Deset mýtů o nových energetických průkazech budov

Václav Klaus minulý nedávno vetoval novelu zákona o hospodaření energií, která zavádí zvyšování energetických standardů pro budovy a rekonstrukce, a také výrazně rozšiřuje použití průkazů energetické náročnosti. V souvislosti s prezidentským vetem se objevila v médiích celá řada obav a mýtů spojených s novým zákonem.

Novostavba pasivního domu v Jihočeském kraji z databáze Centra pasivního domu, foto: CPD
Novostavba pasivního domu v Jihočeském kraji z databáze Centra pasivního domu, foto: CPD

Sdružení Šance pro budovy považuje kvalitu debaty o návrhu zákona za klíčovou. Téma určitě není černé, ani bílé, ale v diskuzi by měly padat věcné a ověřené argumenty. Tímto chceme některé mýty uvést na pravou míru.



Zároveň zdůrazňuje, že nejdiskutovanější povinnost – zpracování průkazů energetické náročnosti – není hlavním cílem zákona. Jeho cílem je přispět efektivní regulací k tomu, aby české budovy byly energeticky efektivnější a jejich provoz stál méně peněz.

To má řadu nejen ekonomických přínosů. Průkazy energetické náročnosti jsou pouhým nástrojem k dosažení tohoto cíle. Ovšem nástrojem neopominutelným. Aby svoji roli plnily účelně, musí být jednoduché, jednoznačné a levné. 


1. Novela zákona vám nařídí rekonstruovat, i když nebudete mít peníze.


To je mýtus. Zákon požadavek na rekonstrukce neobsahuje. 



Podrobně: Zákon nic takového neobsahuje, pouze specifikuje, jak provést energeticky úspornou renovaci (např. zateplení) na nákladově optimální úrovni, když už se vlastník rozhodne.

A to právě proto, aby předešel zbytečným ztrátám energie, kterým může zabránit za velmi malých vícenákladů. Zákon v žádném případě neobsahuje ani požadavek na rozsah rekonstrukce. Pokud se rozhodnete zateplit pouze jednu stěnu a v ní vyměnit okna, nikdo vás nebude nutit k tomu, abyste třeba zateplovali ještě strop.


2. Průkaz zdraží nemovitosti a bydlení.

V porovnání s cenami nemovitostí nebo platbami za energie budou náklady na průkazy zanedbatelné. Průkazy povedou k jasnému rozlišení hodnotných a méněhodnotných budov.



Podrobně: V cenách nemovitostí bude tento náklad tvořit desetiny procenta. Také ve srovnání s náklady na energie, které mohu uspořit za dobu užívání budovy, pokud se rozhodnu pro úsporný dům, půjde řádově o stokrát nižší částku.

Samozřejmě do budoucna povede informace o energetické náročnosti budov k rozčlenění ceny nemovitostí i podle tohoto faktoru. Nebude to nejdůležitější faktor, ale roli hrát bude. Ve Švýcarsku např. průkazy vedly k tomu, že budovy v pasivním standardu se prodávají zhruba o 7 % dráže, než jinak srovnatelné, energeticky horší budovy.

To bude samozřejmě výhodné pro majitele energeticky kvalitních budov, nevýhodné pak pro majitele energeticky nekvalitních budov. Je logické a přirozené, že druhá skupina se proti rozšíření průkazů bude ozývat.


3. Průkaz bude drahý.


U se stavební dokumentací se cena průkazu odhaduje asi na 5000 Kč. U bytových domů se bude průkaz zpracovávat jen na celou budovu, nikoli na jednotlivé byty.



Podrobně: Průkaz je důležitým nástrojem pro přechod k úspornějším budovám. Je nutné jej držet jednoduchý, jednoznačný a levný. Každá budova je ale jiná, cenu tedy nelze „automatizovat“ jako u spotřebičů.

U běžného , který má stavební dokumentaci, se cena odhaduje na zhruba pět tisíc korun. Pokud stavební dokumentaci nemáte, musí nemovitost navštívit odborník a provést zaměření na místě, což průkaz zdraží.

U bytových domů pak česká úprava zvolila mírnější variantu a pro byty vyžaduje pouze průkaz pro celou budovu, aby si nemusely jednotlivé byty pořizovat každý svůj. U bytových domů půjde o desítky tisíc korun podle velikosti a členitosti budovy.

Je důležité dodat, že průkaz může přispět ke zlevnění případné rekonstrukce, protože pohled a doporučení odborníka může znamenat optimální řešení.


4. Průkaz je zbytečný, stačí předložit faktury za energie.


Faktury vám nedají ověřenou a srovnatelnou informace. Dají se vyložit různě, jsou nedostatečné.



