Soumrak nad fosilní energií v Austrálii?
Zpráva hodnotící výsledky hospodaření jednotlivých australských energetických sektorů nutí manažery elektráren k přehodnocení strategie. Data vztahující se k výnosu jednotlivých společností, které se soustředí na výrobu a poskytování elektřiny z fosilních zdrojů, jsou podtržena výsledkem nejnižšího dosaženého zisku za poslední dekádu.
Společnost EnergyAustralia, jeden ze tří hlavních lídrů na trhu s elektřinou, skončila podle výsledků z roku 2013 v těžké ztrátě. S výrazným ziskem se sice nepočítalo, ale ztráta 350 milionů dolarů je skutečně neočekávaná. V tomto případě se příčina hledá snadno. EnergyAustralia totiž musela „odepsat“ hnědouhelnou elektrárnu v Yallourn.
Jedná se o dlouhodobě přesluhující komplex šesti elektráren, které dosáhly zenitu už v šedesátých letech. Přesto až donedávna zásobovaly celou Austrálii 8 % elektřiny. Zachována zůstala jen jedna elektrárna, která byla ale s nákladem 122 milionů dolarů renovována a upravena na emisní standard.
Austrálie: obnovitelné zdroje už dnes levnější než fosilní
OECD: podpora fosilních zdrojů energie vysává veřejné zdroje
Nedobře se vedlo také holdingu CLP, jehož ekonomické těžiště se nachází u investorů v Hong Kongu. Zatímco ještě v roce 2012 dokázala zařízení této společnosti generovat čistý zisk 236 milionů dolarů, v roce 2013 to bylo překvapivě jen osmnáct milionů.
Podobná čísla, která vrcholové manažery energetických koncernů nepotěší, udává i OriginEnergy, AGL Energy či Stanwell Corporation. Zajímavé nepochybně je, že zástupci vedení těchto společností, kteří povětšinou nedokáží kvůli vzájemné konkurenci jednat ve shodě, se protentokrát na výsost dobře shodli v tom, co že je příčinami neradostných výsledků.
Za nejpodstatnější považují „nepředvídatelné chování zákazníků, kteří velice ostře a dynamicky reagovali na pobídky a slevy solárních instalací, a nejrůznějších energeticky-efektivních inovací“. Zlobiví zákazníci, kteří se zcela nečekaně vydávají cestou obnovitelných zdrojů, nejsou to jediné, z čeho mají manažeři těžkou hlavu.
Trápí je také „nejistota národní politiky v oblasti nacenění uhlíkových emisí (emisních daní)“ dále pak „státní podpora a garantované výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie“. Určité starosti jim dělá také vývoj domácích cen zemního plynu, a také dostatečné zásobování tepelných elektráren uhlím.
Sečteno a podtrženo, australští vrcholoví manažeři v energetickém průmyslu to nemají vůbec jednoduché.
Zajímavé, střetnutí dvou skupin, to musím uznat
to: Josef
Pro mne je zase uhlí takovým pěkným kouskem kamene a něčím co se hodí jako rezerva a nutnost pro pořádání historických technických akcí (parní vlaky, předvádění starých strojů…)
Ano mohly by se do toho zaplést regulační poplatky, ale umíte si představit jak budou lidi a firmy křičet, že je uměle udržována cena na 4Kč/kWh, když produkce bude stát i s umořováním nákladů třeba jen 20hal/kWh? Po určité době by stejně nejspíš spadla.
Jednou jsem zkoušel spočítat o kolik se svět ohřeje kvůli technologiím, respektive kolik tepelné energie uvolníme, sice jsem do toho nevzal vypalování lesů, dobytek atd. ale bylo to málo. Z tohoto bych strach neměl, ale z toho že nám dojdou ostatní suroviny, to ano. Navíc ohřátí o zlomky stupňů vede k růstu emise tepelného záření v řádu wattů. Přesně tuto změnu lze spočítat ze Stefan-Boltzmanova zákona. Tedy jakási záporná zpětná vazba. Nevím, jestli je zpočtena ve výpočtech ohledně změn globální teploty.
to: hariprasad
Před pár lety jsem četl o pokusech s využíváním thoria v tlakovodních reaktorech, ale stejně je to pořád na tom principu, že thorium se mění v uran a ten se spaluje. Ale jestli se zkouší něco jiného, tak nevím.
