Každá armáda se snaží zajistit pro své potřeby bezpečný a stabilní přístup k energetickým zdrojům. Není tomu jinak ani u americké armády, která pomalu objevuje výhody obnovitelných zdrojů. Pro rychlejší zavádění solární a větrné energie, americké ministerstvo obrany založilo úřad pro energetickou iniciativu (EIO). Nová skupina si dala do roku 2025 cíl pokrýt 25 % energetických potřeb armády z obnovitelných zdrojů.
Britský energetický regulátor Ofgem varoval, že Britové si možná během následujících let nebudou schopni dovolit vytápět své domovy. Problémy mají ve Velké Británii energetické zdroje i rozvodné sítě. Budou vyžadovat obrovské investice, které se výrazně promítnou do cen energií. Možné je i zestátňování.
Skotsko je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zároveň má ale vlastní parlament a vůbec tak nějak působí celkem samosprávně. Teď se rozhodlo, že půjde naplno do obnovitelných zdrojů energie. Hodlá podpořit nový projekt NICER, který propojí země sousedící se Severním mořem pokročilou energetickou sítí.
Iniciativa má za cíl propojit novými účinnými energetickými kabely zdroje obnovitelné energie jako jsou přílivové elektrárny, elektrárny využívající mořských vln, větrné turbíny, vodní elektrárny nebo dokonce i solární elektrárny. Nové kabely mají být položeny na dno Severního moře.
Celý projekt má zároveň přispět k rozvoji přístavů i celých regionů a jejich energetické bezpečnosti. A v konečném důsledku tak zlepšit energetickou bezpečnost celé Evropy a zvýšit možnosti využití obnovitelných zdrojů energie.
O jaderné fúzi se mluví už desítky let jakožto o svatém grálu jaderné energetiky. Přibližně stejnou dobu slýcháme, že „ještě pár desítek let a bude to tu“. Jenže kde nic, tu nic. Neomezený zdroj čisté energie, který by měl lidstvu konečně dát energetickou soběstačnost a bezpečnost je stále v nedohlednu. Přesto se možná blýská na lepší časy. Patnáct let po odstartování projektu budování National Ignition Facility (NIF) se letos konečně dočkáme jeho spuštění. O co jde? NIF je obrovský komplex vybudovaný v rámci Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii. Desetipatrová budova pokrývající plochu tří fotbalových hřišť v sobě ukrývá gigantické laserové zařízení. Nejsilnější laser na světě využití vědci k vytvoření 192 nezávislých paprsků světla nasměrovaných na maličkaté kuličky zmrzlého vodíku. Jakmile bude paprsek spuštěn, během pouhých pěti miliardtin sekundy bude do „vodíkové perly“ naakumulována gigantická energie, která vytvoří teplotu 100 000 000 °C. Takové podmínky najdeme obvykle pouze uvnitř hvězd, kde termojaderná fůze probíhá už od počátků vesmíru. Atomy vodíku se zde slučují a uvolňují přitom obrovské množství energie a helium.
Předpoklad zní, že NIF se konečně podaří vyrobit díky tomuto postupu větší množství energie, než předtím stačí spotřebovat. Prozatím všechny pokusy o jadernou fúzi totiž spotřebovávaly mnohonásobně větší množství energie, než které pak produkovaly. První experimenty mají být v NIF spuštěny už během následujících 12 měsíců, další jsou ale naplánovány až do roku 2040. Slavnostního otevření nového zařízení se účastnil americký ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderné energie, a také guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger. Pokud by se podařilo dosáhnout v oblasti termojaderné fúze úspěchu, znamenalo by to skutečnou energetickou revoluci. Otázka zní, kdo o takovou revoluci stojí? Jistě ne ti, kteří dnes vydělávají peníze na těžbě ropy a dalších fosilních paliv.
Ve městech budoucnosti se možná dočkáme konkurence stavebních firem a dodavatelů energie. Agentura Reuters přináší zajímavý článek nadepsaný „Chytrá města znamenají rivalitu ve stavebnictví i energetice“ (česky).
