Společnost Goldwind, založená v roce 1998 a sídlící v Pekingu, není mezi dodavateli zařízení pro větrné elektrárny žádným nováčkem. Prosadit se na čínském trhu totiž není jen tak. Svůj primát v Číně, a mimochodem i druhé místo ve světě, musí často obhajovat plněním netradičních požadavků. Například výrobou speciálních turbín pro větrné elektrárny schopné fungovat za velmi nízké větrnosti.
Větrná turbína čínské společnosti Goldwind, foto: Goldwind
Jaké jsou limity růstu rozměrů a výkonu turbín větrných elektráren? Otázka, která trápí nejednoho návrháře v německé společnosti Siemens Wind Power. Pomyslný vrchol totiž už firma Siemens jednou dosáhla s šestimegawattovou turbínou, ale i ten byl záhy překonán konkurenčními společnostmi.
Pozemní větrná elektrárna Siemens na větrné farmě Farr ve Skotsku, foto: Siemens
Dánové dokončili studii, která měla zhodnotit otázku vlivu příbřežních větrných elektráren, stojících na pylonech ve vodě, vůči živočišstvu pod hladinou, v těsném okolí větrníků. Překvapivě se ukazuje, že rybám společnost elektráren nikterak nevadí, ba dokonce se početnost několika druhů zlepšila
Větrné elektrárny vytvořily členitější dno, což se rybám líbí. Zdroj: forcedgreen.com
Schválení projektu Viking je ve Velké Británii považováno, pochopitelně jen poli alternativních zdrojů energie, za největší událost letošního roku. Oproti původnímu záměru se sice jedná o poloviční snížení rozsahu plánované realizace, přesto 370MW větrná elektrárna na souostroví Shetlandy znamená pro Skotsko zásadní krok kupředu.
Větrné podnebí dělá ze souostroví Shetlandy jedno z nejzajímavějších míst pro výrobu větrné energie v Evropě. Větrná farma Viking bude pravděpodobně využívat větrné turbíny Siemens 3,6 MW, foto: Siemens
Japonsko si vážně pohrává s myšlenou na vybudování nové sítě „plovoucích“ větrných elektráren při svém pobřeží. Do roku 2020 by Japonci rádi podél severního pobřeží vybudovali zařízení s kapacitou jeden gigawatt. První nesmělé kroky k tomu činí společnost Marubeni, která sponzoruje studii proveditelnosti, nákladů a rizik.
Větrné turbíny na pobřeží Japonska v oblasti Kamisu-shi, Ibaraki, foto: skyseeker, licence: Creative Commons
Po celá staletí to byly jednoduché bóje, které v ústí přístavů sloužily k navigaci lodí a varovaly jejich posádky před nebezpečnými úžinami, ostrými podmořskými útesy a zrádnými mělčinami. Technologický pokrok sice letí kupředu závratným tempem, ale pro staré mořské vlky, zdá se, to platí jen z části.
Bóje Triton si získávají popularitu v městech s hustou sítí říční dopravy. Zdroj: Inhabitat.com
Spojenými státy se mezi odpůrci větrných elektráren roznesly zprávy o „Syndromu větrných turbín“, poškozujícím lidské zdraví. Protože se hypotetické riziko z tohoto postižení stalo při projednávání nových projektů téměř fenomenální, rozhodla se Rada pro ochranu životního prostředí (MDEP) ve státě Massachusetts prošetřit jeho podstatu. Ukázalo se, že nic takového, jak „Syndrom větrných turbín“ (SVT) neexistuje.
Turbíny větrných elektráren by v rámci SVT mohli zrovna tak za bolest zubů, jako zhoršený školní prospěch vašich dětí. Zdroj: renewablepowernews.com
Do nejmenších podrobností vyvedený funkční model větrné turbíny, namontované na 25 centimetrů vysoký stojánek. Tři listy rotoru o průměru deset centimetrů, a kolem dokola plasticky věrný model kopcovité krajiny v měřítku 1:320. Dětské hračky nebo nepříliš nápaditý modelář? Nikoliv, ve výzkumném centru Iowské státní univerzity (ISU) se takhle „baví“ inženýři leteckého výzkumu. Zkoumají tady vliv členitosti povrchu na výkon větrných elektráren.
Mezinárodní tým inženýrů u funkčního modelu turbín. Zdroj: ISU
O Etiopii se ve spojitosti s obnovitelnými zdroji energie často nehovoří. Přesto etiopská korporace pro výrobu elektřiny (EEPCO) ohlásila záměr vybudovat v dohledné době šest velkoplošných větrných elektráren a jednu geotermální. Celková výrobní kapacita alternativních zdrojů by tak měla narůst o více než jeden gigawatt.
Horké a suché, ale především větrné klima k budování větrných elektráren přímo vybízí. foto: sxc.hu/Piknik1977
Nevýhodou větrných elektráren, a vůbec prakticky všech obnovitelných zdrojů, je notoricky známý fakt, že vyrobená elektrická energie musí být okamžitě přivedena do sítě. Zatím neexistuje způsob, jak ji levně, efektivně a ve velkém skladovat. Zajímavé řešení nabízí nový projekt mořské větrné elektrárny SeaTwirl, která nejenže vyrábí elektrickou energii, ale dokáže ji také na čas uložit. Díky propracované konstrukci, kdy se elektrárna de facto chová jako obrovský vodní setrvačník.
