Výzkumníci z jeruzalémské společnosti Yissum objevili skrytou sílu brambor. V roce 2007 se této božské plodiny sklidilo 325 mil. tun na celém světě. V roce 2010 se z brambor začala vyrábět elektřina. pokračování…

Pojem “skleníkový efekt” může od nynějška nabýt úplně nového významu. V Británii se dokončuje tamní největší skleník. Má plochu jako deset fotbalových hřišť. pokračování…

Lze proměnit poušť v úrodnou půdu? Státy Perského zálivu to chtějí alespoň zkusit. Je to jistější, než kupovat zemědělskou půdu v zahraničí. pokračování…

V 19. století v Mexiku se údajně kaktus Opuncie používal k čištění špinavé vody. Norma Alcantar z Univerzity jižní Floridy v Tampě se rozhodla dávnou techniku znovu ověřit a přišla s podivuhodnými výsledky. pokračování…

Detroit býval centrem amerického automobilového průmyslu. Hlavní sídlo zde měla například automobilka General Motors. Tak ale nedávno prodělala bankrot - největší bankrot automobilky v dějinách a třetí největší vůbec. Co s tím? Rozpadající se průmyslovou metropoli má zachránit milionář John Hantz svým jedinečným nápadem: udělat z města obrovskou farmu. pokračování…

Kromě hojně diskutovaného oxidu uhličitého je za jeden z nejdůležitějších skleníkových plynů považován metan. Ten vzniká kromě jiného v okamžicích, kdy ovce říhají a bzdí (pšoukají). Metan dále “vylučují” ve velkém měřítku například i krávy a jiní savci jakožto “trávící plyny”.

Vědci z Austrálie si proto usmysleli, že najdou příčinu proč některé ovce “spalují” více a některé méně a následně vyšlechtí ovci, která bude “klimaticky přijatelnější”. Podle expertů je dobytek v Austrálii zodpovědný až za polovinu produkce skleníkových plynů v zemědělství.

Dále také vědci po dlouhém a namáhavém výzkumu zjistili, že jednotlivá zvířata se liší svou bzdící kapacitou. A kupodivu také to, že čím více pozře ovce potravy, tím více bzdí. Nyní chtějí zjistit příčiny těchto rozdílů a vyšlechtit nové, “zelenější” ovce vypouštějící méně nebezpečného metanu. Přejeme hodně štěstí a úspěšně šlechtění!

O Masdaru, ekologickém městě uprostřed pouště Spojených arabských emirátů, už jsme psali několikrát. Architektonické studio Fosters + Partners nyní odhalilo plány na další obdobný projekt, který má být dokonce ještě rozsáhlější. Nese název Incheon a má stát v Jižní Koreji.

Během příštích deseti až patnácti let má v původně zemědělské oblasti o populaci 35 000 lidí vyrůst rozsáhlé ekologické město až pro 320 000 obyvatel. Celé sídlo se má zaměřit na ekologickou dopravu a šetrné bydlení a zároveň se stát výzkumným centrem těchto nových technologií.

Budou se zde vyrábět například solární panely a větrné turbíny. Celé nové město se má rozšířit podél centrální dopravní tepny, kterou architekti nazývají “Light Rapid Transit”, tedy systém lehké rychlé dopravy. Dokonce se spekuluje o propojení Jižní a nedaleké Severní Koreje.

Současná zemědělská komunita má být “ukonejšena” alespoň tím, že žádná z budov v zástavbě nesmí přesáhnout výšku 50 m a všechny budou mít střechy pokryté zelení. Hydroponické střechy by měly poskytnout alespoň část původní úrody, energii pro nové město pak zajistí vodíkové palivové články a biomasa. Zároveň novou zástavbu protnou zavlažovací kanály.

Jak bude vypadat zemědělství v roce 2060? Podle profesora Erica Ellingsena a jeho spolupracovníka Dicksona Despommiera třeba jako gigantická pyramidová farma na okraji města. Vertikální neboli městské farmy se podle názoru obou pánů mají již brzy stát skutečností, ba dokonce nezbytnostní měst budoucnosti. Zatímco počet obyvatel měst narůstá, zatímco produkce potravin klesá. Despommier to dokonce vidí tak špatně, že pokud se dnes nezačně nic podnikat, v roce 2060 by mohly čelit až 3 mld. lidí hladomoru.

