Americký prezident Barack Obama ohlásil, že hodlá “nakopnout” americký solární průmysl. A to skrze dvoumiliardovou půjčku pro dvě etablované solární společnosti, totiž Abengoa Solar a Abound Solar Manufacturing. Obě plánují výstavbu rozsáhlých solárních elektráren, vždy ale založených na odlišné technologii. pokračování…

Jsou tomu už déle než tři týdny, co v Mexickém zálivu vybuchla ropná plošina Deepwater Horizon. Od té doby každý den do oceánu prýští odhadem 790 000 až 4 000 000 litrů surové ropy. Americký prezident Barack Obama přesto i nadále podporuje obnovení těžby ropy v přímořských oblastech Spojených států. pokračování…

Vskutku prohnaný reklamní tah si vymyslela americká společnost Sungevity. Veřejně nabízí prezindentovi Baracku Obamovi instalaci solárních panelů na jeho státnické sídlo - světově proslulý Bílý dům. A to za cenu 0 dolarů. Celkem 102 panelů o celkovém výkonu 17,85 kW by představovalo cenný dar a především gesto.

Není bez zajímavosti, že na Bílém domě už kdysi solární elektrárna fungovala. Bylo to v letech 1979 až 1986. Její instalaci nařídil prezident Jimmy Carter, který na solární panely zavedl daňové úlevy. Po sedmi letech zvýhodnění vypršela a tehdejší prezident Reagan nechal panely odstranit. pokračování…

Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným “Čistá energie 2030“. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO₂ dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.

Ekonomická krize, stejně jako každá jiná krize, se může stát základem úspěšného přerodu. Amerika se toho chystá využít jak nejvíc jen může. Prezident Barack Obama už delší dobu říká, že podpora obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje je jednou z jeho priorit spolu se snížením závislosti země na dovozu ropy. Amerika chystá rozvoj rychlovlaků, budování chytrých rozvodných sítí, masivní rozvoj solární a větrné energetiky a dost možná i obnovení zájmu o jaderné elektrárny. USA budou potřebovat energii, spoustu energie, kterou bude třeba přenášet z místa na místo. Chytré rozvodné sítě jsou součástí tohoto řešení. Jeho další součástí však mohou být supravodiče. Dnešní klasické elektrické vedení má tu nevýhodu, že se v něm ztrácí obrovské množství energie, je poměrně nákladné a špatně si poradí s přetížením. Supravodiče ovšem žádné takové nevýhody nemají. Dokáží přenášet obrovské množství energie na velké vzdálenosti bez výrazných ztrát. Komu zní tenhle pojem pořád ještě jako science fiction, měl by obrátit o 180°. Právě nedávno byl totiž v USA spuštěn projekt “Holbrook Superconductor”, světově první elektrorozvodný supravodičový kabel. Relativně štíhlý, 600 m dlouhý kabel je obalen ocelí a stíněním a zakopán v podzemním tunelu. Podle Grega Yureka, ředitele společnosti American Superconductor, která se na jeho konstrukci podílela, jsou tohle energetické dálnice budoucnosti. Podle jeho názoru jsou supravodiče dokonce výrazně levnější, než klasické rozvodné sítě. Není nutné platit za konstrukci obrovských sloupů elektrického vedení. Navíc jsou také bezpečnější proti poškození. Současné elektrické vedení na celém světě bylo vyprojektováno už před více než 100 lety a na základě tehdejších poznatků také funguje. Přitom se ale musí potýkat se zcela novými potřebami moderního světa. Do roku 2010 chce proto Amerika do modernizace své rozvodné sítě investovat kolem 17 mld. dolarů.

Volání po odlišném pojetí městského prostoru, jakožto místa určeného především pro lidi a nikoliv pro automobily, jsou v Evropě slyšet už nějakou tu chvíli. Z Ameriky, země, která auto prohlásila za dalšího člena domácnosti, se ale takové hlasy ozývají jen pramálo. V době ekonomické krize, ve které USA vězí až po uši, se však tyto hlasy začínají i z druhé strany Atlantiku ozývat čím dál tím naléhavěji. Na sympóziu nazvaném “Rozšiřování vize udržitelné mobility” zaměřeném právě na urbanistické plánování pořádaném vysokou školou Art Center College of Design (ta je často přezdívána “Harvard dopravních návrhů”) aktuálně vystoupil dopravní plánovač Timothy Papandreou se svou přednáškou. Upozornil v ní, že současná federální i lokální politika v USA de-facto nutí lidi využívat automobily a nikoliv například chodit pěšky nebo jezdit na kole, případně využívat hromadnou dopravu. Zároveň dodal, že zásadní posun je dnes nevyhnutelný - a to směrem od individuálního vlastnictví automobilů k většímu využití hromadné dopravy a udržitelné mobility (něco podobného nedávno prezentoval také Volkswagen ve vydařeném filmečku “z budoucnosti”). Zdá se, že tyto potřeby cítí i nový prezident USA Barack Obama a jeho vláda. I proto v rámci nedávno představeného a schváleného záchranného balíčku v hodnotě 800 mld. dolarů je mnoho miliard určeno právě k podpoře hromadné dopravy.

