Hyperion – miniaturní jaderné elektrárny, první zájemci z ČR
Britský magazín The Guardian informuje o tom, že podle vědců z Americké národní laboratoře v Los Alamos, kde byla vyvinuta první atomová bomba, budou do pěti let na trhu miniaturní jaderné reaktory schopné dodávat elektřinu až 20 000 domácností. Vláda technologii na jejich výrobu již licencovala soukromé společnosti Hyperion, která již přijímá první objednávky a hodlá začít masovou produkci právě zhruba do pěti let. Miniaturní jaderné reaktory budou už v továrně zapečetěny, nebudou obsahovat žádný vojensky zneužitelný materiál a bude je prakticky nemožné ukrást, protože budou zapuštěny v betonu v zemi a navíc budou velmi horké. Svými rozměry se mají blížit malým zahradním boudám na nářadí.
John Deal, výkonný ředitel Hyperionu, řekl „Naším cílem je generovat elektřinu za cenu 10 centů za kilowatthodinu kdekoliv na světě. Reaktory budou stát zhruba 25 milionů dolarů. Pro komunitu o 10 000 domácnostech to znamená 2500 dolarů za jednu.“ Podle něj má už dnes Hyperion přes 100 firemních objednávek, zejména od naftařských a energetických společností. Jednou z prvních firem, která si malé nukleární reaktory objednala, je česká investiční skupina TES Group. Ta se zajímá o nákup šesti miniaturních jaderných reaktorů o výkonu 27 MWe pro své projekty v Evropě, například v Rumunsku, a na Blízkém východě. Pokud se osvědčí, TES zvýší počet objednaných reaktorů až na padesát. Hyperion chce vybudovat tři továrny, které mají v letech 2013 až 2023 vyrobit na 4000 reaktorů. Reaktory budou na místo dodávny nákladním truckem a utopeny v podzemní nádrži s betonem. Každých 7-10 let pak budou muset být odeslány zpět do továrny, kde budou znovu naplněny.
Co se týká bezpečnosti, Deal tvrdí, že „Událost podobná té v Černobylu by nemohla nikdy nastat – reaktor neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Potřebovali byste navíc rozsáhlé zdroje na to, aby bylo možné obohatit využitý uran.“ Hyperion není jediná firma, která se vývojem malých jaderných reaktorů zabývá, mezi dalšími je to například Toshiba. Miniaturní jaderné reaktory jako je například zmíněný Hyperion Power Module by se mohly stát nástrojem k nezávislosti na ropě, ale i celkové energetické nezávislosti některých komunit. Navíc mohou být využity ve velmi odlehlých oblastech či při přírodních katastrofách. Nabízejí dodávk energie 24 hodin denně 7 dní v týdnu, nepřetržitě, a to za cenu nižší, než klasické elektrárny, ale i než obnovitelné zdroje energie. Nebo se naopak mohou stát doplňkem bohatého mixu alternativních zdrojů, jako je solární, geotermální, větrná či vodní energie.
Je to sice s uz 2 roky ale musim vas opravit.
Bohuzel jste se nechal panem Janem presvedsit o omylu. Cena je skutecne 10centu za jeden watt. Je tim mysleno 1W/10roku coz je zretelne z clanku.
Z jednoho reaktoru dostanu 27MW kontinualniho elektricke vykonu po dobu 7-10 let za cenu 25 Milionu dolaru. 25mil$/(10*27MW) = 0,1$/W
Pri soucasnem kurzu dolaru to dela priblizne 12$/MWh = 0,24Kc/kWh.
I po dvou letech děkujeme za upřesnění!
Podle mě to není to přesný výpočet. Je to správně v první části. Ano cena by byla podle výpočtu 0,1 dolaru za wat. Záměrně píši podle výpočtu, jelikož ve výpočtu je zahrnuto 27 MW, ale za rok, né za hodinu. Takže spodní výpočet je špatně.
U elektráren se výkon udává jako okamžitý, tj. pokud máte výkon elektrárny 27 MW, můžete spotřebovávat 27 MW kontinuálně v čase, tedy každou hodinou spotřebujete 27MW – Tj spotřeba bude 27MWh.
Výsledek bude diametrálně rozdílný.
Za den: 27 MWh*24h = 648 MWh
za rok = 648MWh*365dní = 236,52 GWh
za 7 let = 236,52GWh*7let = 1,65564 TWh
Ale nikdy nevyužijete plnou kapacitu elektrárny, protože přez noc razantně klesá spotřeba a i ve dne musíte mít nějákou rezervu – alespoň 20 procent výkonu. Tj ve dne 80 procent výkonu, v noci téměř nic, takže budeme na 40ti procentech
Tjza 7 let = 1,65564 TWh*0,4 = 662,256 GWh
662,256 GWh = 662.256 MWh = 662.256.000.000 kWh
25.000.000 / 662.256.000.000
25/662.256 = 0,0000377497523616245 dolaru za Kwh
Za 1MWh = 0,0377497523616245
Toliko podle mých výpočtů. Pokud to nemám správně, ozvěte se a napište.
Ak sa nemilis tak tych20 mil je vyhodna inves.???
Domnívám se že se nemýlím a možnost chyby by mohla být maximálně ve ztrátách na vedení, ale i když by ztrátovost (ztráty na vedení, černý odběr, neplacení některých lidí) byla až 50 procent, tak pořád by cena byla 0,0377497523615245 *2 = 0,075499504723049 USD za 1 MWh.. Takže za MegaWat.
re: jan
díky za upozornění, opraveno
Skvělý, hlavně cena 10 centů za watt, to je za nanosekundu, hodinu den, minutu, rok……. Jaksi mít zmatek mezi výkonem a prací, tedy kwh a kw, dost tristní výsledem pro úroveň vzdělání redaktora.
100 dolarů za 1 kWh, že by předpokládaná cena v roce 2013 ;-)
V tomto článku bude asi poměrně velká chyba. Při ceně 10 centů za watt to dělá 100 dolarů za 1 kWh. Kdopak si to bude moct dovolit, při ohlášené ceně elektřiny na příští rok cca 4,65 kč/kWh?
Ve FAQ pisou:
What is Hyperion’s output?
Approximately 70 megawatts (MW) of heat (thermal energy) and 25 megawatts (MW) of electrical power via steam turbine
viz:http://www.hyperionpowergeneration.com/about_FAQ.html
Takže reakor je pouze samoregulační zdroj tepla, musí se na to napojit parní generátor. Ale žádné informace o zapojení jsem nenašel…
Sebeckovým jevem, kdy se přeměňuje teplo přímo na proud.
Otazka: jak generuje elektrinu kdyz nema parni generator? Jak se reguluje vykon?