Podle něj v Evropě pomalu ale jistě vyrůstá hnutí, které hodlá stavět „chytrá města“ – energeticky alespoň částečně soběstačná, která nejen že budou bojovat proti změne klimatu, ale zároveň sníží svou energetickou závislost například na zemním plynu z Ruska.
Představa je taková, že například na střechách měst budoucnosti bude vystavěna rozsáhlá energetická infrastruktura – větrné turbíny, solární termální elektrárny či fotovoltaika, která bude dodávat energii jak budovám, tak například elektromobilům.
Organické odpady by se pak využívaly k výrobě bioplynu a ten zas k energetické produkci. „V průběhu času se objeví velmi odlišný obchodní model,“ komentoval tyto vize Gearoid Lane, výkonný ředitel energetické společnosti British Gas New Energy.
Podobným nápadům nyní podle Reuters přichází na chuť i samotná Evropská unie poté co si zakusila jak chutná pravá „ruská zima“. „Za 25 let budou milióny budov konstruovány tak, aby sloužily zároveň jako elektrárny a habitaty,“ říká publicista a ekonom Jeremy Rifkin, který radí vládám i korporacím jak se postavit k energetické bezpečnosti. Zásadní jsou ovšem pro rozvoj takovýchto vizí chytré rozvodné sítě neboli „smart grids“, které umožní inteligentní zacházení s elektřinou.
Samozřejmě, že všechny takové iniciativy týkající se elektřiny i vytápění mají jak své příznivce, tak i odpůrce. Například nedávno byl v Bruselu zamítnut návrh na výzkum „chytrých měst“ v hodnotě 500 mil. euro. „Je neuvěřitelné, že to bylo shozeno ze stolu a je jasné, že velcí distributoři elektřiny v tom měli prsty,“ komentoval to člen Strany zelených Claude Turmes. „Města jsou dokonalá pro prosazování změny a obnovitelných zdrojů,“ myslí si zároveň tento politik.
Nizozemská společnost Office for Metropolitan Architecture (OMA) představila na první pohled až neskutečně ambiciózní plán na využití Severního moře. Celý projekt pojmenovaný „zeekracht“ (energie moře) počítá s vybudováním prstence rozsáhlých větrných farem v moři kolem Holandska. Větrné elektrárny by měly zajistit energetickou nezávislost Evropy do roku 2025. Jde o velmi vhodně naplánované představení projektu do doby, kdy zejména východní a jihovýchodní část Evropy doslova mrzne díky tomu, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí zemní plyn.
Podle OMA je Severní moře, díky konstatní rychlosti větru, mělkým vodám a zkušenosti s průmyslem obnovitelných zdrojů energie dokonalým místem pro rozsáhlé budování větrných farem. „Potenciální objem obnovitelné energie generované v Severní moři se ve skutečnosti vyrovná nebo překoná energii produkovanou z fosilních paliv z Perského zálivu,“ píše se v propagačních materiálech OMA. Úžasný plán tak trochu připomíná plán amerického miliardáře T. Boone Pickense na vybudování obrovských větrných farem v USA. Zda se alespoň jeden z těchto nádherných, ale do značné míry zatím pouze vysněných projektů, někdy dočká realizace, to je ve hvězdách.
Al Gore, bývalý americké vice preident a známý ekologický aktivista, představil ve včerejším vydání The New York Times plán pro nového prezidenta Baracka Obamu. Upozorňuje, že klimatická krize je nevyhnutelná. Dobrá zpráva však zní, že kroky, které je třeba učinit pro její řešení, jsou zároveň cestou ven z ekonomické krize a krize energetické bezpečnosti. Nejdůležitější jsou podle něj investice do infrastruktury a tvorby nových pracovních míst, namísto stamiliard dolarů vydávaných každoročně za ropu z ciziny. Al Gore svůj plán rozdělil do pěti bodů:
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