Sodík je s vodou prudce reaktivní vždy, a vzniká H2 a NaOH, u vysokých teplot se musí použít plyn vždy, ikdyby se měla udělat uhelná elektrárna, která bude mít na turbíně tepelný spád 940°C, tak páru nelze použít, protože by jednak došlo k termickému rozkladu a taky by mohla reagovat s technologií, tedy korodovat turbinu a potrubí. Tam by se muselo jít nejspíš do nějakého Heliového, nebo CO2 okruhu, podobně jako u KS150 (Československý reaktor)
Jenomže pak tu máme ještě dopravu a průmysl, u dopravy snad elektrizace poroste, ať už elektrifikací železnice, nebo rozšířením trolejbusů a „induktobusů“ (http://www.wired.com/autopia/2013/08/induction-charged-buses/), snad by tak došlo k poklesu znečištění vzduchu od dopravy. A tyto dvě věci si berou většinu proudu. U nás maloodběr tvoří asi 14TWh ročně, z celkových více, než 60TWh vyrobených, ale to se liší znovu , stát od státu.
to: Anonymní
Proč proboha pro neschopnost, ne neschopnost, ale přímo záměr našich politiků ohledně OZE (konkrétně FVE) odsuzovat tyto zdeoje kdekoliv na světě?
Ty panely patří na střechy ne na pole a už vůbec ne v instalacích o výkonu v řádu MW. Tady měla být podpora vymyšlena jinak, ale není to důvod tyto zdroje zavrhovat celosvětově. Stále jste mimochodem neřekl, jak byste chladil ty reaktory kdesi uprostřed pouště v Austrálii, respektive, jak zajistit bezpečné chlazení a chlazení havarijní. Kupříkladu Dukovany potřebují mít neustále jistotu že budou mít přístup k průtoku asi 3m3/s pro chlazení.
Navíc tento text je o Austrálii, ne o ČR, tedy zatímco naše poloha a situace si bude žádat buď otevření uhelných dolů, nebo ano, jaderné reaktory, ale pokud možno s možností pružné regulace výkonu, Australská by mohla spíše nahrávat solárně termickýcm elektrárnám s akumulací tepla.
A na užití thoria není nutné čekat na generaci IV, ale měly by nám stačit reaktory CANDU6, které si umí poradit s vícero palivy. Princip je pořád stejný, generace se liší spíše jen konstrukcí a dalšími věcmi, jako bezpečnostní systémy.
Tento trend, tedy,že OZE postupně začnou vytlačovat NZE se dal předpokládat dopředu. Parity bylo pro maloodběratele dosaženo už před několika roky. Jejich nesporné výhody se samozřejmě budou projevovat nejdříve tam, kde je dostatek slunečního svitu (vysoká koncentrace energie a hodně slunečných dní) a kde nejsou tak silné byrokratické překážky a předsudky. V tomto případě situaci asi i napomohla určitá nečinnost ze strany tradičních dodavatelů
Musíte srovnávat srovnatelné!
Příděl sluneční energie je v Austrálii, kdyby jen 4x vyšší, než u nás. Navíc, jak jsem zmiňoval lze skladovat tepelnou energii, Účinnost tohoto procesu se uvádí vyšší, než 90% Jiná technologie to neumí. Solární elektrárny nelze jen redukovat na panely z fotočlánků, jsou zde i různé typy termických elektráren, které mají o něco lepší provozní vlastnosti.
to: tom.
