ROZHOVOR
DŮM
AUTO
Nanotechnologie opět zasahují. Zdánlivě neskutečné možnosti se zatím alespoň virtuální zhmotňují před našimi zraky. Vědci z Technologického institutu v Georgii zkoumají nanogenerátory, které by mohly vyrábět elektřinu např. z tlukotu lidského srdce.
06.
Dub
Společnost Apple se v roce 2007 ústy svého šéfa Steva Jobse přihlásila v otevřeném dopise k výrazně zelenější politice. Specificky bylo zmíněno využití hliníku jakožto recykovatelného materiálu. Ten nyní úspěšně pomáhá Apple v překračování původních cílů.
Greenpeace už od konce roku 2006 vydávají „Průvodce zelenou elektronikou“. Jde o přehled 18 největších výrobců spotřební elektroniky, tedy počítačů, LCD televizí, herních konzolí, mobilů atd. Výrobci jsou v něm řazeni od červené po zelenou škálu podle toho, jak moc toxické a šetrné jsou jejich výrobky.
Přenosná zařízení jako jsou mobily, netbooky i notebooky se snaží seč můžou snižovat spotřebu energie. Baterie jsou čím dál tím výkonnější a lepší, ale přesto nám telefon pořád vydrží nabitý jen pár desítek hodin. O přenosných počítačích ani nemluvě. Někteří vidí řešení tohoto problému v přechodu od baterií k palivovým článkům.
Toshiba aktuálně uvedla v Japonsku na trh omezenou sérii palivových článků Dynario. Ty slouží především k dobíjení přenosné elektroniky. Jedná se o methanolové palivové články, které lze snadno přenášet a především doplňovat. Prodávají se v přepočtu asi za 5500 Kč, methanolová náplň za nějakých 110 Kč.
Pro Toshibu jde údajně o jakýsi testovací produkt na kterém si ověří zájem veřejnosti a chování zákazníků. Ti si mohou palivový článek Dynario koupit exkluzivně v obchodě Shop1048. Palivová „dobíječka“ dokáže nabíjet až dva standardní mobily najednou přes USB kabel. Vyrobená energie, kterou se nestačí nabít zařízení je uložena v lithium-iontové baterii, která je součástí palivového článku.
Dnes už každý z nás má doma určitě alespoň jeden nepoužívaný mobil, elektrický zubní kartáček nebo MP3 přehrávač. Zbavovat se staré elektroniky není snadné, přitom elektroodpad představuje obrovský problém. Originálně se rozhodli tento problém řešit v americkém městě Omaha v místním obchodním domě.
Přístroj funguje tak, že přinesete nějaký nepotřebný elektronický výrobek, vhodíte jej do něj, ten automaticky zjistí o co se jedná a vydá vám za něj poukázku na nákup zboží v obchodě takové hodnoty, za jak hodnotný považuje váš „odpadek“. O instalaci těchto zařízení se stará mladý start-up ze San Diega jménem EcoATM.
Aktuálně jde o pilotní fázi projektu, který by se brzy měl rozšířit do všech koutů země nebo státu. Časem by měla být zařízení schopna rozpoznat také jiné druhý „gadgetů jako jsou MP3 přehrávače, foťáky, notebooky, dokonce i tiskárny nebo úložná zařízení.
Otázka samozřejmě zní, zda automatický přístroj dokáže odhadnout hodnotu vyřazené elektroniky lépe než člověk. Nicméně v konečném důsledku je využití stroje mnohem levnější. Vždyť jen ve Spojených státech se každý rok vyhodí 100 mil. nepoužívaných mobilních telefonů. Elektroodpad zde předstvuje zásadní problém, který USA „exportují“ do zámoří, zejména rozvíjejících se zemí jihovýchodní Asie.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) aktuálně v Paříži prezentovala zprávu „Gadgets and Gigawatts„, ve které upozorňuje, že spotřeba elektřiny v domácnostech naroste do roku 2030 zhruba trojnásobně. Hlavním žroutem energie má být domácí spotřební elektronika a všelijaké „gadgety“ – plazmové a LCD televize, herní konzole jako PlayStation 3, Wii nebo Xbox 360, případně jejich budoucí následovníci, iPhony, notebooky, prostě všechny ty krásné lesklé blikající vrnící hrající věcičky, které milujeme.
Během následujících sedmi měsíců podle zprávy IEA překročí počt uživatelů domácích počítačů hranici jedné miliardy. Elektrické spotřebiče prý dnes zastávají zhruba 15% celkové spotřeby domácnosti, nicméně jejich podíl rychle roste. Zatímco bílá technika jako jsou chladničky, pračky a další zařízení se postupně novému trendu energetické efektivnosti přizpůsobuje, stále více nových (a většinou zbytečných) „udělátek“ na spotřebu příliš nedbá. Organizace proto navrhuje vládám, aby urychleně přijaly opatření ke snížení spotřeby televizí, notebooků či mobilních telefonů.
V opačném případě se podle IEA energie spotřebovaná informačními a komunikačními technologiemi stejně jako spotřební elektronikou do roku 2022 zdvojnásobí a do roku 2030 ztrojnásobí až na 1700 TWh. Díky takovému zvýšení by mohly přijít vniveč všechny snahy o snížení produkce skleníkových plynů a zvýšení energetické bezpečnosti. Znamenalo by to potřebu vybudování nových energetických zdrojů o výkonu 280 GW, tedy několika desítek až stovek jaderných či uhelných elektráren. Podle zprávy jsou však příležitosti ke snižování spotřeby takřka na každém kroku. Snižování spotřeby a omezování energetické náročnosti je řádově snazší a levnější, než stavba nových energetických zdrojů, ať už těch spoléhajících na fosilní paliva, nebo těch čerpajících z obnovitelných zdrojů energie.