Podrobně: Spotřeba energie výrazně závisí na způsobu využívání domu (např. na kolik si , jak moc větráte, kolik lidí v bytě či domě žije atd.).

Pokud má mít spotřebitel k dispozici nějakou relevantní informaci pro své rozhodování, tak potřebuje ověřené a zejména srovnatelné číslo, které není jen přibližně odvozeno, ale spočítáno odborníkem podle jasné metodiky.

Proto tyto odborníky autorizuje státní správa, konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to obdoba standardizované spotřeby u nebo štítků na elektrospotřebičích. Tu také měří pouze certifikované zkušebny.

Stejně jako údaje o , které jsou normované – tedy víme, že to je nějaká teoretická hodnota, která může být odlišná od reálné spotřeby, ale na druhou stranu umožňuje srovnávat údaje od různých výrobců mezi sebou. Smyslem průkazů je zlepšit orientaci kupců a nájemníků v nákladech na energie v budově.


5. Proč bych si měl dělat průkaz na chalupu na léto?


To je mýtus. Budovy pro rekreaci jsou z této povinnosti vyjmuty.

Podrobněji: Směrnice i zákon na to pamatují a umožňují výjimky v případech, kde by “štítkování“ nedávalo smysl. Vedle objektů pro rodinnou rekreaci jsou to například také kostely či objekty jako garáže do 50 m2.


6. Majitelé rodinných domů si musí průkaz pořídit, i když dům nebudou prodávat


Nikoli. Pokud majitel nebude dům prodávat, pronajímat nebo rekonstruovat, průkaz nepotřebuje.

Podrobněji: Povinnost mít průkaz energetické náročnosti je navržena pouze pro bytové domy, a to podle jejich velkosti (s energeticky vztažnou plochou nad 1500 m2 od 2015, nad 1000 m2 od 2017 a menší od 2019).

Je to proto, aby se usnadnil přístup k průkazu majitelům jednotlivých bytů v případech, kdy komunikace s celým SVJ nefunguje. Pro rodinné domy tato povinnost neplatí.

7. Štítky na spotřebičích jsou k ničemu, protože jsou stejně všechny v třídě A. Stejné to bude i s průkazy u budov.

To se zdá zpětně. Dříve výrobce k energeticky efektivním výrobkům nic nenutilo a zátěž se přenášela na spotřebitele. Štítky změnily situaci k lepšímu. S budovami to bude podobné.

Podrobně: Toto je naopak příklad toho, že štítky zafungovaly. Před zavedením štítků tomu tak nebylo, jakmile spotřebitelé dostali do ruky jednoduchý nástroj, začaly nejvyšší třídu vyžadovat a výrobci se museli této poptávce přizpůsobit.

Třída A už nyní nestačí a zavádějí se třídy A+ až A+++. I zde štítky sehrály roli pro kultivaci trhu a informovanost spotřebitelů. Pokud i u budov v blízké budoucnosti dospějeme do stavu, že všechny nové budovy budou v třídě A, pak průkazy přesně splní svůj účel.


8. Jde jen o peníze, vydělají na firmy, které provádí energeticky úsporné rekonstrukce.


Ano, byznys to je. Ale spotřebitel zaplatí buď za hodnotu (dlouhodobé úspory), nebo za plýtvání (vysoká spotřeba energie). Lepší varianta je evidentní. Bez byznysu by nebyla pracovní místa ani příjmy státu z daní.



Podrobně: Ano, přijetí zákona je v zájmu určitého odvětví průmyslu nabízejícího úsporné technologie (nejen zateplování). Ovšem úplně stejně tak nepřijetí zákona nahrává zase jinému odvětví průmyslu – dodavatelům energie.

Zjednodušeně řečeno, spotřebitel bude platit ať tak anebo tak, buďto za průkazy a úsporná opatření, anebo vyšší platby za energie. Podpořit průmysl úsporných technologií je navíc výhodnější i pro stát, protože se jedná na rozdíl od energetiky o výrazně kompetitivní odvětví zejména malých a středních firem oproti obřím dominantním energetickým gigantům.

Ve stavebnictví je také za dané peníze zaměstnáno více lidí, než v energetice. Úspory energie navíc chrání životní prostředí.




9. Průkazy nejsou potřeba, lidi se chovají racionálně a zateplí stejně. Průkaz by proto měl být dobrovolný. Zákon je proto nadbytečnou regulací ze strany státu a EU.


Zkušenost ukazuje, že lidé se nechovají racionálně. Regulace je v tomto případě potřeba, abychom se vyhnuli vysokým nákladům pro celou společnost.

Podrobně: Většina lidí nemá potřebné stavebně-technické znalosti a nemůže správně posoudit výhodnost a návratnost úsporných opatření. Lidé se proto nechovají ekonomicky racionálně, protože nemají potřebné informace.