Účinnost tepelných cyklů, může být i vyšší, elektrárna Ledvice má myslím okolo 42%, všechno záleží jen na teplotách chladišče a ohřívače. A to nevím, jak by se chovaly systémy s plynovou turbínou (z konceptů JE (snad 50MW blok fungoval někdy v 50. letech)) Tam by se dalo dosáhnout ještě vyšších teplot, ale to by vyžadovalo hodně dobré materály pro kolektroy.
to: Anonymní
Jenže je tu problém, co chcete vytápět v Austrálii? Tam je spíš zapotřebí chlazení a jeho provoz jaksi koreluje s přídělem slunečního světla během dne. (+ spotřeba v noci, ale ta je menší)
Dále bych chtěl požádat Anonymního, aby si vymyslel nějaký nick, jestli sem hodlá pravidelně chodit.
Správně jen tak dál a nepolevovat. To by tady ČEZ potřeboval jak prase drbání.
Před pár články se tu strhla právě také na téma australských OZE diskuse, tam by měli myslím smysl solárně-termické elektrárny, zejména ty, které jsou navíc vybaveny zásobníky tepelné energie, tu je mnohem efektivnější skladovat, než vyrobit elektřinu a tu pak uložit v PVE.
Názorný príklad občana, ktorý je proti OZE. No neviem aký by mal názor keby býval v blízkosti tepelnej elekrárne spalujúcej stovky ton uhlia denne. Ten čistý vzduch obhatený o dajakú tú síru, ťažké kovy, NOx atď. Výskum Oze je stále na vyššej úrovni, technológie na akmuláciu prebytočnej energie majú stále väčššiu kapacitu, nehovoriac o prečerpávajúcich elektrárňach, ktoré sú schopné dodávať plný výkon už za cca 120s. Vážený pán Jozef, kritika je veľmi jednoduchá. Treba sa však zamyslieť aj nad možnými riešeniami v dnešnej dobe s týmto veľmi aktuálnym problémom.
Pro mě jsou odpovědí jaderné reaktory. Uhlí je mnohem špinavější a OZE nesmyslně drahé.
Ano, do určité doby ano.
ALE!
Představte si, co se asi bude dít, pokud se masově rozjedou bezpečné JE čtvrté generace (palivo thorium) nebo pokud se podaří zvládnout jadernou syntézu.
Cena energie spadne natolik nízko, že to nejspíš povede k neuvěřitelnému plýtvání. Levná energie navíc znamená levné všechno a tedy umožní další horečné množení druhu Homo (nepříliš) sapiens. Tedy k obrovskému uvolňování tepelné energie do atmosféry. Skleníkový efekt a znečištění, které známe dnes díky fosilní energetice, se proti tomu může stát nevinnou legráckou… Proto jsem přesvědčen, že hlavní roli by měly hrát OZE, ježto by plnily roli regulačního faktoru. Ale to je asi jen krásný sen.
Regulačního faktoru lze dosáhnout i jinak, než stavbou nesmyslných OZE. Například zdaněním energií apod. Je m´to mnohem efektivnější, než nechávat na trhu, ať si nějak podaří s dotovanými OZE…
Bezpečné JE IV generace, tedy, pokud máte na mysli množivé reaktory, jsou noční můrou jederných fyziků. Zatím jsou jenom velmi nebezpečné pokusné reaktory IV generace a několik jich už odpískali. Nevýhody jsou natolik nesporné, že si s tím snad pohrává jenom pár jaderných šílenců. Netvrdím, že by v této oblasti nemohlo dojít k průlomu, ale zatím fakta jsou taková:
1.Roztavený sodík při teplotě 1000°C je vysoce reaktivní (přeloženo do češtiny výbušný) na vzduchu i ve vodě (při styku s vodou dochází k rozkladu vody na H2 a O2).
2. Čerpadla, která pohání primární okruh musí vydržet dlouhodobě teplotu minimálně 1000°C (pracovní teplota).
3. Produktem je prudce jedovaté Plutonium, které je jedovaté jak chemicky (aso 20 mg je smrtelná dávka pro dospělého člověka), tak i fyzikálně (radiologicky). Tyto reaktory byly původně určené k výrobě jaderných náloží.
