Velká jezera v Severní Americe mohou být obří větrnou elektrárnou

Společná studie dánských inženýrů a badatelů z americké Cornell University vyústila v nevšední literární produkt. Je jím atlas větrného proudění nad celým kanadsko-americkým regionem Velkých jezer.

„Spektro-radiometrický snímek ve středním rozlišení, zacílený na oblast Velkých jezer. „Zdroj: WikimediaCommons
„Spektro-radiometrický snímek ve středním rozlišení, zacílený na oblast Velkých jezer. „Zdroj: WikimediaCommons

Rozsáhlá kompilace meteorologických dat, analýz a dat má pochopitelně i svou elektronickou podobu, a sloužit může všem vážným zájemcům o rozvoj větrné energetiky v oblasti.

Praktická studie je unikátní jak svou podrobností, tak šíří záběru. Velká jezera se dotýkají hranic osmi amerických států a dvou kanadských provincií. Při sběru dat byly využity nejen velmi podrobné satelitní a meteorologické snímky, data z bójek snímající sílu větru přímo na místě tak i meteorologický SAR radar.

S podobnou technologií pracují například lidé v . „Užité technologie nám umožnily překlenout informační bariéru mezi dlouhodobě měřenými meteorologickými daty a v kratším úseku sesbíranými informacemi přímo v terénu,“ prozrazuje Paula Doubrawa, doktorandka inženýrského oboru.

Právě ono překlenování mezer prostorových a časových (rozhodně neexistoval podrobný záznam vanutí a směru větrů nad celou hladinou Velkých jezer) bylo dílem náročné práce počítačových analytiků, kteří zde otestovali speciální sérii algoritmů a propočetli střední hodnoty pro neměřené úseky. Odborná publikace byla přijata s nadšením, přesto se někteří recenzenti neubránili poznámce: „Proč se vlastně na podobnou studii čekalo tak dlouho?“

Je totiž skutečně s podivem, že se o energetické využití Velkých jezer zatím příliš neusilovalo. Pokud by se totiž na tuto oblast pohlíželo optikou využitelného obnovitelného zdroje energie, musíme nutně dojít k závěru, že potenciál zdejší lokality je více než slibný.

S rozlohou 388 498 kilometrů čtverečných vodní plochy představuje téměř 84 % všech sladkovodních povrchových zdrojů Severní Ameriky, a 21 % z podílu povrchové sladké vody na světě.

Pokud jde o větrné elektrárny, z jezera Eire (čtvrtého největšího) může plynout až 50 GW. Pochopitelně, že takové nasazení není příliš příhodné. Podle autorů se ale velmi slibně jeví zužitkování části energie volně plovoucími elektrárnami.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *