V Langenu v Německu společnost Panasonic otevřela nové vývojové centrum zaměřené na palivové články. To se zaměří na vývoj a výzkum velkých palivových článků pro využití v domácnosti.

Napodobit přírodu všude kde to jde. Snaží se o to robotika, umělá inteligence a celá řada dalších odvětví. Daniel Nocera, vědec z MIT, společně se svým týmem, aktuálně oznámil, že se mu podařilo vytvořit funkční umělý list. Tedy solární článek, který ponořený do vody dokáže vytvářet vodík a kyslík.

Podle nedávné studie se palivové články v následujících dvou desetiletích stanou důležitou součástí stavebního i automobilového průmyslu. Společnost Oorja Protonics představila palivový článek na methanol, který může pohánět domácnost, ale lze jej využít i v dalších aplikacích. pokračování…
Americká společnost Bloom Energy nemá o nic menší cíle než vyvolat revoluci v oblasti energetiky. Osm let pod vedením K.R. Sridhara tajně pracovala na nové generaci palivových článků, které dokáží vyrábět elektřinu z kapalných nebo plynných uhlíkovodíků, tedy např. benzinu, nafty či zemního plynu. První instalace tzv. „Bloom Boxů“ mají např. Google či eBay. pokračování…

Zatímco v automobilovém průmyslu jsou běžné vodíkové palivové články, pro malou přenosnou elektroniku – mobily, notebooky či MP3 přehrávače, se obvykle využívají palivové články methanolové. Ty nedávno ukázala Toshiba, ale ani Samsung nechce zůstat pozadu. pokračování…

„Přemýšlejte ve velkém, začínajte u malého,“ tak zní motto společnosti Horizon Fuel Cell Technologies (oficiální web). Bere si ho k srdci. Firma se zabývá vývojem vodíkových palivových článků pro průmyslové využití. Pro praktické využití ovšem prozatím vyrábí pouze jednoduché miniaturní přenosné palivové články například do hraček (viz. H-Racer). pokračování…

Přenosná zařízení jako jsou mobily, netbooky i notebooky se snaží seč můžou snižovat spotřebu energie. Baterie jsou čím dál tím výkonnější a lepší, ale přesto nám telefon pořád vydrží nabitý jen pár desítek hodin. O přenosných počítačích ani nemluvě. Někteří vidí řešení tohoto problému v přechodu od baterií k palivovým článkům.

Toshiba aktuálně uvedla v Japonsku na trh omezenou sérii palivových článků Dynario. Ty slouží především k dobíjení přenosné elektroniky. Jedná se o methanolové palivové články, které lze snadno přenášet a především doplňovat. Prodávají se v přepočtu asi za 5500 Kč, methanolová náplň za nějakých 110 Kč.
Pro Toshibu jde údajně o jakýsi testovací produkt na kterém si ověří zájem veřejnosti a chování zákazníků. Ti si mohou palivový článek Dynario koupit exkluzivně v obchodě Shop1048. Palivová „dobíječka“ dokáže nabíjet až dva standardní mobily najednou přes USB kabel. Vyrobená energie, kterou se nestačí nabít zařízení je uložena v lithium-iontové baterii, která je součástí palivového článku.
Vědci a inženýři z MIT opět přicházejí se zajímavou novinkou. Tamní laboratoř Nocera, vedena profesorem Dainelem Nocerou, se zaměřuje na levnou výrobu energie. Před rokem se vědcům podařil významný objev. Vyvinuli totiž katalyzátor, který dokáže levně provádět elektrolýzu – tedy rozkládat vodu na kyslík a vodík.
Nyní se laboratoř pokouší a komercializaci tohoto objevu skrze novou společnost Sun Catalytix, do které investovala své peníze investiční společnost Polaris Ventures. Cílem je vyvinoutlevný systém výroby energie, který dá domácnostem kompletní energetickou nezávislost.

Hlavní součástí tohoto systému je právě nový katalyzátor, solární panely a palivové články. Solární panely budou během dne dodávat např. rodinnému domu energii. Ta přebytková však bude využita pro elektrolýzu. Kyslík a vodík se budou ukládat ve speciálních nádržích. V noci, nebo při vysoké zátěži, se pak vodík „pustí“ do palivových článků, které dodají další energii. Otázkou je, za dvě obrovské nádrže s kyslíkem a vodíkem v jedné domácnosti nebudou představovat jisté bezpečností riziko.
„Během jednoho roku bychom rádi měli zcela funkční kilowattový systém,“ komentoval aktuální stav vývoje Nocera pro magazín CNET. Dodal zároveň, že plně funkční systém určený ke komerčnímu využití nebude dříve než za osm let. Skládá se totiž z celé řady součástí, jejichž cena musí ještě podstatně klesnout – nádrže na vodík, solární panely, palivové články.

