Předseda Evropské komise Manuel Barroso minulý týden na konferenci v Bruselu představil světu malé vozítko Hiriko, jenž by se v budoucnu mohlo stát jedním z možných řešení městské mobility. Unikátnost elektromobilu spočívá především v jeho schopnosti zkrátit svou parkovací délku o 40 %, čímž se ušetří cenný prostor v ulicích měst.
Evropská unie tento čtvrtek schválila dlouhodobý plán pro transformaci evropského hospodářství na nízkouhlíkovou ekonomiku, a to s výhledem až do roku 2050. V tu dobu by evropský průmysl měl produkovat až o 80-95 % méně skleníkových plynů než v roce 1990. Byl potvrzen také současný pozitivní vývoj, jenž by se měl promítnout v úspěšné splnění cílů pro rok 2020. V usnesení bylo rovněž konstatováno, že transformační cíle pro rok 2012 byly již splněny.
Přední čeští odborníci na fotovoltaiku se v těchto dnech obrací na Evropskou komisi s žádostí o posouzení vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla. Ta stanoví účinnost nově instalovaných článků na 22 procent, což odborníci z ČR i Evropy považují za likvidační krok vedoucí k dalšímu útlumu ekologických obnovitelných zdrojů. pokračování…

Solární elektrárny prožívají v posledním roce či dvou v České republice obrovský boom. Podle Energetického regulačního úřadu k 1. listopadu 2009 fungovalo v celé ČR celkem 3 136 fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW. Do konce roku se přitom má toto číslo stoupnout až na 250 MW, což je čtvrtina výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Ostatně, aktuálně spustil svou fotovoltaiku i samotný ČEZ.
Za neutuchající boom může především štedrá podpora ze strany státu. Ten si však uvědomil, že podpora pro obnovitelné zdroje byla nastavena nerovnovážně. Zatímco solární energie pokrývá 7% celkové výroby z OZ, spolyká kolem 40% prostředků. Proto vláda aktuálně schválila, že od roku 2011 bude moct ERU snižovat výkupní ceny solární energie o více než 5% ročně.
Do roku 2020 by Česko podle návrhu Evropské komise mělo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií až na 13 procent. Mezi obnovitelné zdroje se počítá vedle solární energie a biomasy také vodní či větrná energie. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny byl však loni jen 5,19 %. Podle NKÚ v České republice v současné době chybí odlišení podpor jednotlivých typů obnovitelných zdrojů. Jsou totiž podporovány plošně, bez ohledu na jejich potenciál v podmínkách našeho prostředí.
Stavby budoucnosti údajně budou moct měnit barvu, ale zdaleka nejen to. Podle německého architekta Axela Rittera dokážou stavby za několik let dokonce i měnit tvar či geometrii, velikost či průhlednost v reakci na různé podněty. „Architekti, kteří se trendu zažehnutému chytrými materiály umožňujícími stavět adaptivní a kinetické struktury nepřizpůsobí zůstanou pozadu,“ řekl Axel magazínu Architecture and Design.

Axel mimo jiné pracuje například na budovách, které budou reagovat na dešťovou vodu – zmenšováním nebo zvětšováním. Hlavním přínosem tzv. chytrých materiálů má být především jejich využití při stavbě ekologických budov v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chytré materiály dokáží získávat energii přímo ze svého okolí, nepotřebují tedy vnější přívod energie. Fungují zároveň jako senzory, ale i jako aktivní činitel. Není třeba je proplétat dráty a podobně.
Už před lety se v rámci Evropské unie začalo pracovat na projektu PICADA. Jde v něm o výzkum inovativních stavebních a konstrukčních materiálů, které mohou pomáhat v boji proti znečištění. Beton nebo omítka by pak mohla dokázat pohlcovat organické i anorganické vzdušné polutanty poté, co byly vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření. „Nové materiály mají pomoci i ke snížení úrovně oxidů dusíku, které jsou příčinou dýchacích problémů a spouští produkci smogu, a jiných toxických látek jako benzen,“ píše magazín Ekolist. O inteligentních stavebních materiálech se dočtete také na Českém rozhlasu.
Velmi zajímavý článek „Krize je příležitost pro dynamické hráče, tvrdí Dánové“ přinesl magazín Aktuálně.cz. Rozvádí se v něm problematika současné globální krize, která by se mohla stát základem pro zcela nové příležitosti budoucího rozvoje. „Podle statistik Evropské komise produkují domácností 40 procent emisí CO2 v EU, dvě třetiny z toho jdou na zateplení a klimatizaci. Sedmdesát až devadesát procent této energie může být ušetřeno, což by znamenalo celkovou úsporu 19 až 24 procent veškerých emisí Unie,“ píše se mimo jiné v článku. Zejména Dánsko je v tomto ohledu velmi aktivní. „Evropská unie i OSN by se měly podle dánských byznysmenů co nejdříve dohodnout na balíčcích týkajících se redukcí emisí skleníkových plynů. To by totiž zajistilo společnostem možnost plánovat do budoucna.“
ROZHOVOR
DŮM
AUTO


