Na jihozápadu Floridy vzniká první město založené na myšlence udržitelného rozvoje. Babcock Ranch bude při plánování a projektování rozsáhlých technologických systémů používat software IBM. pokračování…

Hlavní zájem pro Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) sice leží daleko za zemskou atmosférou, v nekonečném temném prostoru vesmíru, ale základnu má tohle všechno přeci jen na zemi. Naše drahá modrá planeta je pro výzkumníky NASA drahocenným vzácným klenotem, kterého si dokáží vážit snad ještě více než kdokoliv jiný. Nový projekt Sustainability Base má být proto příspěvkem NASA k trvale udržitelnému rozvoji.

Půjde o novou administrativní budovu vystavěnou v Kalifornii na míru lokálnímu klimatu i společnosti. Představuje spojení pokročilých technologií NASA a udržitelného přístupu k architektuře. Hlavním cílem budovy je maximálně snížit energetické nároky a ty které existují uspokojit z obnovitelných zdrojů energie (především solární fotovoltaické panely), využívat ekologické stavební materiály, snížit spotřebu vody na 10% běžného množství a také v reálném čase pomocí kontrolního systému monitorovat veškeré dění v budově za pomoci senzorů vyvinutých původně pro vesmírné mise NASA.

Pro ochlazování horkého kalifornského klimatu uvnitř poslouží 72 geotermálních pump. Inteligentní systém správy celé budovy umožní vysokou energetickou efektivitu, dokáže například světelné a teplotní podmínky, otevírat a zavírat okna, dokonce může zobrazovat stav budovy jejím uživatelům na jejich vlastních laptopech. Takže takový HAL jako z Kubrikova filmu 2001: Vesmírná odysea. Nechtějte ho pak naštvat! Celý komplex pádí mílovými kroky za platinovým LEED certifikátem.

Zástupci NASA přirovnávají stavbu své nové pozemní základny k podobnému kroku, jakým bylo první přistání na měsíci. To je samozřejmě značně přehnané, de-facto jde o pouze novou budovu, která je prostě napěchována moderními a ekologickými technologiemi. Přesto však může být jednou z malých částí obrovské mozaiky vedoucí k řešení problémů, kterým čelíme na zemi. Zástupci NASA přezdívají své nové budově “okno do budoucnosti země”.

Knauf Insulation uvádí na český trh vlastní minerální izolaci nové generace . Ta je vyrobena s pomocí nové technologie ECOSE® Technology. Nová přírodní izolace se výrazně liší od tradičních izolačních materiálů – při její výrobě se namísto ropného základu používá patentované přírodní pojivo z rychle se obnovujících organických látek bez obsahu formaldehydu.

Nová generace minerální izolace s technologií ECOSE® Technology je díky použití přírodního pojiva výrazným krokem směrem k trvale udržitelnému stavebnictví, neboť se vyrábí bez použití formaldehydu a fenolu. Ve srovnání s tradiční minerální izolační vlnou tyto produkty nejenže zlepšují vnitřní kvalitu vzduchu, ale také přispívají k celkové udržitelnosti budov.

Německé architektonické studio Green Architects odhalilo svůj nový projekt nazvaný Bibliosphere. Na první pohled sice připomíná slovutnou Hvězdu smrti z Hvězdných válek, ale jen na první pohled.

Ve skutečnosti jde o trvale udržitelnou budovu určenou pro univerzitu v Duisburg-Essenu. Slouží jednak jako knihovna, za druhé také jako studovna a administrativní budova.

“Cílem bylo navrhnout místo, kde se město a univerzita vzájemně propojují,” říkají zelení architekti. Využívá přirozeného osvětlení, obnovitelných zdrojů energie, solárního stínění i přirozené ventilace. Jakmile bude dokončena, očekávají její tvůrci, že od německých úřadů získá zlatou certifikaci pro udržitelné budovy.

Na Havaji si americká armáda zkouší nové technologie pro trvale udržitelnou budoucnost. Letecká základna Hickam Air Force Base si nechala nainstalovat solární elektrárnu o výkonu 146 kW, což by stačilo k napájení 30 běžných domácností. Havajská základna však energii využívá k napájení vodíkové stanice, která vyrábí vodík a zároveň slouží jako plníci stanici. Ten pak využívají místní vojáci k pohonu některého se sedmi svých automobilů na vodík. Solární elektrárna v ceně 1,1 mil. dolarů se skládá z 810 solárních panelů, její stavba byla dokončena letos 8. května. Vodíková plnící stanice byla dokončena už před třemi lety, ale teprve se spuštěním solární elektrárny je možné generovaný vodík považovat za obnovitelné palivo.

Trvalá udržitelnost ve městěch? Jednou z cest mají být i tzv. “vertikální farmy”. Ty mohou produkovat lokálně pěstované potraviny, čímž výrazně sníží emise oxidu uhličitého vznikající při dopravě. Navíc pomohou pročistit znečištěné městské ovzduší a přidají zase o něco více zelené do smutných šedých sklo-betonových džunglí. Architektonické studio Romses Architects navrhlo pro kanadský Vancouver v rámci projektu FormShift 2030 Challenge právě takový jedinečný projekt. Jde o mrakodrap, který nabízí pěstování ovoce a zeleniny, pláň pro dobytek, komerční prostory, obnovitelné zdroje energie a další ekologické “fíčury”. Celý projekt se jmenuje příhodně “Harvest Green Tower”. Věž dokáže posloužit jako zdroj energie, potravin, vzduchu i prácovních příležitostí. Dokonce by mělo být možné v ní chovat ryby nebo kuřata.