Existují stovky případů, kdy si rodiny před deseti lety zateplili tenkou vrstvou izolace nebo postavili nový dům bez úplně a nyní zjišťují, že „dozateplení“ je výrazně méně ekonomické, než kdyby bývali rovnou zateplili pořádně na začátku.

Lze argumentovat, že to je věc jednotlivce, který když udělá chybné rozhodnutí, nese za to sám odpovědnost. To je sice pravda, ale z tohoto chybného rozhodnutí jedince vyplývá vyšší spotřeba energie, která s sebou nese významné celospolečenské důsledky (znečištění, zdravotní dopady), které nejsou v ceně energie započteny. Vysoká energetická náročnost tudíž není pouze věcí jednotlivce, ale celé společnosti, podobně jako třeba bezpečnost na silnicích. Rozumná míra regulace je pro společnost výhodná. 



10. Není dostatek vyškolených specialistů – zpracovatelů průkazů, hrozí kolaps realitního trhu.


Garantem úspěchu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Situace je podle našich informací zvládnutelná.

Podrobněji: Odborníci z realitního trhu odhadují, že roční poptávka po průkazech bude pohybovat mezi 50 až 60 tisíci kusů. To vychází při současném počtu specialistů, kteří jsou na základě osvědčení MPO průkazy oprávněni vydávat, na 50 průkazů ročně na zpracovatele, což je zvládnutelné.

Nedostatek energetických specialistů, o kterém se někdy v médiích hovoří, by tedy neměl nastat. Převis nabídky zpracovatelů průkazů nad poptávkou je důležitý pro udržení ceny za zpracování na rozumné úrovni.




Šance pro budovy je společnou iniciativou dvou významných odborných a profesních asociací z oboru úsporné výstavby budov. V roce 2010 ji založily (www.pasivnidomy.cz) a (www.czgbc.org), které zastupují přes 180 významných firem z celého hodnotového řetězce výstavby a renovací budov. Více na www.sanceprobudovy.cz

Sdílet:

14 komentářů: „Deset mýtů o nových energetických průkazech budov

  • 19. 9. 2012 (14.09)
    Permalink

    Zase jeden otřesný zákon, co nás považuje za tupě čučící kriply, křeří si ani nedokáží utřít nudli pod nosem. Jen budeme vyhazovat další peníze – jedny za energie, druhé za průkazy. A není pravda, že to je jen na domy, kde chcete podnikat – ale je to na domy, které mají rekonstrukci! Tedy i když přistavujete jenom králíkárnu!!! A pak ten vypatlanej cár papíru bude muset ještě ke vší hrůze vrazit na barák. To poručníkování mi strašně leze na nervy.

    Reagovat
  • 6. 9. 2012 (22.56)
    Permalink

    Dekuji panum r, Boban, ZocelenyDrapalik, ze me ujistili, ze v tomto state jeste existuje nekdo, kdo si je vedom svobodneho rozhodovani a hlavne chapou v cem tkvi cela podstata tohoto zakona…

    Reagovat
  • 2. 9. 2012 (6.41)
    Permalink

    Ten kdo tvrdi ze cena stitku je zanedbatelna, necht si pripravi svuj ucet a tuto zanedbatelnou castku posle na ucet kazdemu, kdo bude povinen si stitek poridit. Pokud nikdo nebude povinen stitek poridit, je zakon balast a nema ve sbirce zakonu co delat.

    Reagovat
  • 27. 8. 2012 (10.15)
    Permalink

    Stát je placen daňovými poplatníky za služby jež mají pomáhat lidem v životě, ne je okrádat a konrolovat. Naopak konrolován má být státní aparát!

    Energetický audit na zateplení staršího domu považuji za legalizaci okrádání slušných lidí. Pro mě je 5000kč stále hodně peněz. Já nesedím v žádné dozorčí radě, nejsem úplatný politik nebo úředník.

    Samotná cena paliv nutí lidi šetřit není třeba těchto STB-praktik. Co bude dál, např. norma kolik toaletního paríru můžu užit na den??

    Reagovat
  • 27. 8. 2012 (5.43)
    Permalink

    Petr: A vy neumite jednat sam za sebe? Vy nemate svobodnou vuli a tak potrebujete cim dal vice veci narizovat zakonem? Mozna by pro vas byl dobry i zakon jak spravne sedet ci zvracet na WC. Co kdyby jste nahodou nevedel, ci to delal neefektivne nebo neekonomicky. Mozna by se mohly stanovit i na toto zakonne povinnosti. Nekteri obcane se totiz pri pobytu na WC dle nasich pruzkumu chovaji iracionalne. Bijou se tu dva nazory. Jeden ze zakon nic povinneho nestanovuje (Michal), druhy, ze zakon stanovuje povinnosti (Petr), tak se prosim, vazeni lobbyste a mili ovcane, uz dohodnete at vase nazory jsou alespon konzistentni.

