Ropná skvrna v Mexickém zálivu se šíří, Obama přesto rozšíří těžbu

Jsou tomu už déle než tři týdny, co v Mexickém zálivu vybuchla ropná plošina Deepwater Horizon. Od té doby každý den do oceánu prýští odhadem 790 000 až 4 000 000 litrů surové ropy. Americký prezident Barack Obama přesto i nadále podporuje obnovení těžby ropy v přímořských oblastech Spojených států.   

Ropná plošina Deepwater Horizon měla být technickým divem ropného průmyslu. Byla vyrobena společností Hyundai Heavy Industries v Jižní Koreji. Dokázala se připojit k vrtu v hloubce a 1500 metrů a získávat ropu dokonce z ještě větších hloubek.

Přičina výbuchu: neznámá

Bohužel, z dosud neznámých příčin 20. dubna 2010 vybuchla a posléze se potopila. Více než kilometr dlouhé potrubí, které ji spojovalo s podmořským vrtem, padlo na mořské dno a na několika místech se rozlomilo. Právě z těchto poškozených částí proudí do moře obrovské množství ropy.

Těžební stanici měla pronajatou společnost BP, jedna z největších energetických firem na světě. Ropná skvrna v Mexickém zálivu teď společnost stojí více než 7 mil. dolarů denně, podle všeho už v záchranných operacích „utopila“ přes 350 mil. dolarů. Přesto se únik ropy stále nedaří zastavit, stejně jako šíření ropné skvrny.

V současné době se záchranných prací, které mají za cíl zastavit šíření ropné skrvny podle slov zástupců BP účastní na 1700 rybářských lodí. Zároveň je dalších 5000 připraveno v záloze. Také se podařilo už asi 3 230 000 l kontaminované mořské vody vyčistit. Záchranné práce v současné době probíhají na třech frontách – pod mořem, na moři a na pobřeží.

Škody jsou miliardové

Tam všude se BP snaží seč může zastavit ekologické katastrofě. Ropná skvrna se totiž blíží k pobřeží státu Louisiana, kde ohrožuje vzácné pobřežní ekosystémy. Navíc hrozí, že Golfský proud rozšíří skvrnu do celého Atlantického oceánu. BP se bude muset taktéž vyrovnat s nároky rybářů a provozovatelů turistických zařízení, kteří už teď hlásí ztráty $2,5 mld., resp. $3 mld. dolarů.

K celé situaci se samozřejmě musel vyjádřit také americké prezident Barack Obama. Ten totiž právě koncem března oznámil svůj návrh na otevření pobřežních oblastí ropnému průmyslu. Pobřežní oblasti Spojených států byly dlouho pod moratoriem. Nesměl zde probíhat žádný průzkum a už vůbec ne těžba ropy nebo zemního plynu. Obama to chce změnit.

Rozšíření těžby – základ nové ekonomiky

Prezident Obama navrhuje, aby byl sejmuto moratorium z pobřežních oblastí na východě USA od severního výběžku státu Delaware až po centrální část Floridy. Nadále by zůstalo pro těžbu a průzkum uzavřeno pacifické pobřeží od Mexika po Kanadu. Nicméně počítá se s tím, že v Arktickém oceánu severně od Aljašky by se po náročném průzkumu těžit mohlo.

Šířící se ropná skvrna v Mexickém zálivu nicméně samozřejmě plánovanou Obamovu „pětiletku“ poněkud znepříjemňuje. „Samozřejmě, že to, co se teď děje bude také bráno v úvahu v tom jak se administrace dívá na možný další postup, v tom co dává smysl a co bude možná třeba nějakým způsobem upravit,“ komentovala situaci Carol Brownerová, Obamova poradkyně pro otázky energií a klimatické změny.

Obamův plán je součástí rozsáhlé strategie zaměřující se na proměnu současné ekonomiky. Ta je silně závislá na dovozu ropy z často nepřátelských režimů. Obama se proto chce spoléhat na vlastní zdroje v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie. „Ten plán automaticky neznamená, že se ve zmíněných oblastech začne těžit,“ upozorňuje ale Brownerová.