Skotský minist energetiky Jim Mather posvětil nedávno výzkumný projekt BioMara jehož cílem je ověřit možnosti využití mořských řas k produkci biopaliv. Hlavním sponzorem výzkumu je Evropská unie, celkem do něj investuje osm milionů dolarů. Skotsko chce, aby do roku 2020 až 10% veškeré energie spotřebované v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. „Běžné rostliny pro biopaliva soupeří o půdu a vodu s farmařením a přírodou. Co potřebujeme jsou rychle rostoucí, snadno udržované rostliny, kterým se daří v prostředí nevyužívaném pro zemědělství. Mořské řasy by mohly být součástí tohoto řešení,“ řekla doktorka Michele Stanley, hlavní vědecká pracovnice projektu. Skotsko má kromě biopaliv v hledáčku také využití větrné energie a přílivové energie. Stavba větrných farem podél skotského pobřeží se diskutuje už delší dobu.
Podle něj v Evropě pomalu ale jistě vyrůstá hnutí, které hodlá stavět „chytrá města“ – energeticky alespoň částečně soběstačná, která nejen že budou bojovat proti změne klimatu, ale zároveň sníží svou energetickou závislost například na zemním plynu z Ruska.
Organické odpady by se pak využívaly k výrobě bioplynu a ten zas k energetické produkci. „V průběhu času se objeví velmi odlišný obchodní model,“ komentoval tyto vize Gearoid Lane, výkonný ředitel energetické společnosti British Gas New Energy.
Podobným nápadům nyní podle Reuters přichází na chuť i samotná Evropská unie poté co si zakusila jak chutná pravá „ruská zima“. „Za 25 let budou milióny budov konstruovány tak, aby sloužily zároveň jako elektrárny a habitaty,“ říká publicista a ekonom Jeremy Rifkin, který radí vládám i korporacím jak se postavit k energetické bezpečnosti. Zásadní jsou ovšem pro rozvoj takovýchto vizí chytré rozvodné sítě neboli „smart grids“, které umožní inteligentní zacházení s elektřinou.
Samozřejmě, že všechny takové iniciativy týkající se elektřiny i vytápění mají jak své příznivce, tak i odpůrce. Například nedávno byl v Bruselu zamítnut návrh na výzkum „chytrých měst“ v hodnotě 500 mil. euro. „Je neuvěřitelné, že to bylo shozeno ze stolu a je jasné, že velcí distributoři elektřiny v tom měli prsty,“ komentoval to člen Strany zelených Claude Turmes. „Města jsou dokonalá pro prosazování změny a obnovitelných zdrojů,“ myslí si zároveň tento politik.
EPEE je zkratka pro „Europen Partnership for Energy and the Enviroment“. Dne 20. listopadu proběhl v pražském Clarion Congress Hotel poprvé v Praze seminář, jehož hlavními tématy byla právě hesla v titulku tohoto článku. Sešli se na ní přední zástupci chladírenského a teplárenského průmyslu, stejně jako média, politici a vědci – ze zahraničí i z České republiky. Zahájení konference si vzal na starost samotný generální ředitel EPEE Friedrich P. Busch, akce se měl zúčastnit také ministr životního prostředí Martin Bursík, který se však nedostavil. Busch především zdůraznil, že toto setkání je první, ale zdaleka ne poslední v řadě. Jako další si vzal slovo Darcy Nicole, ředitel komunikační skupiny EPEE, který se věnoval především tomu, jaký vliv mají budovy na životní prostředí kolem sebe, stejně tak závislosti teplárenského a chladírenského průmyslu na energetice, prosazování zelených systémů a dalším zajímavým tématům. Zdůraznil, že na zelených/ekologických budovách se dá vydělat, ale také v nich budou bydlet a pracovat šťastnější lidé. Vladimír Vlk, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy z Ministerstva životního prostředí se věnoval přístupu našeho státu k obnovitelným zdrojům energie, trvale udržitelnému rozvoji (ve velmi pragmatickém pohledu), podpoře biopaliv, povinných energetických auditech budov (energetické štítky), efektivnější centrální výrobě tepla, zvyšování efektivity uhelných zdrojů či podpoře paroplynových elektráren. Zdůraznil, že ČR se, společně s celou Evropskou unií, zavázala do roku 2020 snížit emise o 20% a spotřebu také o 20%. Připomněl, že je rozdíl mezi výrobou tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a výrobou elektřiny, která je nepoměrně nákladnější a složitější.
Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, připomněl, že Evropa je se svým důrazem na ekologii de-facto v něvýhodě oproti celému světu. Dále se věnoval garancím investic do OZE z pohledu investorů či kombinované výrobě tepla. Profesor Karel Kabele, předseda Společnosti pro techniku prostředí, se ve velmi zajímavé prezentaci podrobně věnoval energetické spotřebě budov a jejich certifikaci. Neopomněl dodat, že dnes je třeba dívat se na budovy jako na komplexní systémy, u kterých je nutné sledovat účinnost výroby, distribuce a regulace všech energií. Od 1. ledna 2009 bude povinnou součástí projektové dokumentace všech budov tzv. energetický štítek. Josef Slováček, prezident Asociace využití tepelných čerpadel, velmi zasvěceně a zajímavě hovořil o problematice tepelných čerpadel. Od roku 2001 zažívá tento trh velmi zajímavý nárůst, a to i přesto, že je dnes velkým problémem získat na tepelná čerpadladotace. Slováček připomněl také historii tepelných čerpadel, která především v Rakousku, Francii či Německu zažívala boom také v 70. a 80. letech, nicméně neodbornost, chybné instalace a servis zapříčinily propad zájmu v 90. letech. Zdůraznil, že je vždy nutné vybrat správný typ čerpadla a třeba dát přednost i dražší, ale kvalitnější značce. Při výběru tepelného čerpadla je vždy nutné brát v úvahu lokální hydrologické i klimatické podmínky. Hilde Dont z Enviroment Readiness Department poté připomněla unijní direktivu „Ecodesign“ a důležitost využití alternativních zdrojů energie také vzhledem k bezpečnosti. Friedrich P. Busch na konci semináře opět zdůraznil, že se nejedná o poslední seminář tohoto druhu a že výrobci topných, chladících a mrazících zažízení se spolu s vědci, politiky a jinými odborníky v budoucnu opět setkají.
Hospodářské noviny informují, že „Počet solárních elektráren v Česku vzrostl za rok čtyřikrát“. Solární elektrárny rostou zejména na jižní Moravě, například v Dubňanech na Hodonínsku byla nedávno otevřena jedna z největších v ČR s výkonem 2,1 MW. Solární panely jsou také čím dál tím zajímavější volbou pro ty, kteří si staví nový dům. Přesto je dnes podíl solární energie na obnovitelných zdrojích energie stále zanedbatelný, celkový instalovaný výkon slunečních elektráren je dnes asi 16 MW. „V Evropské unii mají solární panely instalovaný výkon zhruba 4500 megawatt, což je polovina celkového světového výkonu,“ píše se mimo jiné v článku. V ČR je mnohem perspektivnějším obnovitelným zdrojem větrná energie. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren má letos podle údajů analytické společnosti EGÚ Brno dosáhnout 354 megawatt.
