Cíl Mars: koncept lidské kolonie na Marsu

Výlet na Mars nebude právě levnou záležitostí. Německé architektonické studium ZA Architects proto přišlo s nápadem jak vybudovat lidské obydlí na Marsu jen za pomoci místních materiálů. Výsledkem je fantastický koncept lidské kolonie na rudé planetě.

Lidstvo sleduje Mars se zájmem již od roku 1895, kdy Percival Lowell objevil domnělé kanály na Marsu. Sonda Viking 1 však v roce 1976 zhatila všechny naděje, když Mars představila jako pustou a nehostinnou krajinu. Planeta Mars však fascinovala a stále fascinuje lidstvo, jako možný (a popravdě zřejmě jediný) druhý domov lidského druhu ve Sluneční soustavě.

Avšak před cestou na Mars je nutno vyřešit řadu problémů. Kromě samotné dopravy na Mars se bádá i nad podobou budoucí lidské kolonie na Marsu. Ač je Mars na první pohled podobný Zemi, podmínky na povrchu jsou zcela odlišné. Mars má velmi řídkou atmosféru a tím padám mnohem nižší atmosférický tlak. Gravitace dosahuje pouze třetinových hodnot oproti Zemi a teploty se pohybují nejčastěji od 0 do -90 °C.

Zřejmě největším problémem však je, že Mars má velmi slabé magnetické pole. Mars je tak mnohem silněji bombardován radiací ze Slunce, než dobře chráněná Země. Podle údajů NASA je radiace na povrchu Marsu dvakrát vyšší než na vesmírné stanici ISS. Pro krátkodobý pobyt zvládnutelná hodnota, pro dlouhodobý pobyt však vážný problém.

Dmitrij Zhuikov, Arina Ageeva a Krassimir Krastev z architektonické studia ZA Architects přišli s konceptem, jak zabít několik problémů jednou ranou. Jde především o to, jak využít místní materiály a ochránit kolonisty před radiací a chladem.

Marsovská průzkumné vozítka jako Pathfinder, Sojourner nebo nejnověji Opportunity zjistila, že podloží Marsu je nejčastěji tvořeno čedičem. Čedič má vynikající izolační vlastnosti a také poskytuje dobrou ochranu před zářením.

Zajímavou vlastností je, že čedič v přírodě někdy tvoří hustě vysazené čedičové sloupy. Jde o pevné mnohoúhelníkové útvary, z různým průřezem a délkou několika metrů. Čedičové sloupy jsou v přírodě nasázeny jeden vedle druhého a tvoří tak jeden kompaktní celek.

Právě podobná zahrada čedičových sloupů byla nedávno objevena i na Marsu. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která je usazena na oběžné dráze kolem Marsu, našla čedičové sloupy v kráteru nedaleko údolí Marte Vallis.

Podle vize ZA Architects mají obydlí na Marsu vystavět autonomní důlní roboti, kteří přistanou v oblasti s čedičovými sloupy. Roboti budou sloupy testovat na tvrdost a ty nejslabší odstraní. Roboti se pak budou prokopávat stále hlouběji a přitom odřezávat další část sloupů v podzemí. Díky tomu mohou roboti skrze malý vstupní otvor vybudovat v podzemí celé jeskyně nebo systémy chodeb.

Budoucí kolonisté pak dorazí k téměř hotovým jeskyním. Jeskyně pak kolonisté rozdělí na průmyslově, zemědělské, veřejné a soukromé. Následně kolonisté nainstalují do podzemí systémy pro podporu života.

Vstupní otvory uzavřou okny a do chodeb umístí dveře. V jeskyních pak postaví zdroj elektrické energie (zřejmě jaderný reaktor) a zařízení pro výrobu vody. Kromě toho, v průmyslové části mají být postaveny také stroje pro výrobu čedičových vláken.

Čedičová vlákna mají vynikající chemickou odolnost a vydrží teploty až -260 °C. Navíc je lze využít pro výrobu nejrůznějších tkanin, izolantů nebo je lze dokonce k výrobě různých konstrukcí.

V prvním kroku však ZA Architects navrhují použít čedičová vlákna k upletení pevných sítí. Strop jeskyní bude tvořen řadou uříznutých čedičových sloupů, takže sítě mají chránit kolonisty před nechtěným pádem horniny.