Umělé osvětlení nad městy motá ptákům hlavu
Světelný smog způsobený soustředěním zářících bodů ve městech obrací nad metropolemi i půlnoc v jasný den. Vědci z vídeňské Univerzity veterinární medicíny se rozhodli zaměřit svůj aktuální výzkum na běžně se vyskytující městské pěvce, sýkory modřinky, a dopady umělým nasvícením prodlouženého dne na jejich život.
„Nedostatek tmy, respektive přítomnost světla v noční části dne, narušuje naše cirkadiální rytmy,“ popisuje Katharina Mahr, etoložka z výzkumného Institutu Konrada Lorenze, problém s všudypřítomným světlem.
„Tento posun přetáčí ručičky našich vnitřních biologických hodin, a časem způsobuje nespavost, nechutenství či deprese.“ Jenže jak se s životem v zářícím městě vyrovnávají sýkorky?
Výzkumníci se rozhodli pro dva provázané experimenty, přičemž jeden se odehrával v laboratorně kontrolovaných podmínkách, zatímco druhý přímo v terénu příměstských parků.
Tady se vědci rozhodli vědci prodloužit sýkorám den s pomocí LED osvětlení o další dvě hodiny, a následně sledovali, jak se to odrazí v průběhu rozmnožovacích rituálů, velikosti snůšek, růstu ptáčat a také v přítomnosti stresových hormonů.
Výsledky se sice týkají jen drobných pěvců, ale odráží celou šíři etologické a ekologické problematiky živočichů v antropogenním prostředí.
A výsledky? Už rozmnožování nasvícených sýkor bylo komplikovanější. Samečci totiž demonstrují sovu přitažlivost a schopnosti samicím ranními zpěvy, jenže po „probděné noci“ jim do zpěvu moc nebylo.
Zvýšená hladina stresových hormonů se negativně podepsala i na formě samic, které sice dosahovaly větších snůšek, než je běžný průměr, ale měly následně problém ptáčata uživit. Za pikantní zajímavost je možné považovat i nárůst počtu nevěry.
To, že zdaleka ne všechna vajíčka v jednom sýkořím hnízdě pochází od stejného otce, není už dlouho pro vědce překvapením, ale míra tohoto chování byla u nasvícených populací výrazně vyšší.
„Městské osvětlení je zcela pochopitelně důležitou součástí lidské bezpečnosti a komfortu,“ podotýká Mahrová.
„Nicméně do budoucna musí městské služby plánovat osvícení lokalit s větší zodpovědností, než tomu bylo dosud. Světla nemusí být všude, kam je umísťujeme dnes. Například noční osvícení billboardů je nejen nešetrné, ale pro život živočichů nebezpečné. V městských územních plánech by také měly být do budoucna zahrnutý „neosvětlené“ zóny, nebo lokality se sníženým nočním osvětlením.“
Největším znečišťovatelem jsou velkoplošné LED panely. Po setmění by se měly také plošně vypínat. Nejde jen o vyzářený světelný výkon, ale i o neustálé poblikávání, které ruší i přes zavřená víčka.
Spíš by to chetlo nějakou automatickou regulaci veřejného osvětlní, sice je počítáno na určité podmínky, ale ty se mění během rtoku neskutečně, sníh, světlo z obchodů, večer atd. Nemyslím že by bylo zase tak problematické v dnešní době každou lampu osadit nějakým čidlem, které by regulovalo její výkon, zároveň by měly být voleny lampy se širším spektrem, sodík je sice účinnýa přesně ve středu citlivosti oka, ale zkresluje to barvy a nemyslím že je to zcela bez závady, osobně bych řekl že mnohem méně výkonné obyčejné žárovky umožňují vidět mnohem lépe než sodíkové výbojky. S led reflektory by to bylo možná možné udělat ještě efektivněji.
Pokud je mi známo, tak žárovky mají velmi malou účinnost. Nejlepší jsou LED, v tomto případě je chválím. Příkon/Výkon se dá regulovat, mnohdy i barva. Ušetřilo by se hodně energie. Nic to ale nemění na tom, že panely by se měly na noc vypínat.
Já vím, ale jde jen o můj osobní názor že i ta neůčinná žárovka umožňuje vidět o něco lépe při stejném výkonu jako efektivní sodíková výbojka.