Británii možná čeká znárodňování energetických sítí
Britský energetický regulátor Ofgem varoval, že Britové si možná během následujících let nebudou schopni dovolit vytápět své domovy. Problémy mají ve Velké Británii energetické zdroje i rozvodné sítě. Budou vyžadovat obrovské investice, které se výrazně promítnou do cen energií. Možné je i zestátňování.
Krize podle deníku The Guardian hrozí už kolem roku 2015. Do energetiky je podle něj nutné investovat až 200 mld. liber (asi 6 bln. korun). Zároveň hrozí, že nebude nadále možné udržet v této oblasti volný trh.
Související články
» Británie dá 100 mld. liber na obnovitelné zdroje
» Zelená totalita? Británie chce zavést limity CO2 pro jednotlivce
Británie potřebuje zvýšit svou energetickou bezpečnost, tedy nezávilost, a zároveň snižovat produkci oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Liberální demokraté proto volají po dalších investicích do obnovitelných zdrojů a zateplování domů.
„Británe potřebuje nové jaderné elektrárny, čistou elektřinu z uhlí a plynu, vítr a další obnovitelné zdroje, a to rychle, stejně jako více uložných prostor pro zemní plyn,“ komentoval problém liberální demokrat Simon Hughes.
Teprve před několika dny například britská vláda zavedla tzv. „feed-in“ neboli výkupní tarify pro elektřinu z domácích střešních solárních elektráren či větrných turbín. Přesto podle mnoha odborníků zůstává Británie v oblasti lokálních obnovitelných zdrojů pozadu za Evropou. Přitom i tamní politici říkají, že Evropa, stejně jako Británie, potřebují energetickou nezávislost.
Osobně bych jako řešení viděl decentralizaci výroby a vznik malých lokálních sítí v řádu několika bloků, nebo čtvrtě. Každý, kdo by měl přípojku by byl podílníkem této sítě, zároveň by však musel na budova být nainstalovaný nějaký zdroj, třeba FVE. V síti by pak byl vyrovnávací zdroj, třeba v podobě průmyslové baterie a záložní zdroj, třeba naftový, nebo plynový motor.
Důležité by bylo, aby každý z lidí měl shodný vliv na to co se se sítí bude dít, tedy aby jedna přípojka byl jeden hlas a nezáleželo by na výkonu.
Nevěřím, že pokud by síť byla města, by nedocházelo ke zneužívání proti lidem, například omezováním instalací nezávyslých zdrojů. Znám jeden případ, kdy dodavatel tepla odmítl povolit odpojení od zdroje a instalaci kogenerační jednotky, přičemž cena z GJ z plynu je asi poloviční vůči ceně ze sítě CZT.
Budoucnost patří (nebo je to mé zbožné přání) malým systémům pod správou jejich uživatelů.
Učinit infrastrukturu – tedy sítě elektrické, plynové i vodní – oblastí soukromého podnikání je principální chybou. Tento krok je produktem deformovaného neoliberálního pohledu, podle nějž všechno soukromé skvěle funguje. Infrastruktura je klasickou oblastí, kde se konkurence velmi špatně prosazuje. Sítě v rukou soukromých subjektů budou plnit základní premisu – zajišťovat zisk. Cestou nápravy je komunalizace lokálních (např.městských) sítí a veřejný dohled (nikoliv pouze politický) nad páteřním systémem – to je ovšem již téměř identické se znárodněním.