Americký ministr energetiky Steven Chu se rozhodl podpořit jednoduché opatření, které ovšem může uspořit obrovské prostředky. Bílé střechy mohou v USA ušetřit značné množství energie díky tomu, že všudypřítomné klimatizace budou moct pracovat na nižší výkon. pokračování…

Klimatizace dnes v domácnostech představuje jedno z energeticky nejnáročnějších zařízení. Zejména ve Spojených státech je zcela běžné. Průměrná americká domácnost spotřebuje každý rok na chlazení 2822 kWh energie. Průmyslový designér Sir James Dyson vymyslel alternativu: větráky bez vrtulí. A to je teprve první salva. Chce prý klimatizaci vyhlásit regulérní válku! pokračování…

Na právě probíhající klimatické konferenci COP 15 v Kodani byl představen prototyp evropského ekodomu budoucnosti – výsledek intenzivní spolupráce společností Panasonic Europe a dánské energetické firmy SEAS-NVE. Dům je praktickou ukázkou využití systému domácího energetického managementu Panasonic Lifinity HEMS, kombinovaného se systémem Smart Grid (chytré rozvodné sítě) společnosti SEAS-NVE. Ten ulehčuje řízení energetické spotřeby zařízení, osvětlení a vytápění. Oba partneři se rozhodli společně odstartovat pilotní projekt inteligentního systému energetické správy domácnosti, a tím přinést do Evropy ekologičtější životní styl. pokračování…

Architektonické studio Graftlab, které nepřestává udivovat svými výtvory, připravilo pro pohádkový Dubaj další nový návrh. Samotní architekti jej nazývají “Vertical Village” neboli “Vertikální vesnice”. Jde o rozsáhlý komplex, který má nabídnout obytné prostory, hotel a zábavu.

Přitom ale bude zároveň fungovat jako gigantický solární ohřívač. Dubaj leží v poušti, a tak je zde solární energie doslova přebytek. Slunce je zde tím nejlevnějším zdrojem, přesto je využíváno stále velmi málo. Graftlab se to rozhodl se svým projektem změnit.


Residenční objekt bude bojovat o certifikaci LEED Gold. K tomu má přispět mimo jiné i obrovská plocha solárních kolektorů, kterými je pokryta celá jižní strana budovy. Ty ohřívají vodu a slouží zároveň jako klimatizace. Solární fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny nejspíš budova nevyužívá jen v malém měřítku - na ohrádkách balkonů (alespoň to tak vypadá z obrázků, oficiálně se o fotovoltaice Graftlab nezmiňují).

Elektromobily se na silnice teprve pomalu derou, ale infrastruktura pro jejich fungování už začíná pomalu růst. ČEZ se svým projektem FutureMotion chystá instalaci prvních dobíjecích stanic v ČR v Praze a Ostravě. Nissan se zase chystá už příští rok uvést na trh elektromobil Nissan Leaf. Aby mohly elektromobily dobře fungovat, potřebují právě kvalitně zpracované zázemí dostupné všem řidičům.

Nápad instalovat na parkoviště solární “stromy” není nový. Provedení designéra Neville Mars je však jedinečné. Obrovské sloupy porostlé “listy” fotovoltaiky jsou potěchou oka i ekologicky smýšlejícího srdce. Les malých solárních elektráren poskytuje zaparkovaným autům nejen tolik potřebnou štávu, ale také stínění, díky čemuž nemusí být puštěna klimatizace a opět se šetří energií.

Celý fotovoltaický les se navíc dokáže, podobně jako jiné rostliny, otáčet za sluncem a rovnat tak, aby se jednotlivé solární panely nestínily. Prorostou někdy našimi městy solární lesy?

Domy ze slámy se pomalu stávají dalším ekologickým zaklínadlem. Ještě před pár lety by většině lidí přišly jako čiré šílenství, dnes jich už v České republice několik stojí (adresář Veronica.cz). Především za našimi západními hranicemi se však ze slámy staví o sto šest. V čem spočívají hlavní výhody? Především nabízejí velmi zdravé vnitřní prostředí budov, tzv. mikroklima. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.

Lenka se opírá o zateplené zahradnictví v Bražci: foto Jindřich Palek

Jedním z architektů, kteří se zabývají stavěním domů ze slámy je Ing. Jakub Wihan. Vystudoval modul architektura na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Později absolvoval studium architektury zaměřené na životní prostředí a alternativní energetiku na University of East London v Centru pro alternativní technologie ve Walesu. V Todmordenu, v severní Anglii absolvoval školení učitele slaměného stavitelství. Dnes v Anglii navrhuje domy ze slámy, v rámci neziskové organizace amazonails pořádá workshopy a školení - také v České republice. K problematice stavění ze slámy se dostal teprve roku 2002, nicméně od té doby se stal jejím zapřísáhlým propagátorem. “Přivedl mě k tomu článek Aleše Brotánka v časopisu Architekt,” říká Wihan. “Začal jsem se o to zajímat podrobněji. Vypravil jsem se do Rakouska na 4. celoevropské setkání slámařů, kde jsem začal nasávat znalosti,” doplňuje. Od té doby objel většinu Evropy a učil se u nejlepších zástupců tohoto oboru.