Aha, mluvíte o jiném typu, thoriovém reaktoru. Zatím mi není známo, že by tento typ reaktoru byl natolik prozkoumaný, aby mohl být prohlášený za bezpečnější, než stávající typy. Rozdíl, oproti Plutoniovým reaktorům je, že opravdu je teoreticky nižší radioaktivita, ale výzkum je pořád někde na začátku. Výsledky budou v optimistické variantě za 20 let. Než se to uvede do komerčního užití uplyne dalších 20 let. V té době už by fotovoltaiky mohly být skoro na každé střeše, protože cena bude velmi malá (jako u každého spotřebního zboží) účinnost by mohla být někde kolem 30-45% a kdo nebude mít doma akumulátor připojený na FVE, bude považován za chudého příbuzného.
Účinnost fotovoltaiky na úrovni 40 procent je zbožné přání. A je to hlavně fyzikálně nemožné. To by musely články pokrývat celé spektrum světla.
Jadrové elektrárne so svojou mizernou účinnosťou cca 30-35% „vykurujú“ planétu, keď napríklad na výrobu 440MWe výkonu je 1000MWt len tak vypustených do atmosféry v podobe teplej pary. Akurát výhoda je tá, že nevzniká CO2 ani iné škodliviny. Je to plytvanie vody, ktorá by mohla radšej prejsť lopatkami turbín a následne byť v suchých letách použitá na poľnohospodárske účely. Napríklad na Slovensku v poslednej dobe riekou Hron v lete tečie stále menej a menej vody- sotva 5-6m3 za sekundu a to má dodávať chladiacu vodu pre Mochovce? Však za pár rokov ani nebude dotekať do Dunaja… A to za chvíľu pribudnú v mochovciach ďalšie 2 bloky.
Jaderná elektrárna nemá zdaleka ani 30-35% účinnosti.
Současná účinnost jaderných reakcí je 0,1% (100% má anihilace elektronů a pozitronů) zbytek energie zůstává a tvoří nebezpečný odpad který je nutné hlídat, chladit a tím nám dále zbytečně a škodlivě ohřívá Zemi. Následuje přeměna páry na mechanickou energii Clausius-Rankin cyklus má max. 40%. větší část energie zase vyletí chladící věží.
Generátor cca 90%
Vlastní spotřeba elektrárny atd…
Celkem má tedy jaderka pod 0,04%
Jen naprostý idiot může směšovat účinnost fyzikálního procesu a účinnost přeměny tepla na elektřinu, to za prvé. Za druhé, nové typy JE, které se brzy začnou stavět dokážou zpracovat vyhořelé palivo tak, že nezbyde nic co by bylo nutné hlídat. Za třetí, odpadní teplo z JE lze využívat (a také se tak mnohde děje) pro vytápění. Stačí aby se nevytvářely zbytečně překážky pro investice v této oblasti a ušetříme velké množství fosilních paliv. Za čtvrté, účinnost JE je mnohem vyšší než účinnost fotovoltaických článků. Pokud by fotovoltaika měla dodávat elektřinu stejně komfortně jako JE, tj. bez ohledu na čas a počasí, musel by být k fv. elektrárně připojen ještě obří akumulátor, čímž by se účinnost ještě výrazně snížila. To samé srovnání lze udělat s cenou. Cena elektřiny s tzv. oze je mnohem vyšší než z jádra. Kdyby oze musela dodávat ve stejné kvalitě jako JE, tak cena elektřiny z oze stoupne na desetinásobek.
Anonymní: 14. 3. 2014 v 20.30
Aha takže účinnost fyzikálního procesu budeme zanedbávat, ale účinnost chemického procesu v uhelném kotli nikoliv? A o tom jste rozhodl vy sám, nebo který atomhujer vám to poradil?
Podobně u akumulace, přečerpáčky s účinností cca 60% pro nutnou akumulaci nočních jaderných přebytků jsou dobré, ale např. LiFeP4 akumulátory s účinností přes 90% pro občasné přebytky z FVE jsou špatné?
Jestli chce někdo tvrdit že může zanedbat účinnost reaktoru, míru vyhoření jaderného paliva atd.., tak to je stejné jako kdyby chtěl zanedbal účinnost uhelného kotle a míru nedopalu paliva v popelu. Pouze lživá manipulace nic jiného.
