Evropa má 100 GW výkonu ve větrných elektrárnách. Co bude dál?

Kapacita instalovaných zařízení pro využívání energie větru dosáhla v Evropské unii pomyslného milníku. EU „slavně“ překonala mez 100 GW, což nadšenci srovnávají s výkonem ekvivalentním 39 jaderných elektráren, nebo „vlaku plného uhlí, dlouhého od Buenos Aires po Brusel“. Jak ale jedním dechem upozorňují méně optimistické zdroje, panují zde jistá finanční rizika, která by mohla ohrozit další rozvoj tohoto segmentu obnovitelných zdrojů energie.

„Před několika týdny jsme oficiálně překročili hranici první stovky gigawatt, pokud jde o instalovanou výkonovou kapacitu v Evropě,“ říká s jistým uspokojením Christian Kjaer, výkonný ředitel Evropské asociace pro větrnou energii (EAWA).

S netajenou obavou ale dodává:„Přidávali jsme prakticky každý rok k výkonu deset GW, až doteď. Ale o tom, zda zaznamenáme očekávaný nárůst i v příštím roce, bych tak přesvědčený nebyl. Evropa je teď místem “politických a ekonomických nejistot“.“

„Segment průmyslu zabývající se větrnou energií je kapitálově velmi náročný,“ popisuje Kjaer problém. „A proto teď většina velkých bankovních domů zkrátila splatnost úvěrů a dlouhodobých půjček a zvýšila i míru nákladů pro jednotlivé věřitele.“

Aby se s tím mohl průmysl vyrovnat, je zapotřebí „nových, schopných investorů, kteří by zajistili dlouhodobé financování projektů.“ Otázkou je, jestli se na finanční kampani pro větrnou energii chtějí podílet investiční a penzijní fondy, nebo pojišťovny.

Finanční opatření bank a politika Evropské unie jsou evidentně spojité nádoby, protože spolu s narůstající ekonomikou krizí i EU mění naplnění své energetické koncepce. Pro následující rok je naplánována „jen“ instalace pobřežních elektráren na pobřeží Dánska o výkonu 400 MW, a 48 MW v Polsku. „Tvrdit tedy, že za další desetiletí dosáhneme druhé stovky, si rozhodně netroufám,“ dodává Kjaer.

Přitom není bez zajímavosti, že opatrní investoři nyní rozhodně raději financují projekty pobřežních větrných elektráren, než těch vnitrozemských. Souvisí to s celkovou návratností investicí i pořizovacími náklady. Na jeden megawatt generovaný při pobřeží potřebujete přibližně 1,2-1,4 milionů euro, zatímco ve vnitrozemí je to třikrát tolik.

Kjaer připouští, že k tomu aby byli investoři pozitivně stimulováni, je zapotřebí jasných „politických kroků“. „Pokud by EU nastavila rámec pro podíl obnovitelných zdrojů energie na 20 %, a vytvořila jednotnou mezinárodní energetickou síť prostřednictvím trhu, stal by se segment větrné energie mnohem atraktivnější.“