Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Postavit rodinný dům či obecně vlastní bydlení za cenu 5000 Kč zní jako naprostá bláhovost. Ve střední Evropě, resp. v celém západní světě bezpochyby. Ale země jako Indie, Malajsie, Afrika a spousta dalších míst na světě po něčem takovém doslova volají. Stamiliony lidí tam nemají přístřeší. Několik organizací proto vyhlásilo soutěž ‘$300 House’ o návrh konceptu laciného domu za 300 dolarů pro rozvojové země. Zvítězil návrh Josepha Sandyho nazvaný ‘Hybrid House’, čili hybridní dům.  

Ekopanel je ekologická, difúzně otevřená stavební deska. Je lisována za vysoké teploty a tlaku z obilné slámy bez použití pojiv, polepená recyklovanou lepenkou. První desky se lisovaly po roce 1945 ve Velké Británii. Dnes jsou už běžně dostupné také u nás.  

Ač si to mnoho lidí možná neuvědomuje, výroba cementu je sama o sobě velmi neekologická. Odhaduje se, že na celkové světové produkci oxidu uhličitého se podílí celými 5 %. Není proto divu, že v dnešní době, kdy zelená ekonomika stojí v popředí společenského zájmu, se hledají způsoby jak jeho produkci udělat šetrnější k přírodě. A zdá se, že se to nakonec podařilo britské firmě Novacem. Společnost nedávno obdržela ocenění pro svůj nový typ cementu, jehož výroba neprodukuje oxid uhličitý, ale naopak ho absorbuje.  

Známý herec Jaroslav Dušek si nedávno postavil v Jindřichovicích pod Smrkem nový dům. S pomocí kamarádů a dalších nadšenců vybudoval kruhový domek podle systému Superadobe. Je dokonce ještě levnější a rychlejší než bydlení ze slámy. pokračování…

Stavby budoucnosti údajně budou moct měnit barvu, ale zdaleka nejen to. Podle německého architekta Axela Rittera dokážou stavby za několik let dokonce i měnit tvar či geometrii, velikost či průhlednost v reakci na různé podněty. „Architekti, kteří se trendu zažehnutému chytrými materiály umožňujícími stavět adaptivní a kinetické struktury nepřizpůsobí zůstanou pozadu,“ řekl Axel magazínu Architecture and Design.

Axel mimo jiné pracuje například na budovách, které budou reagovat na dešťovou vodu – zmenšováním nebo zvětšováním. Hlavním přínosem tzv. chytrých materiálů má být především jejich využití při stavbě ekologických budov v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chytré materiály dokáží získávat energii přímo ze svého okolí, nepotřebují tedy vnější přívod energie. Fungují zároveň jako senzory, ale i jako aktivní činitel. Není třeba je proplétat dráty a podobně.

Už před lety se v rámci Evropské unie začalo pracovat na projektu PICADA. Jde v něm o výzkum inovativních stavebních a konstrukčních materiálů, které mohou pomáhat v boji proti znečištění. Beton nebo omítka by pak mohla dokázat pohlcovat organické i anorganické vzdušné polutanty poté, co byly vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření. „Nové materiály mají pomoci i ke snížení úrovně oxidů dusíku, které jsou příčinou dýchacích problémů a spouští produkci smogu, a jiných toxických látek jako benzen,“ píše magazín Ekolist. O inteligentních stavebních materiálech se dočtete také na Českém rozhlasu.

Hlavní zájem pro Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) sice leží daleko za zemskou atmosférou, v nekonečném temném prostoru vesmíru, ale základnu má tohle všechno přeci jen na zemi. Naše drahá modrá planeta je pro výzkumníky NASA drahocenným vzácným klenotem, kterého si dokáží vážit snad ještě více než kdokoliv jiný. Nový projekt Sustainability Base má být proto příspěvkem NASA k trvale udržitelnému rozvoji.

Půjde o novou administrativní budovu vystavěnou v Kalifornii na míru lokálnímu klimatu i společnosti. Představuje spojení pokročilých technologií NASA a udržitelného přístupu k architektuře. Hlavním cílem budovy je maximálně snížit energetické nároky a ty které existují uspokojit z obnovitelných zdrojů energie (především solární fotovoltaické panely), využívat ekologické stavební materiály, snížit spotřebu vody na 10% běžného množství a také v reálném čase pomocí kontrolního systému monitorovat veškeré dění v budově za pomoci senzorů vyvinutých původně pro vesmírné mise NASA.