Kdyby byly JE XYZ generace, využití tepla které se nevyplatí protože v létě je to odpad vždy atd….. Jenže nejsou, 30 letá konstanta již od 70 let minulého století a dotace do jaderných nesmyslů stále rostou.
Které OZE jsou drahé? Od 1.1.2014 je podpora nových OZE zrušená a provozovatelé naopak platí „výpalné“ za vlastní výrobu elektřiny 0,752378Kč/kWh.
Která elektrárna podle vás platí více než 0,752378Kč/kWh za výrobu elektřiny a dodá energomafiánů a do státnímu rozpočtu více za 1kW?
Uhlí je proti jaderným emisím zdravé.
Dotace oze tunelů není vůbec zrušeno. Pouze se méně dotují oze tunely, které jsou nově uvedeny do provozu. Oze tunely, které byly uvedeny do provozu dříve stále stojí tento stát a jeho občany cca 40 miliard korun ročně.
Jste lhář.
Nové OZE se nedotují, výjimka je pouze na ty co se dostavují a měli vyřízené povolení před novelizací zákona. Nové OZE platí za výrobu vlastní elektřiny.
Nám cena čisté obnovitelné elektřiny od http://www.nano-energies.cz z distribuční sítě od roku 2009 do 2014 poklesla o 0,11% z 4317,7Kč/MWh v roce 2009 na 4313,09Kč/MWh v roce 2014.
Takže výrobu energie v OZE hodnotíme pozitivně. A všem rozumným občanům se poplatky za OZE velice brzy vrátí.
Zákazníkům firmy ČEZ a.s. vzrostla cena o 2,26 %, z 4570,93 Kč/MWh v roce 2009 na 4674,44 Kč Kč/MWh v roce 2014.
zdroj: http://kalkulator.eru.cz/
A o tom to je. Stačí nebýt úplně hloupý nebo líný a vybrat si dobrého obchodníka z energií.
Kdybychom zůstali u ČEZ, tak bychom teď platili za jejich uhlojadernou špínu o 4674,44-4313,09=361,35Kč/MWh více.
Vytvořeno od ČEZu, pro ČEZ to je největší příjemce dotací všeho druhu v tomto státě. Politici udělali chybu a zapletli se s mafiány, to se nám tady stává a ještě asi bude stávat často. Naštěstí v zahraničí je situace převážně jiná.
Nikoli, to pouze ty jsi blbý jako troky. Pro čez nebylo nic vytvořeno. To, že občané tohoto státu musí platit 40 miliard korun ročně na dotace do tzv. oze bylo způsobeno nebetyčně idiotskou domněnkou, že elektrárny o výkonech v řádu gigawatt lze nahradit tím, že nedotažené, na počasí závislé a velmi drahé hračičky budeme futrovat stovkami miliard z našich kapes.
To, že ty ses rozhodl přikrádat z kapes ostatních spotřebitelů, opravdu ale opravdu neznamená, že nemáš na triku špínu. Ve srovnání se solárně uhelnou špínou, kterou tady propaguješ je jádro čisté jako padlý sníh.
http://www.sciencedaily.com/releases/2011/08/110831115918.htm
http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/03/08/AR2008030802595.html
http://atominfo.cz/2013/12/nemecko-letos-zvysi-dovoz-uhli-na-rekordnich-51-milionu-tun/
http://technet.idnes.cz/obnovitelne-zdroje-cesko-nemecko-dq4-/veda.aspx?c=A131103_182539_veda_mla#utm_source=lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=sph
Zato ti němečtí vědí, že mají na růžích ustláno, nebož investice do větrníků a fotovoltaiky nebudou schopny pokrýt špičky v soustavě a tak je bude nutné zálohovat a to právě uhelnými a plynovými elektrárnami. Tolik tedy k ekologii obnovitelných zdrojů energie (nemluvě o destrukci životního prostředí v Číně a nerentabilnosti některých těchto výmyslů bez BRUTÝLNÍCH dotací, u kterých se nikdo občanů neptal, zda je chtějí platit).