Samozřejmě, kritické hlasy namítnou, že cesty a individuální doprava budou vždycky potřeba. Jenže zdaleka to nemusí vypadat tak jako dnes, kdy je na vlastnictví automobilu navázán celý další řetězec spotřeby - auta musejí mít rozlehlá parkoviště (doma, v práci, u obchodů), spotřebovávají cenné pohonné hmoty, znečišťují ovzduší, atd. Papandreou proto ve své přednášce navrhnul, aby ti, kteří chtějí jezdit autem byly odrazováni různými způsoby a aby byly naopak favorizovány alternativy. “Všechny ty silnice by se mohly stát něčím úplně jiným,” upozorňuje a my zálibně sníme o budoucnosti, ve které budou města plná zeleně namísto černého asfaltu, kde se lidé budou moct bezpečně procházet, projíždět na kolech či jiných zařízeních pro osobní dopravu a hlavně nebudou muset dýchat vzduch otrávený škodlivinami. Více o alternativních způsobech dopravy hledejte v sesterském magazínu Hybrid.cz.

zdroj: inhabitat

Velmi zajímavý článek “Zelení fundamentalisté zase sebevražedně útočí na jádro?” je možné najít na Neviditelném psovi. Obsáhlý a fundovaný text se zaobírá stavem jaderné energetiky ve světě (upozorňuje například, že ministrem energetiky USA byl ve vládě Baracka Obamy zvolen Steven Chu, známý obhájce jaderných elektráren) a samozřejmě také u nás. Navíc v něm najdete spoustu taktéž velmi zajímavých odkazů. Krátká ukázka z článku:

“Energie je zboží a zvláště ta jaderná odvětvím průmyslu, jehož produkt - zejm. elektrická energie - je mnohem čistším, stále žádanějším - dá se relativně snadno vyvážet - je-li jí někde nedostatek - není-li, pak by mohla relativně stále zlevnit a budeme s ní zase topit, může být a je energetickým zdrojem od železnic (včetně vysokorychlostních - v jaderné Francii TGV - nahrazujících částečně i letectví) přes výrobu až dokonce po pohon automobilů- a samozřejmě s ohledem na životní prostředí velice bezpečným i v porovnání s fosilní energetikou - kterou politika Zelených v důsledku pomáhá vlastně udržovat včetně cen - až se jeden zas ptá, kdo je platí…” (celý článek)

zdroj: neviditelný pes, tip: vuhu

Al Gore, bývalý americké vice preident a známý ekologický aktivista, představil ve včerejším vydání The New York Times plán pro nového prezidenta Baracka Obamu. Upozorňuje, že klimatická krize je nevyhnutelná. Dobrá zpráva však zní, že kroky, které je třeba učinit pro její řešení, jsou zároveň cestou ven z ekonomické krize a krize energetické bezpečnosti. Nejdůležitější jsou podle něj investice do infrastruktury a tvorby nových pracovních míst, namísto stamiliard dolarů vydávaných každoročně za ropu z ciziny. Al Gore svůj plán rozdělil do pěti bodů:

• velkoplošné investice a incentivy pro budování konstrovaných solárních termálních elektráren v jihozápadních pouštních oblastech USA, větrných elektráren od Texasu po Dakoty a pokročilých geotermálních elektráren v místech, která jsou proto vhodná
• začít plánovat konstrukci celonárodní chytré rozvodné sítě, která dokáže přenášet energii z obnovitelných zdrojů energie ve venkovských oblastech do měst, kde se jí nejvíce spotřebuje, Gore odhaduje potřebné investice na 400 mld. dolarů během 10 let, což je výrazně méně, než potenciální ztráty 120 mld. dolarů každý rok díky výpadkům a zastaralému rozvodnému systému
• za třetí, Gore navrhuje pomoc americkému automobilovému průmyslu. General Motors, Ford, Chrysler, všechny tyhle automobilky jsou v těžké ztrátě, jejich tržby padají, proto žádají o pomoc Kongres. Al Gore ale nenavrhuje pomoci pouze těm velkým, ale také malým začínajícícm firmám se zajímavými technlogiemi - tou hlavní jsou plug-in hybridy
• celonárodně vybavit staré budovy lepší tepelnou izolací a kvalitnějšími okny i úsporným osvětlením
• zvýšit cenu oxidu uhličitého a prosadit příští rok v Kodani efektivnější dohodu, než je současný Kjótský protokol (který USA odmítly ratifikovat)

zdroj: NYT