Podle Nocerových propočtů by denní spotřebu jednoho rodinného domu pokryly asi tři litry vody. Vodík by bylo případně možné načerpat také do vodíkových aut. Domácí stanice na výrobu vodíku nejsou ničím novým, nicméně průlomové na produktu od Sun Catalytix má být jeho cenová dostupnost. K produkci vodíku půjde navíc využít voda prakticky jakékoliv kvality.
Základem novinky je fosfát kobaltu, který dokáže z vody vyrábět vodík a kyslík mnohem efektivněji než současné katalyzátory. Hlavní inspiraci prý Nocera a jeho kolega Matthew Kanan čerpali ve fotosyntéze rostlin. Představují si, že svým vynálezem podnítí revoluci v energetické soběstačnosti domácností a že dráty vedoucí k domům se stanou přežitkem.
O Masdaru, ekologickém městě uprostřed pouště Spojených arabských emirátů, už jsme psali několikrát. Architektonické studio Fosters + Partners nyní odhalilo plány na další obdobný projekt, který má být dokonce ještě rozsáhlější. Nese název Incheon a má stát v Jižní Koreji.

Během příštích deseti až patnácti let má v původně zemědělské oblasti o populaci 35 000 lidí vyrůst rozsáhlé ekologické město až pro 320 000 obyvatel. Celé sídlo se má zaměřit na ekologickou dopravu a šetrné bydlení a zároveň se stát výzkumným centrem těchto nových technologií.

Budou se zde vyrábět například solární panely a větrné turbíny. Celé nové město se má rozšířit podél centrální dopravní tepny, kterou architekti nazývají „Light Rapid Transit“, tedy systém lehké rychlé dopravy. Dokonce se spekuluje o propojení Jižní a nedaleké Severní Koreje.

Současná zemědělská komunita má být „ukonejšena“ alespoň tím, že žádná z budov v zástavbě nesmí přesáhnout výšku 50 m a všechny budou mít střechy pokryté zelení. Hydroponické střechy by měly poskytnout alespoň část původní úrody, energii pro nové město pak zajistí vodíkové palivové články a biomasa. Zároveň novou zástavbu protnou zavlažovací kanály.
Japonská metropole Kjóto, kde byl shodou okolností v roce 1997 uzavřen Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, představila nový výzkumný projekt. Jeho cílem je vyvinout systém palivových článků využívajících vodík produkovaný z biomasy pro získávání elektřiny pro město. Na projektu spolupracují Kjótská univerzita, Ministerstvo životního prostředí a Skupina pro výzkum bioplynu. Pratického využití technologie by chtělo Kjóto dosáhnout už v roce 2013, a snížit tak emise skleníkových plynů o 10%. Jednou ze součástí projektu bude třídění domácího odpadu na využitelný bioodpad a ten zbylý nevyužitelný. Bioplyn pro produkci vodíku se bude generovat také z použitého oleje na vaření. Bionafta vyrobená z tohoto oleje pohání městské popelářské vozy už od roku 2000.
Palivové články jsou v Japonsku čím dál tím oblíbenější. Například v Tokiu už léta probíhá testovací provoz velkých palivových článků ve více než 2200 domácnostech. Za desetiletý pronájem palivového článku, který vyrábí pro domácnost elektřinu a ohřívá vodu, zaplatili zájemci v přepočtu $9 500. Společnost Matsushita/Panasonic si tak testuje palivové články pro masové komerční nasazení, které by mělo přijít už v roce 2009. Jedná se o vodíkové palivové články velké zhruba jako běžný kotel. Kyslík a vodík v nich reagují na vodu a uvolňují přitom elektřinu a teplo. Vodík je extrahován ze zemního plynu, který proudí do domácnosti běžnou přípojkou. Jiný velký japonský průmyslový koncern, automobilka Honda, má plány na využití palivových článků v oblasti automobilů. Už minulý rok představila svůj vůz Honda FCX na palivové články, jehož komerční uvedení se chystá během letošního roku. Japonská vláda plánuje, že do roku 2020 bude palivovými články poháněno až 10 milionů domácností, tedy celá jedna čtvrtina.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO

