Jak postavit pasivní dům 3/3

V minulých dílech jsme rozdělili domy na a pasivní a ukázali si jak postavit nízkoenergetický dům. V tomto díle se zaměříme na . Definice pasivního domu je opět pevně daná. Pro běžného uživatele je stěžejní, že pasivní dům je mimořádně zateplený objekt, jehož měrná potřeba tepla na vytápění nepřekračuje 15 kWh/m2a (dle TNI 20 kWh/m2a).  

pasivní dům stavba pošta Konešín

obrázek: Pasivnídomy.cz – rodinný dům Studenec v obci pošta Konešín od spol. ASTING CZ PASIVNÍ DOMY s.r.o.

Z dalších vlastností nesmíme zapomenout na maximální celkovou měrnou spotřebu primární energie do 120 kWh/m2a a neprůvzdušnost obálky n50 do 0,6 h-1.

Existuje i definice, která říká, že pasivní dům je budova, kde může být tepelný komfort zajištěn výlučně pomocí ohřevu nebo chlazení čerstvého větracího vzduchu, aniž by k tomu muselo být užito vzduchu cirkulačního. Při uvažování hygienických limitů (max. teplota větracího vzduchu, množství větracího vzduchu) a tepelné kapacity vzduchu je vymezení termínu také jasně dané.

Norma ČSN uvádí, že pasivní dům by měl mít ohraničující konstrukce takové, aby jejich součinitel prostupu tepla byl < 0,15 W/m2K a tam, kde je to ekonomicky a konstrukčně možné, raději lepší. Okna mají mít celkový součinitel prostupu tepla (se započtením rámu, který tvoří slabší část okna) < 0,8 W/m2K. Dalšími požadavky jsou měrný příkon tepla ≤ 10 W/m2 podlahové plochy.

Další vlastnosti jsou doporučené – měrná tepelná ztráta budovy < 0,3 W/m2K, nucené větrání má mít účinnost zpětného zisku (rekuperace) energie alespoň 75 %. Teplá voda se má připravovat a po budově rozvádět efektivně – bez velkých ztrát. Norma také uvádí, že vnitřní teplota vzduchu má být po provozní přestávce dosažena v přiměřené době. Z tohoto pohledu nejsou masivní konstrukce příliš žádané – vzhledem k výkonu zdroje tepla.

Při uvědomění si rozměru jednotek a rychlém propočtu hodnot zjistíme, že pasivní dům při zimních návrhových podmínkách – teplota venku -15 °C a uvnitř +21 °C potřebuje pro zajištění daného tepelného komfortu kolem 1500 – 2000 W tepelné energie.

Vnitřní tepelné zisky jsou stále téměř stejné – i při používání úsporných elektrospotřebičů, , domovní techniky a tak dále. Otopné období je díky tomu v pasivním domě oproti běžnému domu výrazně zkráceno.

pasivní dům tabulka

Pro provoz pasivního domu nelze počítat pouze s  jako jediným zdrojem energie. Omezení množství primární energie vyžaduje použití šetrnější formy energie s nižším konverzním faktorem. Ideální je využití slunce v podobě pro přípravu teplé vody se zapojením tak, že systém podporuje i přitápění.

Z hlediska celkového ročního množství energie pro roční provoz vychází množství energie pro přípravu teplé vody podobné jako množství energie na .

Pasivní dům se stejně jako nízkoenergetický dům (NED) vzhledově nemusí vůbec lišit od konvenčního. Dalo by se říci, že pasivní dům je technologicky dotažený NED. Tloušťky izolantů na jednotlivých konstrukcích jsou řádově 300-400 mm a jsou vyřešené veškeré návaznosti konstrukcí z hlediska tepelné techniky.

Dobře navržený pasivní dům nemá klasickou otopnou soustavu – je pro něj zbytečná a představuje rozpočtovou položku navíc (soustava, kotel, komín, přípojka, atd.). Z hlediska tloušťek konstrukcí je jednodušší tvořit lehké konstrukce, ve kterých potřebná síla nebude představovat takový nárůst celkové tloušťky konstrukce. U takto dobře izolovaných staveb se zmenšuje potřeba akumulace tepelné energie (masivních stěn) pro zajištění tepelné stability.

Pasivní dům v drtivé většině případů musí obsahovat systém nuceného větrání – vzduchotechniku. Při tak kvalitním zaizolování obalových konstrukcí není možné větrat a tak „vyhazovat“ obrovské množství energie. Množství větracího vzduchu je dáno normou.

V obytných místnostech má být násobnost výměny vzduchu půlnásobná, tzn., že každou hodinu bychom měli vyměnit vzduch v polovině místnosti, nebo každé dvě hodiny celý objem místnosti. Totéž platí u běžných domů, ale pravděpodobně takto nejsou provozovány. Obzvlášť při použití těsných oken.

Pasivní dům s nuceným větráním je neustále zásoben množstvím čerstvého vzduchu, čímž je komfort bydlení výrazně vyšší.

Systém nuceného větrání je možné skombinovat se zemním výměníkem tepla (vzduchový, nebo kapalinový) a přiváděný vzduch do domu si tak v zimě předehřívat a v nejteplejších dnech předchlazovat. Toto opatření je vhodné dobře skombinovat se zemními pracemi na pozemku pro další optimalizaci financí.

Vzhledem k dobře tepelně izolovaným obalovým konstrukcím je jejich povrchová teplota téměř totožná s teplotou vzduchu v místnostech. Okna a dveře jsou také z hlediska tepelně – technického na vysoké úrovni. Z tohoto důvodu nedochází ke kondenzaci na povrchu těchto konstrukcí. Další výhodou dobře tepelně izolovaných stěn a použití kvalitních oken jsou dobré akustické vlastnosti daných konstrukcí.

Z finančního hlediska lze vícenáklady spojené se stavbou nebo přestavbou v pasivním standartu chápat jako formu spoření, nebo uložení prostředků do nemovitosti. Hodnota nemovitosti bezesporu vzroste a úspory na provozu lze chápat jako výnosy z investice. Pro počítání s návratností je nutné uvažovat růst cen energií.

V současné době u nás neexistuje přímá forma podpory stavění pasivních domů. Ještě minulý rok fungovala forma podpory z programu . Kdo se danou problematikou zabýval, ví, že daleko více než pasivní domy byly podporovány stavební úpravy stávajících objektů na úroveň kvalitativně nedosahujících ani standardu NED. Příslušní lidé si zřejmě uvědomují, že ten, kdo se pro pasivní dům rozhodne, nebývá motivován finanční stránkou věci, ale jinými důvody.

Stejně jako u NED a v daleko větší míře u pasivního stavění platí, že vše je potřeba posuzovat v širších souvislostech z hlediska environmentálního. Zhodnocení polohy stavby, množství svázané energie v použitých a přiměřenost velikosti objektu. RD o velikosti 300 m2 postavený 50 km od nejbližšího obývaný dvěma lidmi nemůže být šetrný k , i kdyby měl potřebu tepla sebenižší.

pasivního domu je nejen otázkou , ale z velké části otázkou filozofie života.


Autor: Pavel Křáp, nar. 1985 v Brandýse nad Labem. Stavební projektant se zaměřením na energeticky efektivní budovy ve firmě PROUNI CZ s.r.o. Absolvent SPŠ stavební Praha a , fakulta stavební, obor Architektura a stavitelství a Budovy a prostředí.

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.