Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

„Tiskárna na silnice“, takovou přezdívku získal nový stroj z Nizozemska nazvaný Tiger-Stone. Úžasné zařízení pokládá silnice z dlažebních kostek doslova jako když roztáhnete koberec. Stačí jen doplňovat kostky.  

Nizozemská společnost Office for Metropolitan Architecture (OMA) představila na první pohled až neskutečně ambiciózní plán na využití Severního moře. Celý projekt pojmenovaný „zeekracht“ (energie moře) počítá s vybudováním prstence rozsáhlých větrných farem v moři kolem Holandska. Větrné elektrárny by měly zajistit energetickou nezávislost Evropy do roku 2025. Jde o velmi vhodně naplánované představení projektu do doby, kdy zejména východní a jihovýchodní část Evropy doslova mrzne díky tomu, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí zemní plyn.

Podle OMA je Severní moře, díky konstatní rychlosti větru, mělkým vodám a zkušenosti s průmyslem obnovitelných zdrojů energie dokonalým místem pro rozsáhlé budování větrných farem. „Potenciální objem obnovitelné energie generované v Severní moři se ve skutečnosti vyrovná nebo překoná energii produkovanou z fosilních paliv z Perského zálivu,“ píše se v propagačních materiálech OMA. Úžasný plán tak trochu připomíná plán amerického miliardáře T. Boone Pickense na vybudování obrovských větrných farem v USA. Zda se alespoň jeden z těchto nádherných, ale do značné míry zatím pouze vysněných projektů, někdy dočká realizace, to je ve hvězdách.

Minewater Project je název nového projektu, který byl aktuálně spuštěn v Nizozemsku, konkrétně městečku Heerlen. Starý opuštěný uhelný dům zde byl přeměnen na zdroj geotermální energie. Vodou zatopené těžební šachty dodávají teplo a horkou vodu v zimě 350 domácnostem a firmám, v létě zase poskytují studenou vodu. Uhlí a uhelné elektrárny byly v Nizozemsku důležitým zdrojem energie až do roku 1959, kdy byly na severu země objeveny velké zásoby zemního plynu. Většina uhelných dolů pak byla opuštěna a nevyužita. V Heerlenu byly vyhloubeny 700m šachty aby bylo možné energii z bývalých dolů využít. V každé z pěti studní se za hodinu napumpuje kolem 80 kubických metrů vody. Cena za vytápění tímto systémem, který je navržen podobně jako elektrická rozvodná síť, jsou podobné jako u klasických zdrojů s tím rozdílem, že proti fosilním palivům poskytuje stabilnější ceny. Perspektiva využití starých dolů by možná byla dostupná i na severu Čech a Moravy.

Městská zástavba lépe než cokoliv jiného pohlcuje teplo a ovlivňuje tím nejen počasí ve svém okolí. Největším akumulátorem tepla ve městech je asfalt. Holandská společnost Ooms Avenhorn Holding BV, která se zabývá konstrukcí veřejných staveb, už před deseti lety přišla s nápadem akumulované teplo z chodníků, silnic a parkovišť „vycucávat“ a ohřívat jím domácnosti i kanceláře. Jenže tehdy to znělo ještě o mnoho víc fantasticky, než dnes. Ale dnešní doba přeci jen přeje alternativním zdrojům energie poněkud víc. Za tu dobu se proto společnosti podařilo několik takových systémů vybudovat, a to v malé vesničce Avenhorn. Čtyřpatrová budova je zde ohřívána pomocí tepelného systému, který bere naakumulovanou solární energii z několika desítek metrů silnice a parkoviště. Energie získaná z chodníku pak pomáhá zásobovat průmyslový park. Princip systému je jednoduchý – pod chodníkem, afaltkou nebo čímkoliv co dobře zachytává sluneční energii je položena síť vodovodních trubek. Voda se ohřeje a je následně napumpována kam je potřeba – třeba do zásobníků, které ji mohou v zimě znovu vypustit a zabránit tak námrazám. Naproti tomu může systém docela dobře pomocí vody v podzemních rezervoárech ochlazovat domy a budovy v parných létech.