Okna kolem zateplení v Brazci: foto Dan Grmela

Podle něj bývají lidé, kteří chtějí stavět dům ze slámy poněkud “specifičtí”. “Jsou to otevření lidé, kteří myslí ekologicky, pružně a dopředu. Cítí jistou zodpovědnost za životní prostředí,” říká. Domy ze slámy mají dobré tepelně-akumulační schopnosti. To ve spojení s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi slámy udržuje tepelnou pohodu s minimálními náklady na vytápění a splňuje zásadní podmínky nutné k vytvoření kvalitního mikroklimatu. Zatímco stavba domů ze slámy je zhruba stejně finančně náročná jako stavba klasického rodinného domu, samotný provoz je pak mnohokrát levnější. Navíc mají domy také vynikající akustické vlastnosti - V USA jsou ze slámy postavena nejméně dvě nahrávací studia a řada meditačních center.

Dan Grmela zatepluje vycpáváním: foto Jindřich Palek

Podle Wihana lze ze slámy stavět nejen přízemní či jednopodlažní rodinné domy, ale třeba i kancelářské budovy nebo rozsáhlejší bytové domy. Jeden takový projekt ostatně právě běží v anglickém městě Waddington. Tamní městská rada se rozhodla nechat ze slámy postavit sociální bydlení, celkem jde o čtyři domy. Stavby ze slámy mají svou logiku také s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Podporují lokální ekonomiku a výrobu, minimalizují náklady na dopravu, podporují sociální kohezi. Wihan působí zároveň jako učitel - každá stavba domu ze slámy je takovým malým workshopem, kterého se může zúčastnit jak samotný majitel domu, tak jeho přátelé a známí, kteří se stavbou pomáhají a zároveň se jí učí. Ačkoliv kolem domů ze slámy je opředeno mnoho mýtů - o hořlavosti, vlhkosti, hlodavcích a dalších, valná většina z nich je nepodložená. Pokud vás stavění ze slámy zaujalo, níže jsou uvedeny odkazy na další články.

Související články:

• Nazeleno.cz - Slaměné domy – vydrží víc, než si myslíte
• TZB-info.cz - Pasivní domy s použitím slaměných balíků
• Ekodům - rozcestník
• Bydlení.cz - Domy ze slámy - zdravé a levné bydlení 1.
• Ekovesnice.cz - Jak staví domy ze slámy a hlíny Tom Rijven
• iMateriály.cz - Sláma jako stavební materiál
• Příručka stavění ze slámy od Barbary Jones (PDF)

Empire State Building, kdysi nejvyšší budova světa nacházející se v samotném srdci Manhattanu, města New York, chystá “zelenou renovaci” za 100 milionů dolarů. Každoročně by se díky ní mělo ušetřit 4,4 mil. dolarů na energiích. Empire State Building představuje symbol Velké deprese 30. let a stylu Art Deco. Byla dokončena v roce 1931. Současná renovace má za cíl snížit spotřebu energie 102patrové věže až o 38%. Počítá se mimo jiné s výměnou 6500 oken, novou klimatizací a vytápěcím systémem, izolací a novým, energeticky efektivním osvětlením. Po dokončení přestavby bude žádat o certifikaci LEED. Díky renovaci bude možné pohlížet na mrakodrap znovu jako na symbol inovace a pokroku, stejně jako před více než 70 lety, když byla budova dokončena.

Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.

Projekt nazvali “Super Sustainable City“. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.

Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.

Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?

Až v daleké Malajsii, jejím hlavním městě Kuala Lumpur, probíhá v rámci soutěže YTL Green Homes Competition renovační projekt oblasti Bird Island. Zapojilo se do něj osm architektů a designérů z celého svět, kteří zasílali svoje návrhy na ekologická obydlí. Studio Graft Lab přišlo s úžasným návrhem energeticky šetrné stavby, která je postavena na základu lehkého bambusového rámu a obalena do tensilu, resp. tensilového vlákna. Materiál odráží sluneční paprsky, a tak je interiér chladný a není třeba klimatizace. Co je však na budově nejzajímavější, celá budova se díky využití lehkých vláken ze skelného vlákna dynamicky mění pod náporem větru.

V Číně, Šanghaji, se právě začal stavět tamní nejvyšší mrakodrap v podobě 632 metrů vysoké Shanghai Tower. Kroutící se věž vyroste v rychle se vyvíjející oblasti Luijiazui Finance and Trade Zone. Půjde samozřejmě o ekologickou stavbu. Shanghai Tower je v podstatě devět válcovitých budov vystavěných nad sebou a obehnaných vnější fasádou. Mezi fasádou a samotnými budovami ještě zůstává dostatek místa na devět obrovských nebeských zahrad, které slouží jako veřejný prostor. Pro jejich zavlažování, ale také v oblasti vytápění a klimatizace, bude využita recyklovaná deštová voda, část elektřiny bude do budovy proudit z větrných turbín zapracovaných přímo do její struktury. Uvnitř pak budou kanceláře, restaurace, kavárny i běžné obchody. Dokončení mrakodrapu se očekává v roce 2014. Shanghai Tower vyroste hned vedle dalších dvou nových mrakodrapů v podobě Jin Mao Tower a Shanghai World Finance Center (”otvírák”). “Nová věž bude symbolem národa, jehož budoucnost je vyplněna nekonečnými možnostmi,” řekl o novém projektu Qingwei Kong, prezident společnosti Shanghai Tower Construction & Development Co., Ltd.