Pro ochlazování horkého kalifornského klimatu uvnitř poslouží 72 geotermálních pump. Inteligentní systém správy celé budovy umožní vysokou energetickou efektivitu, dokáže například světelné a teplotní podmínky, otevírat a zavírat okna, dokonce může zobrazovat stav budovy jejím uživatelům na jejich vlastních laptopech. Takže takový HAL jako z Kubrikova filmu 2001: Vesmírná odysea. Nechtějte ho pak naštvat! Celý komplex pádí mílovými kroky za platinovým LEED certifikátem.

Zástupci NASA přirovnávají stavbu své nové pozemní základny k podobnému kroku, jakým bylo první přistání na měsíci. To je samozřejmě značně přehnané, de-facto jde o pouze novou budovu, která je prostě napěchována moderními a ekologickými technologiemi. Přesto však může být jednou z malých částí obrovské mozaiky vedoucí k řešení problémů, kterým čelíme na zemi. Zástupci NASA přezdívají své nové budově „okno do budoucnosti země“.

Knauf Insulation uvádí na český trh vlastní minerální izolaci nové generace . Ta je vyrobena s pomocí nové technologie ECOSE® Technology. Nová přírodní izolace se výrazně liší od tradičních izolačních materiálů – při její výrobě se namísto ropného základu používá patentované přírodní pojivo z rychle se obnovujících organických látek bez obsahu formaldehydu.

Nová generace minerální izolace s technologií ECOSE® Technology je díky použití přírodního pojiva výrazným krokem směrem k trvale udržitelnému stavebnictví, neboť se vyrábí bez použití formaldehydu a fenolu. Ve srovnání s tradiční minerální izolační vlnou tyto produkty nejenže zlepšují vnitřní kvalitu vzduchu, ale také přispívají k celkové udržitelnosti budov.

Domy ze slámy se pomalu stávají dalším ekologickým zaklínadlem. Ještě před pár lety by většině lidí přišly jako čiré šílenství, dnes jich už v České republice několik stojí (adresář Veronica.cz). Především za našimi západními hranicemi se však ze slámy staví o sto šest. V čem spočívají hlavní výhody? Především nabízejí velmi zdravé vnitřní prostředí budov, tzv. mikroklima. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.  

Lenka se opírá o zateplené zahradnictví v Bražci: foto Jindřich Palek

Podle nejnovějšího britského výzkumu jsou domy postavené z materiálů vyrobených z průmyslového konopí významným prostředkem pro snížení emisí oxidu uhličitého. Tyto materiály by mohly významně pomoct v boji proti globálnímu oteplování, navíc by pěstování konopí podpořilo venkovské ekonomiky všude vyjma USA, kde je pěstování průmyslového konopí dosud zakázáno na federální úrovni. Konopí je výjimečné tím jak rychle roste a kolik dokáže během svého růstu zachytit oxidu uhličitého. Skupina na univerzitě v Bathu, kde výzkum proběhl, se navíc chystá podrobně zkoumat vlasnosti materiálů vyrobených z konopí, jejich odolnost a především energetickou efektivitu budov postavených z těchto materiálů. Očekává, že tento výzkum také dále podnítí diskusi o legalizaci konopí setého v USA, které zůstávají jedinou průmyslově vyspělou zemí, kde je jeho pěstování zakázáno. Za jeho pěstování zde existují stejné postihy jako za pěstování konopí určeného pro výrobu marihuany. Konopí seté lze navíc využívat kromě stavebních materiálů také pro mnohé další účely, například výrobu textilií, jako zdroj energie či jako krmivo pro zvířata (více zde).

Aktuální číslo magazínu Respekt přináší zajímavý článek na téma dřevostavby. „Domy ze stromů“ jsou dnes velmi rozšířené v Rakousku a dalších alpských zemích, k nám se tato móda teprve dostává. Dřevostavby představují „jednoduchou a ekologickou cestu“. Dřevo je obnovitelný zdroj, lehko zpracovatelný, který při správném použití vydrží stovky let. Hodí se zejména pro výstavbu nízkoenergetických domů, které mohou být postaveny (v hrubé stavbě) velmi rychle. Na druhou stranu, má také nevýhody. Dřevostavby nejsou tak bytelné jako běžné stavby, dřevo mohou napadnout plísně, při použití kvalitních stavebních materiálů a práce se může dřevostavba proti běžné stavbě i o něco prodražit. Přesto mají dřevostavby podle ekologů i architektů velkou budoucnost.