Související články:
Už dříve jsme psali, že na skládkách v Japonsku se válí tolik vyřazené elektroniky, že by se v nich dalo těžit zlato, stříbro a další cenné kovy s větší výtěžností, než v klasických dolech. Každý den je údajně vyřazeno z provozu přes 400 000 mobilních telefonů na celém světě, což znamená při průměrné váze 150 g na jeden mobil asi 61 tun odpadu. Výrobce mobilní telefonů Motorola se rozhodl proti tomuto trendu bojovat, a tak na veletrhu spotřební elektroniky CES 2009 představil světově první í karbonově neutrální mobilní telefon na trhu Renew W233, který je navíc vyroben 100% z recyklovaných materiálů, konkrétně PET flašek. Je tedy opět 100% recyklovatelný. Dokonce i krabice je vyrobena z recyklovatelného papíru, je menší, skladnější, takže snižuje nároky na přepravu. Navíc v krabici najdete návratovou obálku se zaplaceným poštovným, takže jakmile vám mobil doslouží, prostě ji do něj vložíte a odešlete k recyklaci. Víc takových!
Odpadky se nejspíš stanou jednou z cenných surovin 21. století. Podle magazínu Times Online se na skládkách v Japonsku, přetékajících starou elektronikou a dalším elektroodpadem, dají vytěžit obrovské zásoby zlata, stříbra, platiny a dalších cenných kovů. Desítky milionů nefunkčních mobilních telefonů, odložených televizí, počítačů i MP3 přehrávačů obsahují tyto prvky ve stopovém množství – vynásobeno deseti- a stamiliony, dává to už velmi slušná čísla. Takovéhle obrovské skládky se v zemi vycházejícího slunce povalují za každým větším městem – a kolik jich ve více než 130 milionové zemi je! Podle odhadů japonského Národního institutu pro materiálové vědy ve měste Tsukuba nashromáždila země třikrát tolik zlata, stříbra a india, než kolik celý svět spotřebuje během jednoho roku. V případě platiny dokonce až šestkrát tolik.
Pokud by stará elektronika byla náležitě zpracována, vyhouplo by se Japonsko rázem mezi země jako je Austrálie, Kanada nebo Brazílie, které patří k největším světovým producentům některých těchto cenných prvků. Přitom Japonsko je proslulé tím, že jeho zásoby nerostných surovin jsou minimální.
Nashromáždit tak obrovské množství surovin v odpadech se podařilo jen proto, že Japonci až neuvěřitelně rychle mění svá elektronická udělátka za nová. A pouze 13% z nich, zhruba 550 tun, je ročně recyklováno. Už nyní se proto japonské Ministerstvo ekonomiky, obchodu a průmyslu zabývá rojížděním celonárodních programů sběru staré elektroniky a vymýšlením nápadů na to, jak z obrovských skládek po celé zemi co nejjednodušším způsobem dostat obrovské bohatství. Kromě toho už v zemi funguje několik továren na „umělou rudu“, které elektroodpad zpracovávají.
Spotřební elektronika je spotřební od toho, aby se spotřebovávala. Jsme jí zavaleni. Každý máme doma alespoň dva mobilní telefony, několik dálkových ovladačů, televize, DVD přehrávače, herní konzole, notebooky. Všechna tahle zařízení by nám byla k ničemu bez elektřiny, resp. bez napájecího adaptéru, který elektřinu „upravuje“ k obrazu konstruktérů zmíněných zařízení. Každý mobil, každý notebook má úplně jiný napájecí adaptér. No není to plýtvání? Proč nemůže existovat jeden univerzální, který by dokázal dodat proud každému právě potřebnému zařízení. Dokázal by dobíjet mobily, pohánět notebooky, případně handheldy.
S něčím takovým přišla společnost Westinghouse Digital Electronics. Jejich novinka se jmenuje Green Plug. Umožňuje, aby každé připojené zařízení sdělilo své požadavky na napájení, Green Plug se tomu pak přizpůsobí a poskytne příslušně zkonvertovanou energii. To, zda elektronika dokáže využívat Green Plug, samozřejmě záleží na tom, zda s tím počítali samotní výrobci a zabudovali podporu Green Plugu do firmwaru jejich zařízení. První adaptéry Green Plug budou v prodeji v prvním čtvrtletí příštího roku za cenu kolem 100 dolarů s tím, že k jednomu takovém,u adaptéru bude možné připojit několik zařízení najednou. „Víme, že nejsme největší výrobce elektroniky, ale někdo musí být první,“ řekl v této souvislosti Darwin Chang ze společnosti Westinghouse. Pro firmy to bude znamenat snížení nákladů, pro uživatele o spoustu starostí méně, pro životní prostředí významné ulehčení od hromadícího se elektronického odpadu. Jen pro představu, letos má být vyrobeno na tři miliardy nápajecích adaptérů. Jakmile dnes váš MP3 přehrávač nebo mobil odejde do věčných lovišť, odejde s ním i adaptér. V budoucnosti, kdy bude fungovat GreenPlug jakožto jednotný, univerzální napájecí adaptér, by se mohla životnost napájecích adaptérů významně zvýšit. Například v Číně, kde bylo minulý rok vyrobeno přes půl miliardy mobilních telefonů, vláda vydala nařízení, podle kterého musí být všechny nabíječky, včetně těch dovezených, vybaveny standardním USB konektorem, tedy i standardní voltáží, aby spotřebitelé nemuseli své nabíječky měnit s každým novým telefonem. Jakmile se standardu Green Plug chytí takoví výrobci jako Sony, Nokia a další, nebude už jeho masové rozšíření nic bránit.