Řešením má být jejich Pyramidová farma, soběstačný ekosystém, který dokáže produkovat potraviny, ale také zpracovávat odpady. Zároveň Despommier vidí vertikální farmy, které mohou fungovat například na hydroponické bázi, jakožto úlevu pro klasické “horizontální” farmy na venkově. Půda dostane možnost se zregenerovat a znovu nabít energii pro další generace. Co myslíte, jsou to jen bláznivé nápady, nebo bez vertikálních farem skutečně lidé ve městech nebudou moct žít?

V Africe má přístup k elektřině odhadem pouze asi 5% až 20% populace. Evropská společnost Solarix, která se dlouhodobě zabývá využitím biopaliv proto aktuálně představila projekt Sustainer. Jde o unikátní řešení výroby elektrické energie pro odlehlé zemědělské oblasti. Sustainer je instalace zabalená ve standardním nákladním kontejneru, který je možné převážet na každém nákladním autě. Princip je jednoduchý: jako vstupní suroviny slouží Sustaineru olejnaté rostliny, například oříšky a podobně. Z nich je v olejovém lisu vyextrahována bionafta, případně potravinový olej. Zbytky z tohoto procesu mohou být využity jako krmivo pro dobytek. Vylisovaný olej je pak skladován v integrovaných nádržích a lze jej využít jednak pro pohon 25kVA generátoru, případně pro plnění automobilů. Dále může být Sustainer dovybaven čtyřmi větrnými turbínami a solárními panely. Veškerá vygenerovaná elektřina se pak ukládá do baterií. “Naší ambicí je učinit obnovitelnou energii dostupnou všem v rámci dodržení zásady ohleduplnosti k lidem, planetě, zisku i moci,” říká v rozhovoru s magazínem Africa News Jan Hein Hoitsma, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Solarix.

Už několikrát jsme psali o městských farmách či vertikálních farmách, které mají v budoucnosti posloužit jako zdroj potravin pro rostoucí městskou populaci. Architekt Gordon Graff, student na University of Waterloo, navrhnul svůj vlastní projekt nazvaný Skyfarm. Jde o obrovskou tmavou věž, kde jsou potraviny pěstovány namísto v půdě v živinami obohacené vodě, tedy hydroponicky skrze 59 pater věže. Díky kontrolovanému vnitřnímu klimatu už nejsou sklizně závislé na ročním období a proměnách klimatu.

Díky celoročnímu potenciálu pěstování by se údajně mohlo z jednoho akru uvnitř vypěstovat stejné množství potravin jako z šesti akrů klasické zemědělské půdy. To stačí zhruba pro 50 000 lidí. Pokud by se podobných staveb jako je Skyfarm vybudovalo v okolí velkoměst více, mohlo by to zcela změnit systém zásobování s potravinami.

Skyfarm má však i své nevýhody. Především, je potřeba neustálého osvětlení, které je náročné na elektrickou energii. Jedna Skyfarm by mohla spotřebovat až 82 milionů kWh ročně. Hydroponické pěstování potravin také spotřebovává nemalé množství vody, větší než klasické zavlažování půdy.

Přesto však Graff svému projektu věří. Navrhnul jej tak, aby byl pokud možno co nejvíce soběstačný. Bioplynová elektrárna, která by měla být sycena odpadními produkty, případně odpadními produkty celého města, by měla dodávat dostatek elektřiny. “Možná to celé vypadá jako výlet do budoucnosti, ale všechny potřebné technologie jsou tady a teď,” řekl o projektu Skyfarm Graff. Mezi výhody patří i skutečnost, že by se ušetřily by se tisíce litrů paliva a emisí potřebných k dopravě potravin na dlouhou vzdálenost, energie potřebná na chlazení a dlouhodobé uskladnění potravin a podobně.

Související články:

• Geneticky modifikované potraviny: jaká jsou rizika?
• Biopotraviny - vše, co potřebujete vědět před nákupem
• Biopotraviny v roce 2008: 8 % půdy je bio
• Okénko Nazeleno: Člověk – energeticky náročný stroj