Nejvyšší stavba světa? Solární elektrárna!
V arizonské poušti se chystá stavba velké solární elektrárny, a když říkáme velké, myslíme tím opravdu veliké! Chystaná mamutí elektrárna, bude se svou 800 metrů vysokou centrální věží, patřit mezi nejvyšší stavby světa. Chystaný projekt je dílem australské společnosti EnviroMission, která již nyní v Arizoně hledá vhodné pozemky pro samotnou stavbu.
Obrázek: EnviroMission
Pokud jste si na úvodním obrázku nevšimli solárních panelů nebo obřích zrcadel, nezoufejte, vidíte správně. Důvod je ten, že elektrárna bude využívat jevu známého jako „komínový efekt“.
Jde vlastně o jednoduchý a dobře známý princip, avšak převedený do gigantických rozměrů. Celý systém se skládá z centrální věže (komínu) a obrovského kruhového skleníku na úpatí věže. Skleník složený z průhledných panelů funguje jako obrovský kotel ohřívající vzduch.
Díky teplotě na poušti (40 °C) a skleníkovému efektu se v podzemních kolektorech ohřívá vzduch až na 80 – 90°C. S větší teplotou roste objem ohřívaného vzduch a klesá jeho hustota. Neboli stává se lehčím oproti méně teplému vzduchu (porovnáváno na objem).
Obrázek: EnviroMission
Lehký zahřátý vzduch pak centrálním komínem stoupá vzhůru. Díky pohybu teplého vzduchu vzniká silný vzdušný proud, který roztáčí turbíny umístěné v obvodu věže (viz obrázek č.3).
Na uvolněné místo, po odsátém teplém vzduchu, se vlastní tíhou tlačí vzduch z okolí. Ten je znovu zahříván a jako teplý vzduch opět proudí komínem vzhůru. Celý proces se opakuje.
Zvolené řešení má několik zásadních předností. Hlavním kladem elektrárny je schopnost pracovat za každého počasí, neboť systém výroby elektrické energie pracuje na rozdílu teplot mezi zemí a vrcholem komínu.
To je také důvod obřích rozměrů centrální věže, neboť každých sto metrů směrem nahoru klesá teplota o 1 °C, a čím větší rozdíl teplot, tím větší tah komínu.
Obrázek: Turbíny na úpatí centrální věže / EnviroMission
Ceněnou vlastností elektrárny je její schopnost pracovat přes celou noc. Slunce zahřívá pozemní kolektory takovou sílou, že i přes noc je dostatek tepelné energie k pohonu celého zařízení.
Jak bylo uvedeno v úvodu, rozměry elektrárny budou opravdu kolosální. Samotná věž bude dvakrát větší než Empire State Building. Se svým průměrem 130 metrů to bude opravdu stavba mimořádných rozměrů.
EnviroMission vypočítali, že při 60% účinnosti systému bude výkon elektrárny na 200 MW a životnost přibližně na 80 let. Během své životní pouti nebude elektrárna potřebovat žádné suroviny pro své fungování a vystačí si jen s minimální údržbou.
Gemasolar – solární elektrárna fungující 24 hodin denně
340MW solární termální elektrárna pro Arizonu
Obama chce nastartovat solární průmysl v Americe dvěma miliardami dolarů
Odhadované náklady na celou stavbu jsou 750 miliónů dolarů. Pokud chcete vědět, jak dobře se peníze zužitkovaly, počkejte do roku 2015. V tomto roce by měla být elektrárna spuštěna do ostrého provozu.
je to dobra vec ale aby fungovala v evropskych podminkach a to i v zime je potreba ohrivat vzduch metotou polovani olova pri cemz vzika reakce rozpadu olova a tim silne iozinacni pole reagujici s nabytymy casticemy atmosfery a tim vznika teplota kolem 70 stupnu a to i pri silnych mrazech pak ma elekrerna vykon po cely rok
Ve Španělsku elektrárna stojí má kolem 150M pod ní jsou skleníky a výkon až 50KW což je nic!
Další proč ne, je distribuce elektřiny na větší vzdálenosti je nerentabilní velké ztráty!
Varobit 1 KW v tepelné elektárně stojí cca 0,50Kč ale dopravit zákazníkovi stojí 2 Kč atd.
Elektrárna se měla stavět v austrálii vláda jim to pochválila ale finance nepustila.
Ale jinak je to zajímavé řešení a případná středová část mrakodrapú by nemusela být pouze jednoučelovou stavbou. A proud vzduchu využít k větrání jako další přednost produkující užitek
Hezký den.
Zajímám se o možnost investičního podílu na tomto projektu. Původní verze se měla realizovat
ve Španělsku(?), nebo se jedná o další, výkonnější
elektrárnu?
S pozdravem
Bohumil P O H L e-mail.:bohumilpohl@seznam.cz
mob.:+420 604 319 188
Zajímavé, ale jak bude vypadat takové monstrum uprostřed pouště? To určitě nebude žádná nádhera
Tie pochybnosti o vykone sa daju matematicky potvrdit, alebo vyvratit. Pozname niektore parametre a tymi su: priemer komina a hustota vzduchu, neznamym parametrom je rychlost vetra (prievanu). Ak plati, ze vykon zariadenia je podla vzorca P = 1/2 * ro * A * v3 * n, kde ro je spominana hustota vzduchu (cca 1,27 kg/m3), A je plocha rezu komina (= 1/2 * 3,14 * priemer komina (130) na druhu = 26 533 m2 a n je ucinnost turbiny (nech je to 70%)), potom pre vykon 200 MW potrebujeme rychlost vetra (tretia odmocnina 2*P/ro/A/n) o rychlosti 32,58 m/s, resp. 117,3 km/hod.
Ak som niekde neurobil chybu, tak su to sice rychlosti na hranaci extremnosti, ale teoreticky mozne.
Otazne je, ako sa chova taketo zariadenie pri vyskach okolo 100 metrov a ako pri 800 metrov, kde je uz badatelny vplyv redsieho vzduchu, daleko podstatnejsi teplotny gradient, …
prajem prijemny den
miro novak
No musím říct, že to zní zajímavě, ale mám trochu pochybnosti o tom výkonu :P