Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Britský deník The Guardian informuje, že podle vládních odhad se v roce 2009 snížily emise Velké Británie o 8,7 %. Důvodem byla snížená výroba elektřiny a snížená spotřeba pohonných hmot. Prapůvodním důvodem je ale tzv. „ekonomická krize„.  

Martin Roman, ředitel energetické firmy ČEZ, poskytl online rozhovor magazínu Aktuálně.cz. Hovořil o aktuální situaci společnosti, o obnovitelných zdrojích energie i budoucím rozvoji. Nejzajímavější témata? Decentralizace, elektromobilita, obnovitelné zdroje, „Nová vize“.  

Jedním z důsledků ekonomické krize je mimo jiné značný rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve Spojených státech. Kromě větrných a solární elektráren se daří také těm geotermálním. V současné době je rozjeto téměř 200 projektů o celkovém výkonu blížícím se 8 GW.  

Evropská komise odhalila, že 62% nově instalovaných zdrojů elektřiny v rámci Evropské unie za rok 2009 bylo obnovitelných. Podobně tomu bylo ve Spojených státech, kde šlo o více než polovinu nově instalované kapacity. pokračování…

Ekonomická krize zasáhla tvrdě, stavební průmysl vedle toho automobilového velmi výrazně. Kolem měst i uvnitř proto dodnes stojí nedostavěné konstrukce původně velkolepě plánovaných kancelářských i obytných budov. Jeden takový kousek „zdobí“ také centrum amerického Bostonu. Noviny Boston Globe proto požádaly architekty, aby se pokusili mrtvé projekty oživit svými nápady.

Pro centrum Bostonu tak architekti ze studií Höweler + Yoon Architecture a Squared Design Lab vymysleli unikátní budovu skládající se z prefabrikovaných buněk. V nich by měly být pěstovány mořské řasy produkující biopalivo. Jednotlivé „pody“ by pak byly obsluhovány robotickými rameny, které by je přesunovaly podle potřeby.

Biopalivo produkované mořskými řasami by sloužilo jako pohon pro robotická ramena. S trochou fantazie se dá přemýšlet o tom, že by jednotlivá robotická ramena vlastně mohla pomoct se samotnou stavbou budovy, napájena právě „vlastnoručně“ produkovaným biopalivem. Jakmile by byla budova dokončena, přesunuly by se prefabrikáty i ramena na jinou potřebnou stavbu.

Už v roce 2003 ohlásil tehdejší americký prezident George W. Bush plán vybudovat novou generaci uhelné elektrárny, kterou nazval FutureGen. Projekt měl být výjimečný tím, že elektrárna by ihned při výrobě zachycovala produkovaný oxid uhličitý a ukládala jej pod zem. O pět let později, v roce 2008, však americké Ministerstvo energetiky, nejspíš v reakci na ekonomickou krizi, ohlásilo restrukturalizaci celého projektu vzhledem k narůstajícím nákladům. Nicméně krize zároveň přinesla i řešení problému, to když nový prezident Barack Obama přišel se záchranným balíčkem. Jedna miliarda z něj poputuje právě na projektu FutureGen.

Je to signál, že nový ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderných elektráren, nebude podporovat pouze obnovitelné zdroje energie jako jsou solární elektrárny nebo větrné turbíny, ale také novou generaci starých technologií. Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste spotřeba elektřiny jen v USA o 49%. Uhlí je ve Spojených státech amerických snadno dostupné, tohoto fosilního paliva jsou zde obrovské zásoby a Američané je samozřejmě hodlají využít. Pokud bude uhelná elektrárna nové generace dokončena, nabídne výkon 275 MW. Kromě elektřiny se počítá se současnou výrobou vodíku, a to navzdory tomu, že Obama nedávno výdaje na vodíkovou ekonomiku, především tedy auta na vodík, řádně seškrtal. Celkově náklad na vybudování elektrárny nejspíš budou kolem 2 mld. dolarů.

Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným „Čistá energie 2030„. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO₂ dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.

Ekonomická krize, stejně jako každá jiná krize, se může stát základem úspěšného přerodu. Amerika se toho chystá využít jak nejvíc jen může. Prezident Barack Obama už delší dobu říká, že podpora obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje je jednou z jeho priorit spolu se snížením závislosti země na dovozu ropy. Amerika chystá rozvoj rychlovlaků, budování chytrých rozvodných sítí, masivní rozvoj solární a větrné energetiky a dost možná i obnovení zájmu o jaderné elektrárny.

USA budou potřebovat energii, spoustu energie, kterou bude třeba přenášet z místa na místo. Chytré rozvodné sítě jsou součástí tohoto řešení. Jeho další součástí však mohou být supravodiče. Dnešní klasické elektrické vedení má tu nevýhodu, že se v něm ztrácí obrovské množství energie, je poměrně nákladné a špatně si poradí s přetížením. Supravodiče ovšem žádné takové nevýhody nemají. Dokáží přenášet obrovské množství energie na velké vzdálenosti bez výrazných ztrát. Komu zní tenhle pojem pořád ještě jako science fiction, měl by obrátit o 180°.