Vancouver se chce v průběhu následujících desetiletí stát jedním z nejzelenějších měst na světě, a to za pomoci hustší a ekologičtější zástavby. Harvest Green Tower je jedním z takových příkladů. Na vrcholu věže se nachází obrovská cisterna pro sběr dešťové vody s jejíž pomocí pak lze zavlažovat rostliny. V přízemí se pak nachází například restaurace. Energii získává budova z větrných turbín umístěných na střeše a fotovoltaiky. Další část energie poskytnou geotermální pumpy a methan z kompostu.

Ekonomická krize, stejně jako každá jiná krize, se může stát základem úspěšného přerodu. Amerika se toho chystá využít jak nejvíc jen může. Prezident Barack Obama už delší dobu říká, že podpora obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje je jednou z jeho priorit spolu se snížením závislosti země na dovozu ropy. Amerika chystá rozvoj rychlovlaků, budování chytrých rozvodných sítí, masivní rozvoj solární a větrné energetiky a dost možná i obnovení zájmu o jaderné elektrárny. USA budou potřebovat energii, spoustu energie, kterou bude třeba přenášet z místa na místo. Chytré rozvodné sítě jsou součástí tohoto řešení. Jeho další součástí však mohou být supravodiče. Dnešní klasické elektrické vedení má tu nevýhodu, že se v něm ztrácí obrovské množství energie, je poměrně nákladné a špatně si poradí s přetížením. Supravodiče ovšem žádné takové nevýhody nemají. Dokáží přenášet obrovské množství energie na velké vzdálenosti bez výrazných ztrát. Komu zní tenhle pojem pořád ještě jako science fiction, měl by obrátit o 180°. Právě nedávno byl totiž v USA spuštěn projekt “Holbrook Superconductor”, světově první elektrorozvodný supravodičový kabel. Relativně štíhlý, 600 m dlouhý kabel je obalen ocelí a stíněním a zakopán v podzemním tunelu. Podle Grega Yureka, ředitele společnosti American Superconductor, která se na jeho konstrukci podílela, jsou tohle energetické dálnice budoucnosti. Podle jeho názoru jsou supravodiče dokonce výrazně levnější, než klasické rozvodné sítě. Není nutné platit za konstrukci obrovských sloupů elektrického vedení. Navíc jsou také bezpečnější proti poškození. Současné elektrické vedení na celém světě bylo vyprojektováno už před více než 100 lety a na základě tehdejších poznatků také funguje. Přitom se ale musí potýkat se zcela novými potřebami moderního světa. Do roku 2010 chce proto Amerika do modernizace své rozvodné sítě investovat kolem 17 mld. dolarů.

Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.

Projekt nazvali “Super Sustainable City“. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.

Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.

Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?

Nízkoenergetické nebo pasivní domy, mrakodrapy využívající obnovitelné zdroje energie, to vše je v magazínu Ekologické bydlení na denním pořádku. Zelené budovy se konečně začínají přesouvat z oblasti teorie do praxe. Málokdy se ale architekti pouštějí do rozsáhlejších projektů pro podporu trvale udržitelného rozvoje. Výjimkou je americká společnost Mithun, která pro Austin v Texasu navrhla jedinečný Project Green.

Jedná se de-facto o celou novou čtvrť, která je navržena podle nejnovějších trendů. Obytné i kancelářské budovy jsou postaveny tak, aby maximálně využívaly všech darů přírody. Na střechách jsou zelené zahrady, nad nimi ještě navíc solární kolektory pro ohřev vody nebo výrobu elektřiny (fotovoltaika). Důležitý prvek představuje v Project Green voda. Recyklace užitkové a zachycování dešťové vody je jedním ze stěžejních prvků projektu.

Prozatím se jedná pouze o koncepční návrh, dosud se žádná stavební firma neodhodlala říct “ano, tohle postavíme”. Už jen fakt, že se architektonické společnosti nečím takovým zabývají však představuje krok kupředu.

Kalifornie má v plánu v následujících letech vybudovat celou řadu fotovoltaických solárních elektráren, kromě dalších projektů to bude například 550 MW solární elektrárna v San Luis Obispo. Čína nyní ohlásila dvojnásobně ambicióznější projekt. V kotlině Qaidam, kde se rozkládá obrovská, sluncem zalitá poušť, hodlá čínská společnost China Technology Development Group vybudovat solární elektrárnu s výkonem 1 GW. Nepůjde o solární termální elektrárnu, ale o klasickou fotovoltaiku. Část solárních panelů má být klasicky křemíkových, část budou tenkovrstvé solární články. V první fázi, jejíž výstavba začne příští rok, má být vybudováno zhruba 30 MW výkonu za 150 mil. dolarů. Podle úspěchu této fáze se pak bude pokračovat s další výstavbou. Odborníci tento krok samozřejmě vítají. Jakkoliv je 1 GW solární energie dnes jen těžko představitelná meta, Čínu rozhodně nelze podceňovat. Dnes je jedním z největších světových znečišťovatelů (v roce 2006 měla například 90 GW elektřiny z uhelných elektráren), ale pomalu si také začíná uvědomovat, že přírodní bohatství není nevyčerpatelné a cesta k trvale udržitelnému rozvoji vede skrze obnovitelné zdroje energie. Kromě slunce začíná nyní Říše středu masivně využívat také větrnou energii.

zdroj: ecogeek, earth2tech