Ekologické bydlení

Solární energie se pomalu začíná prosazovat i v ozbrojených složkách. Důkazem je i projekt největší solární elektrárny americké armády, která bude zajišťovat dodávky elektrické energie pro texaskou vojenskou základnu Fort Bliss. Jde o první krok na cestě, na jejímž konci chtějí vojáci základnu Fort Bliss učinit zcela nezávislou na vnějších zdrojích energie.

Americká armáda sazí na obnovitelné zdroje. Zde solární elektrárna na letecké základně Nellis Air Force Base US Air Force

Google si zamiloval obnovitelné zdroje energie. A taky robotická auta, elektromobily a vlastně všechno nové v oblasti nejen šetrných technologií. Aktuálně investuje $200 mil. do 161MW větrné farmy v Texasu.

Větrná farma Green Mountain, foto: Leaflet | Wikimedia Commons (public domain)

Texas byl dříve střediskem amerického ropného průmyslu, dnes je centrem větrné energie v celých Spojených státech. Ropní magnáti se vrhli na větrné elektrárny. U jedné takové jménem Notrees s výkonem 153 MW vyroste nové úložiště energie, které má posloužit k lepšímu vyrovnávání zátěže rozvodné sítě.  

V roce 2010 se ve Spojených státech vybudovalo 5115 MW kapacity větrných elektráren. To je asi polovina toho, co bylo postaveno v rekordním roce 2009. Do roku 2011 však větrná energetika vstoupila s 5600 MW rozestavěné kapacity. Elektřina vyrobená ve větrných elektrárnách se díky tomu stala konkurenceschopná s energií ze zemního plynu.  

Před několika dny byla v americkém Texasu spuštěna největší větrná farma světa jménem Roscoe. Celý komplex pokrývající 100 000 akrů půdy v západním Texasu má výkon 781,5 MW a tvoří ho celkem 627 větrný turbín. Provozovatelům farm se podařilo uzavřít dohody o pronájmu půdy s celkem 300 majitelů a vše uvést do provozu během pohých dvou let.

O samotnou stavbu farmy se postarala společnost E.ON, konkrétně její divize pro obnovitelné zdroje energie E.ON Renewables. Ta ale už teď pracuje na dalším rekordním projektu, totiž největší pobřežní větrné farmě jménem London Array. Už dnes jsou ale ve výstavbě ještě rozsáhlejší komplex větrných elektráren, zejména v Číně.

No, možná ne doslova, ale dohlédne daleko. Už před nějakým časem jsme informovali o tom, že Google se začíná zajímat o měření spotřeby domácností. Představil vlastní softwarový nástroj pro měření nazvaný PowerMeter. V úterý oznámil Google, že učinil další krůček k masivnějšímu prosazení své technologie se kterou fušuje do chytrých rozvodných sítí. Uzavřel totiž první kolo dohod o spolupráci s jedenácti energetickými společnostmi. Díky tomu budou moct jejich zákazníci monitorovat spotřebu svých domácností v reálném čase skrze měřící software PowerMeter od Google, a tím třeba i něco ušetřit. První partnerské společnosti obhospodařují miliony zákazníků v USA (Kalifornie, Texas, Florida a další), Indii a Kanadě.

Nízkoenergetické nebo pasivní domy, mrakodrapy využívající obnovitelné zdroje energie, to vše je v magazínu Ekologické bydlení na denním pořádku. Zelené budovy se konečně začínají přesouvat z oblasti teorie do praxe. Málokdy se ale architekti pouštějí do rozsáhlejších projektů pro podporu trvale udržitelného rozvoje. Výjimkou je americká společnost Mithun, která pro Austin v Texasu navrhla jedinečný Project Green.  

Webová stránka známé televizní stanice Discovery Channel přináší zajímavý článek týkající se aktuálního výzkumu, podle kterého mohou rozsáhlé větrné farmy ovlivňovat počasí. Spojené státy americké dnes získávají méně než 1% elektřiny z větrných elektráren, v současné době asi 21 GW. Nicméně do roku 2030 chce americké Ministerstvo energetiky mít větrné turbíny takřka na každém kousku půdy kde fouká vítr (velké plány s větrnou energií mají i soukromí podnikatelé, viz. T. Boone Pickens a jeho plán) a tímto obnovitelným zdrojem energie pokrýt 20% spotřeby elektřiny. Otázka zní: mohou nějak takto rozsáhlé větrné farmy ovlivnit počasí? Odpověď: ano, mohou. Alespoň to tvrdí Daniel Barrie a Daniel Kirk-Davidoff z Marylandské univerzity. Vytvořili proto počítačový model, kdy byl větrnými elektrárnami pokryt pás od Texasu až po střední Kanadu, od Velkých jezer po Skalisté hory. Zjistili, že větrníky budou především zpomalovat rychlost větru, v průměru o 2-3 m/s. Zároveň ale větrné turbíny v tomto (samozřejmě značně přehnaném) modelu narušují větrné proudění ve velkém měřítku, které může ovlivňovat celou severní polokouli. Kirk-Davidoff k tomu řekl, že “je to něco jako motýlí efekt. Jen máme fakt velkého motýla.” Samozřejmě dodal, že tak rozsáhlá zástavba větrnými elektrárnami nemůže nikdy nastat, nicméně také řekl, že větrné elektrárny v rozsahu směřujícímu ke splnění předsevzetí Ministerstva energetiky už mohou mít na okolní počasí vliv, například měnit směr bouří a podobně. Jiní experti na obnovitelné zdroje energie ale upozorňují, že větrné elektrárny nebudou koncentrovány na jedné velké ploše, ale rovnoměrně rozmístěny skrze celé Spojené státy.