Soumrak nad fosilní energií v Austrálii?

Zpráva hodnotící výsledky hospodaření jednotlivých australských energetických sektorů nutí manažery elektráren k přehodnocení strategie. Data vztahující se k výnosu jednotlivých společností, které se soustředí na výrobu a poskytování elektřiny z fosilních zdrojů, jsou podtržena výsledkem nejnižšího dosaženého zisku za poslední dekádu.

Společnost EnergyAustralia, jeden ze tří hlavních lídrů na trhu s elektřinou, skončila podle výsledků z roku 2013 v těžké ztrátě. S výrazným ziskem se sice nepočítalo, ale ztráta 350 milionů dolarů je skutečně neočekávaná. V tomto případě se příčina hledá snadno. EnergyAustralia totiž musela „odepsat“ hnědouhelnou elektrárnu v Yallourn.

Jedná se o dlouhodobě přesluhující komplex šesti elektráren, které dosáhly zenitu už v šedesátých letech. Přesto až donedávna zásobovaly celou Austrálii 8 % elektřiny. Zachována zůstala jen jedna elektrárna, která byla ale s nákladem 122 milionů dolarů renovována a upravena na emisní standard.

Nedobře se vedlo také holdingu CLP, jehož ekonomické těžiště se nachází u investorů v Hong Kongu. Zatímco ještě v roce 2012 dokázala zařízení této společnosti generovat čistý zisk 236 milionů dolarů, v roce 2013 to bylo překvapivě jen osmnáct milionů.

Podobná čísla, která vrcholové manažery energetických koncernů nepotěší, udává i OriginEnergy, AGL Energy či Stanwell Corporation. Zajímavé nepochybně je, že zástupci vedení těchto společností, kteří povětšinou nedokáží kvůli vzájemné konkurenci jednat ve shodě, se protentokrát na výsost dobře shodli v tom, co že je příčinami neradostných výsledků.

Za nejpodstatnější považují „nepředvídatelné chování zákazníků, kteří velice ostře a dynamicky reagovali na pobídky a slevy solárních instalací, a nejrůznějších energeticky-efektivních inovací“. Zlobiví zákazníci, kteří se zcela nečekaně vydávají cestou obnovitelných zdrojů, nejsou to jediné, z čeho mají manažeři těžkou hlavu.

Trápí je také „nejistota národní politiky v oblasti nacenění uhlíkových emisí (emisních daní)“ dále pak „státní podpora a garantované výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie“. Určité starosti jim dělá také vývoj domácích cen zemního plynu, a také dostatečné zásobování tepelných elektráren uhlím.

Sečteno a podtrženo, australští vrcholoví manažeři v energetickém průmyslu to nemají vůbec jednoduché.