Řekne si Česko o 75 miliard z EU fondů na úspory v budovách?
Dnes do Prahy přijíždí delegace Evropské komise jednat s českou vládou o principech pro čerpání strukturálních fondů v dalším programovém období 2014 až 2020 [1]. Zhruba 75 miliard z očekávaných více jak 500 miliard, které mohou do České republiky v dalších letech přitéct, by mohly být účelně využity v programu na energeticky úsporné renovace budov.
Tato investice má oproti běžným rozpočtovým výdajům potenciál znásobit ekonomický růst Česka až šestkrát.
Odhad efektivně využitelných prostředků pro takový program je 100 mld. Kč do roku 2020. Pokud se Ministerstvu životního prostředí podaří získat odhadovaných cca 26 mld. Kč z prodeje emisních povolenek, pak zbytek by mohl být čerpán právě z evropských peněz.
Evropská unie investice do úspor energie v budovách dle svých priorit ráda podpoří. Peníze tak ve velké míře dostanou přímo občané či instituce a nehrozí, že skončí v pochybných projektech.
Nově mohou prostředky z Evropských fondů podporovat i investice do renovací bytových domů, nejen veřejných budov, jako tomu bylo doposud. Společně s výnosy z povolenek je tak možné pokrýt celé spektrum budov: veřejné budovy, rodinné i bytové domy.
V Bruselu se také nyní projednává možnost, že například z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude stanoveno minimální procento, které by se do podobných projektů, tzv. nízkouhlíkových strategií, mělo investovat. Pro Prahu jako nejvyspělejší český region by to mohlo být 22 % z celkové alokace, pro ostatní regiony pak 12 %.
Tato podpora byla také jednou z nejúspěšněji čerpaných tzv. prioritních os v rámci stávajícího programového období. Z Operačního programu Životní prostředí bylo vynaloženo přes 13 miliard korun na energeticky úsporné renovace asi 1500-ti objektů jako jsou školy, nemocnice nebo domovy důchodců.
Podle výpočtů ekonoma Miroslava Zámečníka a jeho týmu [2], se státu investice veřejných prostředků právě do podpory energeticky úsporných renovací budov vyplatí. Když stát vynaloží 1 miliardu korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliardy korun.
A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice v případě podpory rezidenčních budov. Dobře nastavený program tak může naší ekonomice přinést 1% růst HDP. [3]
Petr Holub, koordinátor oborové iniciativy Šance pro budovy reprezentující přes 180 subjektů z oblasti energeticky šetrného stavebnictví dodává: „Česko by si nemělo nechat ujet evropský vlak.
Máme nyní možná poslední příležitost, jak využít prostředky z evropských fondů pro náš rozvoj. Například jen necelá pětina těchto peněz, tedy 75 miliard, stačí na dofinancování programu podporujícího energeticky úsporné renovace škol, nemocnic, ale také bytových domů.
To výrazně podpoří růst českého hospodářství a přinese dlouhodobý efekt v podobě nižších nákladů na energie a snížení dovozní závislosti České republiky.“
[1] Národní orgán pro koordinaci, který sídlí na Ministerstvu pro místní rozvoj, připravil tzv. Podklady pro přípravu Dohody o partnerství. To je základní dokument, který musí Česká republika podepsat s Evropskou komisí a který určí oblasti podpory a strukturu operačních programů, přes které evropské peníze potečou. Schválení materiálu vláda zatím odkládá. Zmínka o podpoře energeticky úsporných renovací budov se v něm objevuje jak v návrhu Integrovaného regionálního operačního programu, tak nového Operačního programu Životní prostředí.
[2] Analýza, manažerské shrnutí a komentář k analýze je ke stažení na tomto odkaze:
http://www.sanceprobudovy.cz/cs/odborne-studie/85-studie-srovnani-dopadu-narodnich-programu-zvysovani-energeticke-efektivity-budov-s-jinymi-alternativami.html
[3] Více v tiskové zprávě z 18. 6. 2012 na odkaze:
http://www.sanceprobudovy.cz/cs/pro-media/84-nova-zelena-usporam-muze-prinest-1-rust-hdp.html