Zemědělství zajišťuje všem obyvatelům planety země potraviny. Zemědělství lidé vynalezli před mnoha tisíci lety. V průběhu staletí bylo stále zdokonalováno a s příchodem různých vynálezů prodělávalo skokový vývoj. Průmysl 19. a 20. století přinesl do zemědělství průmyslová hnojiva, která umožňují mnohonásobně zvýšit výnosy. Přesto je začátkem 21. století zemědělství opět v centru pozornosti. Lidé se totiž začínají zajímat o čím dál tím větší podíl toxických látek využívaných v zemědělství, obracejí se proto k biopotravinám, zdravé stravě a fair trade plodinám či výrobkům.
Zvyšující se poptávka po biopalivech si žádá stále nové a nové prostory pro kultivaci, a nejlevnější úrodná půda se nachází v rozvojových zemích. Tím je dána osa celého narůstajícího problému. Podle nové zprávy organizace International Land Coalition (ILC) bylo mezi lety 2000-2010 na celém světě převedeno na zemědělskou půdu neuvěřitelných 200 milionů hektarů. Jen poměrně malá část této však půdy však slouží k produkci potravin.
V rozvojových zemích je od nejmenších farmářů pokoutně vykupována půda a proměňována v obrovské plantáže pro pěstování biopaliv, foto. chirnoaga, sxc.hu
Zemědělci ze státu Iowa, který se nachází na geograficky příznivém místě větrné mapy Spojených států, pronajímají malé pozemky na okrajích svých rozsáhlých lánů k budování větrných elektráren. Kromě míry finančního přínosu je ale nejčastěji zajímala odpověď na otázku, zda může konstrukce elektráren nějak negativně ovlivnit úrodu pěstované kukuřice.
V našich klimatických podmínkách nedostatek vody příliš nevnímáme, ale jinde takové štěstí rozhodně nemají. Své o tom vědí lidé v Austrálii, kde poslední velké sucho zničilo obrovské množství zemědělské úrody. Někteří zemědělci přišli o celou úrodu a nebylo výjimkou, kdy si mnozí z nich šáhli na život. Možná i díky trpkým letitým zkušenostem s nedostatkem vody, vznikl v Austrálii nový koncept pro zavlažování zemědělské úrody. Autorem projektu je Edward Lincare, jenž za své neotřelé řešení získal první místo v prestižní soutěži James Dyson Adward za rok 2011.
Detroit patří mezi města nejhůže stižená ekonomickou krizí. Je v takřka dezolátním stavu. Počet obyvatel se snížil z 1,8 mil. v roce 1950 na 713 777 v roce 2010. Díky rozsáhlým volným parcelám se zde rodí nové hnutí – mladí lidé se sem stěhují, aby mohli zakládat městské farmy.
Urban Roots - nový filmový dokument o lokálních městských farmách, které v Detroitu rostou jako po dešti
Chemii dnes nalezneme snad v každé potravině a ani víno není výjimkou. Při hledání biovína se neřiďte nápisy na lahvích, protože to, že byly vypěstovány k přírodě šetrným způsobem ještě nemusí neznamenat, že jde o skutečný bioprodukt. Jedinou jistotou je znak biopotravin, takzvaná zelená zebra, kterou by mělo být právě biovíno označeno.
V roce 2050 bude na planetě Zemi žít pravděpodobně kolem 9,5 mld. lidí. Ti budou potřebovat nejen dostatek energie, ale především potravin. Mezitím je ale ohrožuje řada krizí: rozšiřující se pouště, nedostatek ropy, pitné i užitkové vody, ve výsledku nedostatek jídla. Prvním krokem k řešení těchto zdánlivě vzdálených problémů má být Sahara Forest Project. Část pouště v Jordánsku se díky němu promění v zelený les.
Větrné elektrárny nám vyrábějí čistou elektrickou energii. Můžou ale pomáhat i jinak? Tým vědců z amerického ministerstva energetiky a University of Colorado přišel na to, že můžou. Na výročním zasedání Americké geofyzikální unie představili studii, dokazující pozitivní symbiózu větrných elektráren a zemědělských plodin ležících ve stejné oblasti.
Výzkumníci z jeruzalémské společnosti Yissum objevili skrytou sílu brambor. V roce 2007 se této božské plodiny sklidilo 325 mil. tun na celém světě. V roce 2010 se z brambor začala vyrábět elektřina. pokračování…
Pojem „skleníkový efekt“ může od nynějška nabýt úplně nového významu. V Británii se dokončuje tamní největší skleník. Má plochu jako deset fotbalových hřišť. pokračování…
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
