Havárie větrné elektrárny v irském Screggagh
Spadlá dopravní letadla nijak zvlášť nesnižují zájem o leteckou přepravu. Když ale dojde k havárii či zhroucení větrné elektrárny, může taková „senzace“ nehezky poznamenat celý průmysl větrné energetiky. I proto je v těchto dnech věnováno tolik pozornosti případu z větrné farmy v severo-irském Screggaghu.
Velkých pobřežních a příbřežních větrných elektráren je dnes globálně více, než všech dopravních a přepravních letounů dohromady. Ale ani jim se nehody nevyhýbají.
Kolaps osmdesát metrů vysoké elektrárny, která je součástí severo-irské farmy Screggagh nedaleko městečka Fintona, je proto horké téma, byť příčiny havárie zatím zůstávají neznámé. Zařízení v Screggagh, jehož výstavba přišla na 26 milionů, bylo zprovozněno v roce 2011, a pracovalo bez problémů po celou dobu.
Největší větrná farma se právě začíná stavět v Británii
O svou pověst se nyní obává nejen dodavatel a výrobce, společnost Nordex UK Ltd., které hrozí totální krach v důsledku hrozícího dostavení všech dodaných větrných elektráren v Británii (celkem asi 4500), ale také všichni ostatní výrobci.
Jedna zhroucená elektrárna totiž může poznamenat komplexně celý segment větrné energetiky, v Evropě i zámoří. „Přitěžující“ okolností je i fakt, že podle zpráv meteorologů nepřesáhla rychlost v daný čas větru 40 km/h, a proto se spekuluje o konstrukční závadě.
Doreen Walker, vedoucí zařízení v Screggagh, neskrývá nelibost: „Škoda je odhadována v přepočtu přibližně na 500 000 dolarů. Naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech nebo zranění, v době pádu nebyl nikdo v okolí zařízení přítomen. Bohužel, dokud nebudou prošetřeny podrobnosti, musela být od provozu odstavena celá farma.“
Podobná nehoda se odehrála v roce 2007 ve Skotsku, kde spadla 80 metrů vysoká elektrárna, ve stejném roce se doslova rozpadl 63 metrů dlouhý list rotoru příbřežní elektrárny v Kintyre, a v roce 2009 se odtrhl dvacetimetrový list rotoru elektrárny v Lincolnshire.
Na poplach teď bijí především britští zastánci OZE. Například ředitel odboru zdraví a bezpečnosti společnosti Renewable UK, Chris Streatfeild.
„Teprve podrobné šetření prozradí, co je příčinou tohoto krajně neobvyklého incidentu. Při vyšetřování postupujeme velmi rigorózně, bezpečnost provozu každé větrné elektrárny je pro nás na prvním místě. Musíme se ujistit, že v pořádku byla jak samotná konstrukce, standardy instalačních prací včetně vyhodnocení vhodného umístění.“
Jedním z argumentů propagátorů větrných elektráren v Británii, Irsku a Severním Irsku je také informace, jaké důsledky má „totální výpadek“ jedné větrné elektrárny na běžné odběratele. Podle nich havárie v Screggagh ve své podstatě postihla na 1500 domácností, a jen krátkodobě.
Zatímco když došlo k havárii v elektrárně na zemní plyn v Didcotu Oxfordshire), patřící společnosti RWE, zůstalo bez elektřiny 500 000 rodin. A podobně tak srpnová závadou vynucená odstávka jaderné elektrárny, provozované společností EDF, znamenala přerušení dodávky na čtyři měsíce.
Myslím, že je moc důležité přijít na příčinu. Pokud jde o konstrukční vadu, tak kolik bude stát její odstranění. Nákladná oprava u 4500 turbín opravdu může firmu položit. Pokud jde o vadu jednoho kusu, tak to bude marginální záležitost. Zajímavé by bylo zjištění, že vrtule je náchylná při 40 km/h k rezonančním zákmitům. To už tady také několikrát bylo. Mírný větřík, něco se rozkmitá a neštěstí je hotovo. :-)
Spadla jedna „vrtule“ z tisícovek. Prostě drobná vada materiálu nebo šlendrián dělníků. Nikoho to nezabilo, nikoho není třeba stěhovat o 30 km dál a nikdo není bez proudu. Prostě je vidět, že nehoda „vrtule“ je naprosto směsná záležitost. Tady je vidět, že decentralizované OZE i v případě havárie nejsou rizikem.
Je rozdíl mezi tím jestli se porouchá taková lektrárna s pár MW max. nebo elejktárna s pár stovkami MW. Zálohy se v druhém případě hledají hůře.
Neviděl bych to jako nebezpečnou stopku pro celý segment, nicméně bude zajímavé jestli se bude protestovat stejně jako při poruše JE.
Pruser je ze v nekterych zemich tyhle monstra rostou lidem hned u baraku a v ramci „ekologie“ se klidne znici a vykaci narodni park ;(
(viz. Cesme – Turecko)
Ten případ neznám, až budu mít čas tak se po tom podívám.
Pro vnitrozemské aplikace bych spíš jako vhodné viděl menší elektrárny tak do 500kW, které by byly rozprostřené po širším území. Stejně tak by mohly být budovány malé větrné elektrárny ny principu Halladayovy turbíny, které by mohly pracovat i s nižššími rychlostmi větru.