Právě nedávno byl totiž v USA spuštěn projekt „Holbrook Superconductor“, světově první elektrorozvodný supravodičový kabel. Relativně štíhlý, 600 m dlouhý kabel je obalen ocelí a stíněním a zakopán v podzemním tunelu. Podle Grega Yureka, ředitele společnosti American Superconductor, která se na jeho konstrukci podílela, jsou tohle energetické dálnice budoucnosti. Podle jeho názoru jsou supravodiče dokonce výrazně levnější, než klasické rozvodné sítě.

Není nutné platit za konstrukci obrovských sloupů elektrického vedení. Navíc jsou také bezpečnější proti poškození. Současné elektrické vedení na celém světě bylo vyprojektováno už před více než 100 lety a na základě tehdejších poznatků také funguje. Přitom se ale musí potýkat se zcela novými potřebami moderního světa. Do roku 2010 chce proto Amerika do modernizace své rozvodné sítě investovat kolem 17 mld. dolarů.

Volání po odlišném pojetí městského prostoru, jakožto místa určeného především pro lidi a nikoliv pro automobily, jsou v Evropě slyšet už nějakou tu chvíli. Z Ameriky, země, která auto prohlásila za dalšího člena domácnosti, se ale takové hlasy ozývají jen pramálo. V době ekonomické krize, ve které USA vězí až po uši, se však tyto hlasy začínají i z druhé strany Atlantiku ozývat čím dál tím naléhavěji.

Na sympóziu nazvaném „Rozšiřování vize udržitelné mobility“ zaměřeném právě na urbanistické plánování pořádaném vysokou školou Art Center College of Design (ta je často přezdívána „Harvard dopravních návrhů“) aktuálně vystoupil dopravní plánovač Timothy Papandreou se svou přednáškou. Upozornil v ní, že současná federální i lokální politika v USA de-facto nutí lidi využívat automobily a nikoliv například chodit pěšky nebo jezdit na kole, případně využívat hromadnou dopravu.

Zároveň dodal, že zásadní posun je dnes nevyhnutelný – a to směrem od individuálního vlastnictví automobilů k většímu využití hromadné dopravy a udržitelné mobility (něco podobného nedávno prezentoval také Volkswagen ve vydařeném filmečku „z budoucnosti“).

Zdá se, že tyto potřeby cítí i nový prezident USA Barack Obama a jeho vláda. I proto v rámci nedávno představeného a schváleného záchranného balíčku v hodnotě 800 mld. dolarů je mnoho miliard určeno právě k podpoře hromadné dopravy.

Samozřejmě, kritické hlasy namítnou, že cesty a individuální doprava budou vždycky potřeba. Jenže zdaleka to nemusí vypadat tak jako dnes, kdy je na vlastnictví automobilu navázán celý další řetězec spotřeby – auta musejí mít rozlehlá parkoviště (doma, v práci, u obchodů), spotřebovávají cenné pohonné hmoty, znečišťují ovzduší, atd.

Papandreou proto ve své přednášce navrhnul, aby ti, kteří chtějí jezdit autem byly odrazováni různými způsoby a aby byly naopak favorizovány alternativy. „Všechny ty silnice by se mohly stát něčím úplně jiným,“ upozorňuje a my zálibně sníme o budoucnosti, ve které budou města plná zeleně namísto černého asfaltu, kde se lidé budou moct bezpečně procházet, projíždět na kolech či jiných zařízeních pro osobní dopravu a hlavně nebudou muset dýchat vzduch otrávený škodlivinami. Více o alternativních způsobech dopravy hledejte v sesterském magazínu Hybrid.cz.

Velmi zajímavý článek „Krize je příležitost pro dynamické hráče, tvrdí Dánové“ přinesl magazín Aktuálně.cz. Rozvádí se v něm problematika současné globální krize, která by se mohla stát základem pro zcela nové příležitosti budoucího rozvoje. „Podle statistik Evropské komise produkují domácností 40 procent emisí CO2 v EU, dvě třetiny z toho jdou na zateplení a klimatizaci. Sedmdesát až devadesát procent této energie může být ušetřeno, což by znamenalo celkovou úsporu 19 až 24 procent veškerých emisí Unie,“ píše se mimo jiné v článku. Zejména Dánsko je v tomto ohledu velmi aktivní. „Evropská unie i OSN by se měly podle dánských byznysmenů co nejdříve dohodnout na balíčcích týkajících se redukcí emisí skleníkových plynů. To by totiž zajistilo společnostem možnost plánovat do budoucna.“