Pylony větrných elektráren rybám nevadí

Dánové dokončili studii, která měla zhodnotit otázku vlivu příbřežních větrných elektráren, stojících na pylonech ve vodě, vůči živočišstvu pod hladinou, v těsném okolí větrníků. Překvapivě se ukazuje, že rybám společnost elektráren nikterak nevadí, ba dokonce se početnost několika druhů zlepšila

Výzkum probíhal na ostrově Anholt, při jehož pobřeží se v současnosti nachází největší dánská větrná farma. Záměr na výstavbu elektráren tu byl už dříve, a tak biologové pozorovali zdejší podmořský život v sedmiletém předstihu.

Následně se měl větrný park Horns Rey-1, tvořený osmdesátkou turbín, stát praktickým příkladem, zda ryby a elektrárny mohou fungovat ve vzájemné harmonii.

Pro organizované odpůrce alternativních zdrojů energie je to rána, stejně tak i pro argumentaci lidí, kteří nestojí o plantáže větrníků na plážích za humny. Případ za případem totiž každá další vědecká práce postupně dokazuje, že škodlivý vliv větrných elektráren je prakticky minimální. Práce sloučeného týmu dánských univerzit a Národního institutu pro vodní zdroje Dánska dokazuje, že rybám elektrárny prostě nevadí.

Pylony sahají dvacet metrů pod hladinu, a tak to tu rozmanitými rybími populacemi skutečně žije. Podstatná pro mořský život ale není jen samotná tělesa konstrukcí. Sloupy jsou navíc zavezeny i velkými balvany, které mají pomoci pylonům odolávat vlnobití. A právě v této ostrohranné kamenné zavážce našlo pod mořskou hladinou úkryt několik nových druhů.

Biologové sice tvrdí, že plantáž Horns Rey-1 má veskrze pozitivní dopad na zdejší živočichy, přesto varuje, že natolik ideální situace se nemusí opakovat i u jedenácti dalších příbřežních dánských elektráren.

„Životní podmínky ve vodách Anholtu jsou skutečně divoké a moře je zde bouřlivé,“říká Claus Stenberg. „Zdejší ryby proto uvítaly možnost úkrytu. Na výsledku se podepsalo i to, že oblast okolo elektrárny byla vyjmuta z rybářské oblasti.“