Ekologické bydlení

Jedním ze zásadních problémů volně žijících živočichů není ani tak přímé fyzické ohrožení ze strany člověka, jako našimi aktivitami sekundárně způsobená fragmentace jejich biotopů. V Agoura Hills nedaleko Los Angeles se rozhodli vyřešit to skutečně štědře provedeným nadchodem pro zvěř.

„Velké kočkovité šelmy se budou díky přechodu moci dostat do světa.“ Zdroj: LATimes

Rada města Los Angeles, druhé nejlidnatější metropole USA, jednohlasně schválila nové nařízení týkající se střech. Všechny nově postavené nebo přestavěné domy na území města musít podle něj mít „chladnou střechu“, která bude odrážet více než 80 % slunečního záření.

I takhle mohou vypadat domy budoucnosti pro Los Angeles. foto: Paperhouses, Tatiana Bilbao

Los Angeles, metropole s téměř čtyřmi miliony obyvatel, je nyní největším městem na území Spojených států, které zavedlo zákaz igelitových tašek v obchodech. Nařízení odhlasované městskou radou vejde v platnost k 1.1.2014. Hlavním důvodem zákazu je výrazně negativní dopad igelitových tašek na stav životního prostředí ve městě i jeho bezprostředním okolí.

Plastové tašky a pytle mají v Los Angeles utrum, nastupuje papír. foto: Jan Horčík/Ekologické bydlení

Billboardy jsou jako hodinky – často se na ně díváme jen tak, podvědomě, aniž bychom skutečně potřebovali vědět, kolik je vlastně právě hodin. Obří cedule na masivních kovových konstrukcích nás provádějí cestou z i do města. Kromě „prázdné“ reklamy nám ale vlastně vůbec nic nenabízejí. Stephen Glassman se rozhodl, že by přece jen mohly být ocelové nosníky billboardů prospěšné – a místo všudypřítomných reklam by mohly přinést do měst i čerstvý vzduch.

Namísto reklam zelené zahrady z bambusů. Zdroj: Stephen Glassman

Devět akrů pokrytých betonovými panely se poznenáhlu změnilo v kus divoké přírody. Zrušené parkoviště autobusů společnosti MTA v jižním Los Angeles, obklopené továrními halami, získalo v rámci odvážného projektu podobu pacifického mokřadu. Vytvořené území však není jen pouhou „zelenou kulisou“, a významně nyní přispívá k čistění odpadních vod.

Umělý mokřad nebude nikdy tak účinný v čištění vody, jako přírodní. Zdroj: Inhabitat.com

Mořské řasy představují podle některých ekologů i dalších odborníků plodinu budoucnosti (společně s technickým konopím). Například Skotsko chce s jejich pomocí vyrábět biopaliva. Společnost Emergent Architecture přišla s nápadem, že by něco takového bylo možné (otázkou je, zda stejně efektivní) nejen na velkých farmách mimo města, ale právě i v centrech měst. A ještě by to mohlo vypadat úžasně futuristicky!

Přišla proto s tzv. „bioreaktorem“. Neboli nádřží plnou mořských řas, jejichž růst je udržován za pomoci LED osvětlení. Díky fotosyntéze pak mořské řasy vyrábějí biopalivo, které je následně možné využít nejrůznějšími způsoby. Energii získává LED osvětlení ze solárních panelů.

První takováto instalace má být hotová v roce 2010 a bude k vidění v nějakém obchodním domě v Los Angeles. V Petrhu má být následně instalována ještě o něco pokročilejší a „ufoidnější“ verze bioreaktoru, nazvaná PhotoBioReactor.

Ta bude využívat kolonií červených a zelených mořských řas umístěných do jednotlité konstrukce z lehkých vláken. Na „vstupu“ vyžadují řasy oxid uhličitý a světlo, které zpracovávají a na „výstupu“ pak nabízejí biopalivo nebo vodík. Elektrická energie potřebná pro chod reaktoru pochází z tenkovrstvých solárních článků zapuštěných do polykarbonátového obalu.

Jedna z největších solárních elektráren má díky nové dohodě mezi společnostmi Southern California Edison a BrightSource vyrůst v poušti poblíž Los Angeles v Kalifornii. S výkonem 1300 MW se zařadí mezi největší solární instalace v historii, která svým výkonem předčí i některé jaderné elektrárny. Solární elektrárna se bude skládat ze sedmi částí a první z nich by měla být dokončena v roce 2013. V plném rozsahu pak poskytne elektřinu pro 845 000 domácností. Jak asi správně očekáváte, nepůjde o klasickou fotovoltaickou elektrárnu, nýbrž o solární termální elektrárnu, což je technologie lépe uzpůsobená pro instalace podobných rozměrů. Sluneční světlo je zde koncentrováno na ohřívač, který přemění kapalinu v páru a ta roztáčí turbíny. Společnost BrightSource, dříve známá pod jménem Luz International, má s konstrukcí podobných elektráren bohaté zkušenosti. Už v 80. letech jednu takovou postavila v poušti Mojave, nicméně poté co významně poklesly ceny ropy a zemního plynu, stal se její provoz nevýhodným. Firma se proto přestěhovala do Izraele, kde pokračovala ve vývoji své technologie. A teď se s velkou slávou vrací. Není ale sama, na paty jí šlape celá řada dalších – například eSolar, který je financován neziskovou organizací Google.org. Jakmile bude 1300MW solární termální elektrárna poblíž Los Angeles dokončena, zabere 10 500 akrů půdy.

San Francisko jistě patří mezi nejekologičtější města Spojených států, nicméně Antonio Villaraigosa, starosta Los Angeles (kde mimochodem nedávno skončil autosalon, na kterém automobilky z celého světapředstavily řadu zajímavých ekologických automobilů), se rozhodl, že svou metropoli také přizpůsobí moderním trendům. Do roku 2020 proto chce získávat 10% energie pro město – 1280 MW – skrze solární panely a solární elektrárny. Jeho plán počítá se soukromými elektrárnami umístěnými v poušti Mojave (celkem asi 500 MW výkonu) a také malými soukromými solárními instalacemi (380 MW). Kde hodlá vzít zbytek, to je prozatím záhada.