Velmi zajímavý článek „Krize je příležitost pro dynamické hráče, tvrdí Dánové“ přinesl magazín Aktuálně.cz. Rozvádí se v něm problematika současné globální krize, která by se mohla stát základem pro zcela nové příležitosti budoucího rozvoje. „Podle statistik Evropské komise produkují domácností 40 procent emisí CO2 v EU, dvě třetiny z toho jdou na zateplení a klimatizaci. Sedmdesát až devadesát procent této energie může být ušetřeno, což by znamenalo celkovou úsporu 19 až 24 procent veškerých emisí Unie,“ píše se mimo jiné v článku. Zejména Dánsko je v tomto ohledu velmi aktivní. „Evropská unie i OSN by se měly podle dánských byznysmenů co nejdříve dohodnout na balíčcích týkajících se redukcí emisí skleníkových plynů. To by totiž zajistilo společnostem možnost plánovat do budoucna.“
Paříž je dnes domovem největšího počtu mrakodrapů v celé Evropské unii. A právě slavná pařížská věžáková čtvrť La Defense získá brzy novou dominantu. Bude jí nový mrakodrap Generali navržený společností Valode & Pistre vzhledem k nejmodernějším trendům udržitelného rozvoje. Kancelářská budova by měla být dokončena v roce 2012 s maximálním důrazem na nové standardy týkající se spotřeby energie a ekologie obecně. Energii bude budově dodávat 18 větrných turbín s vertikální osou, 1700 m2 fotovoltaických článků a dalších 600 m2 solárních panelů. Celková plocha budovy bude 90 000 m2, dovnitř se nacpou vedle kanceláří také auditorium, kluby, restaurace a školka. Navštěvovat každý den takový krásný zelený kolos dozajista zanechá na malých předškolácích svoje následky :). Výška budovy má dosáhnout 318 metrů.
Pojem „největší solární elektrárna“ nebo „největší solární farma“ už na stránkách našeho magazínu takřka zdomácněl. Faktem je, že každým rokem přibývají nové solární elektrárny a solární farmy, které mají vyšší výkon než ty vybudované doposud, a to je jedině dobře. Britský list The Guardian aktuálně informuje o nové solární farmě, která má být do konce letošního roku spuštěna ve východním Portugalsku na planině Alantejo. Investice v hodnotě 250 mil. euro by měla zajistit produkci 45 MW elektřiny ročně, což by dokázalo zásobit 30 000 domácností. Solární elektrárna se skládá z celkem 2520 obrovských solárních panelů, které jsou pod úhlem 45° rozmístěny tak, aby po celý den následovaly slunce. Oblast kde elektrárna vyrostla se může pyšnit titulem „nejslunečnější místo Evropy“. Celková plocha, kterou farma zabírá je zhruba dvakrát rozlehlejší než londýnský Hyde park. Portugalsko, země bez jakýchkoliv zásob fosilních paliv, ať už jde o uhlí, ropu nebo zemní plyn, chce do roku 2020 dosáhnout 31% podílu obnovitelných zdrojů na produkci energie. Není divu, že v současné době se nachází na špici evropského pelotonu, který samozřejmě podporuje i samotná Evropská unie. Portugalsko chce dokonce v oblasti obnovitelných zdrojů energie soutěžit se zeměmi jako je Dánsko či Japonsko. Na severu země například rostou nové větrné farmy hustě posázené větrnými turbínami. Poblíž přístavu Porto zase vyrůstá první elektrárna, která hodlá krotit energii mořských vln.
Už delší dobu se v magazínu Ekologické bydlení zabýváme zajímavými a především šetrnými alternativami v oblasti osvětlení, ať už domácností, veřejného osvětlení (např. LED osvětlení). Zdá se, že problematiky si začíná všímat také Evropská unie. Evropská komise totiž navrhuje komplexní výměnu žárovek za úspornější zářivky a výbojky. Brusel vidí samozřejmě jako cíl celkové snížení spotřeby elektrické energie a tím i nákladů. Návrh komisařů by měl být projednán do konce června letošního roku, zavádění úsporných žárovek by pak mohlo být prováděno už od druhé poloviny nebo konce roku. Úspornější osvětlení se týká také osvětlení silnic. Odorníci oslovení Lidovými novinami odhadují, že po kompletní výměně žárovek za úspornější typy svítidel by se sotřeba elektřiny snížila až o 80%. Na druhou stranu, úsporné zářivky bývají obvykle mnohonásobně dražší a mohou způsobovat kolísání v rozvodné síti.
Velmi zajímavý článek „
Už delší dobu se v magazínu 
