregenerovat a znovu nabít energii pro další generace. Co myslíte, jsou to jen bláznivé nápady, nebo bez vertikálních farem skutečně lidé ve městech nebudou moct žít?

Už několikrát jsme psali o městských farmách či vertikálních farmách, které mají v budoucnosti posloužit jako zdroj potravin pro rostoucí městskou populaci. Architekt Gordon Graff, student na University of Waterloo, navrhnul svůj vlastní projekt nazvaný Skyfarm. Jde o obrovskou tmavou věž, kde jsou potraviny pěstovány namísto v půdě v živinami obohacené vodě, tedy hydroponicky skrze 59 pater věže. Díky kontrolovanému vnitřnímu klimatu už nejsou sklizně závislé na ročním období a proměnách klimatu.

Díky celoročnímu potenciálu pěstování by se údajně mohlo z jednoho akru uvnitř vypěstovat stejné množství potravin jako z šesti akrů klasické zemědělské půdy. To stačí zhruba pro 50 000 lidí. Pokud by se podobných staveb jako je Skyfarm vybudovalo v okolí velkoměst více, mohlo by to zcela změnit systém zásobování s potravinami.

Skyfarm má však i své nevýhody. Především, je potřeba neustálého osvětlení, které je náročné na elektrickou energii. Jedna Skyfarm by mohla spotřebovat až 82 milionů kWh ročně. Hydroponické pěstování potravin také spotřebovává nemalé množství vody, větší než klasické zavlažování půdy.

Přesto však Graff svému projektu věří. Navrhnul jej tak, aby byl pokud možno co nejvíce soběstačný. Bioplynová elektrárna, která by měla být sycena odpadními produkty, případně odpadními produkty celého města, by měla dodávat dostatek elektřiny. “Možná to celé vypadá jako výlet do budoucnosti, ale všechny potřebné technologie jsou tady a teď,” řekl o projektu Skyfarm Graff. Mezi výhody patří i skutečnost, že by se ušetřily by se tisíce litrů paliva a emisí potřebných k dopravě potravin na dlouhou vzdálenost, energie potřebná na chlazení a dlouhodobé uskladnění potravin a podobně.

Související články:

• Geneticky modifikované potraviny: jaká jsou rizika?
• Biopotraviny - vše, co potřebujete vědět před nákupem
• Biopotraviny v roce 2008: 8 % půdy je bio
• Okénko Nazeleno: Člověk – energeticky náročný stroj

Městské potravinové farmy se na Ekobydlení.eu objevují v posledních týdnech čím dál tím častěji, viz. projekty jako Edible House či Harvest Green Tower. Nejnovější projekt z dílny Vincenta Callebauta ale všechny předchozí návrhy předčí jak co do rozměrů, tak i krásy.

Gigantický mrakodrap - městská farma je navržen tak, aby znovu propojil spotřebitele potravin s jejich producenty. Vertikální farma je gigantická, rozprostírá se přes 132 poschodí a 600 metrů, přitom se do ní vejde 28 různých zemědělských oblastí pro produkci ovoce, zeleniny, obilnin, ale třeba i chování dobytka a drůbeže. Energii získává gigantická budova za pomoci solárních panelů a větrných turbín.

Belgický architekt Callebaut tvrdí, že “Vážka” je 100% soběstačná. Mezi pěstírnami jsou pak natěsnány výzkumné laboratoře, kanceláře i komunitní prostory. Do detailu je rozpracováno využití biologického odpadu. Chlazení budovy v létě zastane přirozené větrání, pro udržování stálé teploty v zimě se naopak počítá s akumulací solární energie. Venkovní zahrady budou filtrovat dešťovou vodu, která se pak promíchá s užitkovou z budovy a následně je znovu využita.

Trvalá udržitelnost ve městěch? Jednou z cest mají být i tzv. “vertikální farmy”. Ty mohou produkovat lokálně pěstované potraviny, čímž výrazně sníží emise oxidu uhličitého vznikající při dopravě. Navíc pomohou pročistit znečištěné městské ovzduší a přidají zase o něco více zelené do smutných šedých sklo-betonových džunglí. Architektonické studio Romses Architects navrhlo pro kanadský Vancouver v rámci projektu FormShift 2030 Challenge právě takový jedinečný projekt. Jde o mrakodrap, který nabízí pěstování ovoce a zeleniny, pláň pro dobytek, komerční prostory, obnovitelné zdroje energie a další ekologické “fíčury”. Celý projekt se jmenuje příhodně “Harvest Green Tower”. Věž dokáže posloužit jako zdroj energie, potravin, vzduchu i prácovních příležitostí. Dokonce by mělo být možné v ní chovat ryby nebo kuřata.

Vancouver se chce v průběhu následujících desetiletí stát jedním z nejzelenějších měst na světě, a to za pomoci hustší a ekologičtější zástavby. Harvest Green Tower je jedním z takových příkladů. Na vrcholu věže se nachází obrovská cisterna pro sběr dešťové vody s jejíž pomocí pak lze zavlažovat rostliny. V přízemí se pak nachází například restaurace. Energii získává budova z větrných turbín umístěných na střeše a fotovoltaiky. Další část energie poskytnou geotermální pumpy a methan z kompostu.