Nejvyšší stavba světa? Solární elektrárna!

V arizonské poušti se chystá stavba velké , a když říkáme velké, myslíme tím opravdu veliké! Chystaná mamutí elektrárna, bude se svou 800 metrů vysokou centrální věží, patřit mezi nejvyšší stavby světa. Chystaný projekt je dílem australské společnosti EnviroMission, která již nyní v hledá vhodné pozemky pro samotnou stavbu. 
sluneční komín EnviroMission
Obrázek: EnviroMission

Pokud jste si na úvodním obrázku nevšimli nebo obřích zrcadel, nezoufejte, vidíte správně. Důvod je ten, že elektrárna bude využívat jevu známého jako „komínový efekt“.

Jde vlastně o jednoduchý a dobře známý princip, avšak převedený do gigantických rozměrů. Celý systém se skládá z centrální věže (komínu) a obrovského kruhového na úpatí věže. Skleník složený z průhledných panelů funguje jako obrovský kotel ohřívající vzduch.

Díky teplotě na poušti (40 °C) a skleníkovému efektu se v podzemních kolektorech ohřívá vzduch až na 80 – 90°C. S větší teplotou roste objem ohřívaného vzduch a klesá jeho hustota. Neboli stává se lehčím oproti méně teplému vzduchu (porovnáváno na objem).

sluneční komín EnviroMission
Obrázek: EnviroMission

Lehký zahřátý vzduch pak centrálním komínem stoupá vzhůru. Díky pohybu teplého vzduchu vzniká silný vzdušný proud, který roztáčí umístěné v obvodu věže (viz obrázek č.3).

Na uvolněné místo, po odsátém teplém vzduchu, se vlastní tíhou tlačí vzduch z okolí. Ten je znovu zahříván a jako teplý vzduch opět proudí komínem vzhůru. Celý proces se opakuje.

Zvolené řešení má několik zásadních předností. Hlavním kladem elektrárny je schopnost pracovat za každého počasí, neboť systém výroby elektrické energie pracuje na rozdílu teplot mezi zemí a vrcholem komínu.

To je také důvod obřích rozměrů centrální věže, neboť každých sto metrů směrem nahoru klesá teplota o 1 °C, a čím větší rozdíl teplot, tím větší tah komínu.

sluneční komín EnviroMission
Obrázek: Turbíny na úpatí centrální věže / EnviroMission

Ceněnou vlastností elektrárny je její schopnost pracovat přes celou noc. Slunce zahřívá pozemní kolektory takovou sílou, že i přes noc je dostatek tepelné energie k pohonu celého zařízení.

Jak bylo uvedeno v úvodu, rozměry elektrárny budou opravdu kolosální. Samotná věž bude dvakrát větší než . Se svým průměrem 130 metrů to bude opravdu stavba mimořádných rozměrů.

EnviroMission vypočítali, že při 60% účinnosti systému bude výkon elektrárny na 200 MW a životnost přibližně na 80 let. Během své životní pouti nebude elektrárna potřebovat žádné suroviny pro své fungování a vystačí si jen s minimální údržbou.

Odhadované náklady na celou stavbu jsou 750 miliónů dolarů. Pokud chcete vědět, jak dobře se peníze zužitkovaly, počkejte do roku 2015. V tomto roce by měla být elektrárna spuštěna do ostrého provozu.

Sdílet:

5 komentářů: „Nejvyšší stavba světa? Solární elektrárna!

  • 2. 4. 2013 (21.49)
    Permalink

    Ve Španělsku elektrárna stojí má kolem 150M pod ní jsou skleníky a výkon až 50KW což je nic!
    Další proč ne, je distribuce elektřiny na větší vzdálenosti je nerentabilní velké ztráty!
    Varobit 1 KW v tepelné elektárně stojí cca 0,50Kč ale dopravit zákazníkovi stojí 2 Kč atd.
    Elektrárna se měla stavět v austrálii vláda jim to pochválila ale finance nepustila.
    Ale jinak je to zajímavé řešení a případná středová část mrakodrapú by nemusela být pouze jednoučelovou stavbou. A proud vzduchu využít k větrání jako další přednost produkující užitek

    Reagovat
  • 23. 9. 2012 (5.43)
    Permalink

    Hezký den.
    Zajímám se o možnost investičního podílu na tomto projektu. Původní verze se měla realizovat
    ve Španělsku(?), nebo se jedná o další, výkonnější
    elektrárnu?
    S pozdravem
    Bohumil P O H L e-mail.:bohumilpohl@seznam.cz
    mob.:+420 604 319 188

    Reagovat
  • 19. 8. 2011 (17.52)
    Permalink

    Zajímavé, ale jak bude vypadat takové monstrum uprostřed pouště? To určitě nebude žádná nádhera

    Reagovat
  • 27. 7. 2011 (14.20)
    Permalink

    Tie pochybnosti o vykone sa daju matematicky potvrdit, alebo vyvratit. Pozname niektore parametre a tymi su: priemer komina a hustota vzduchu, neznamym parametrom je rychlost vetra (prievanu). Ak plati, ze vykon zariadenia je podla vzorca P = 1/2 * ro * A * v3 * n, kde ro je spominana hustota vzduchu (cca 1,27 kg/m3), A je plocha rezu komina (= 1/2 * 3,14 * priemer komina (130) na druhu = 26 533 m2 a n je ucinnost turbiny (nech je to 70%)), potom pre vykon 200 MW potrebujeme rychlost vetra (tretia odmocnina 2*P/ro/A/n) o rychlosti 32,58 m/s, resp. 117,3 km/hod.

    Ak som niekde neurobil chybu, tak su to sice rychlosti na hranaci extremnosti, ale teoreticky mozne.

    Otazne je, ako sa chova taketo zariadenie pri vyskach okolo 100 metrov a ako pri 800 metrov, kde je uz badatelny vplyv redsieho vzduchu, daleko podstatnejsi teplotny gradient, …
    prajem prijemny den
    miro novak

    Reagovat
  • 26. 7. 2011 (9.28)
    Permalink

    No musím říct, že to zní zajímavě, ale mám trochu pochybnosti o tom výkonu :P

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.