    ZocelenyDrapalik: Dekuji. Tohle ale vysvetlit ovcanum ze ne vsichni tohle potrebuji muze byt hodne tezke. Obzvlaste v CR.

    Reagovat
  • 26. 8. 2012 (23.33)
    Permalink

    To PETR.
    Opravdu je to tak těžké pochopit? Pan r bude prodávat dům a vy, pan PETR ho budete chtít koupit. Tak řeknete, koupím, ale musíte mi ukázat energetický průkaz. A pan r, pokud bude chtít prodat, ho nechá vypracovat i bez rozkazu zákona. Ale možná přijde pan XY a řekne, mně se líbí poloha, pozemek, nebo architektura a energetická spotřeba je pro mne nedůležitá, protože stejně budu chtít všechno renovovat. Proč by pak oba měli platit 15tisíc Kč za něco, co ani jeden nepotřebuje? Když bude zákonná metodika měření, tak si to kupujícího může kdykoliv vyžádat a netřeba nařizovat každému, že musí povinně utratit peníze u sokromé firmy za něco co nechce.

    Reagovat
  • 26. 8. 2012 (23.10)
    Permalink

    To je odpudivě manipulační článek. Souhr PR keců, které lobbysté mohli použít při přesvědčování politiků, ale ve svobodné diskuzi neobstojí.

    Add1) Zákon žádný požadavek zateplení neobsahuje, pouze specifikuje, jak provést energeticky úspornou renovaci na nákladově optimální úrovni. Mistovský PR kec. Tak buď neobsahuje žádný závazný požadavek a pak je v normě hodnoty zákona jen balast (zákon není soubor nezávazných doporučení), a nebo obsahuje povinné specifikace a pak je věta lež.

    Add2) Cena průkazu je ve srovnání s cenou nemovitosti zanedbatelná – to mi mále upadl notebook na zem. Když už kupujete dům, asi máte dost peněz. Tak nebuďte škrti a zaplaťte ze zákona ještě i dalším. Všichni potřebujeme peníze, že.

    Add3. Průkaz nebude drahý. Bude stát 5, 10, 20, 30 tisíc, podle složitosti a velikosti budovy. Pro starý RD odhadem 10tis Kč. Tak nebuďte škrti, je to pakatel.

    Add4) Faktury jsou nedostatečné. Spotřeba energie výrazně závisí na způsobu využívání domu (např. na kolik si vytápíte, jak moc větráte, kolik lidí v bytě či domě žije atd.).
    Jenomže energetický štítek vám o tom jak se větrá a jak se dům užívá řekne stejné prd. Neukáže vám, zda nemovitost stojí na návětrné straně, na půdě izoluje hromada sena atd. Zkrátka vám dá stejně neporovnatelné info jako faktura. Jenomže ta faktura vám alespoň řekne kolik energie pro konkrétní dům stály. A to je to co každého zajímá. Mimochodem sám zákon faktury pro určité případy připouští. Při troše vůle by je jistě dokázal připustit i pro širší spektrum případů – třeba staré RD. Ale to by nesměl být výtvorem lobbystů.

    Add5) Budovy pro rekreaci – když si koupíte ve vesnici dům, zkolaudovaný pro trvalé bydlení, se záměrem využívat ho jako chalupu, jsem opravdu zvědavý, kdo vám na to dá vyjímku. A to nemluvím o tom, kolik úřadů budete muset oběhnout, aby jste vyjímku získal. Děkuju pěkně za takovou „vymoženost“.

    Tvrzení, že zákazník buď zaplatí za štítek, nebo bude platit za energii je demagogie hrubého zrna. Možná dokáže zvážit náklady na energie sám, možná si nechá vypracovat štítek dobrovolně. Nepotřebuje zákon o povinném značení. Stačí zákon o metodice značení.
    V celém textu pletete pojem energetický průkaz, a energetický štítek. A možná záměrně, protože energ. průkaz je povinnost pro každý nový dům již dnes. Z toho by mohl čtenář pochopit, že úsporně se staví již dnes a pro staré domy bez dokumentace bude bez drahého průzkumu šťítek stejně jen souhrn pofidérních čísel.
    Dál už to nemá cenu rozebírat, protože co bod to mistrovské dílo lobbystické manipulace.

    Reagovat
  • 26. 8. 2012 (12.26)
    Permalink

    k poznámce pana R

    právě kůli lidem jako Vy je třeba dát nějaký zákon kde bude stanoveno jaké máte povinosti, na vás osvěta… moc nezabírá, kdyby po vašem bylo tak za c.a k. mocnářství ještě žijem :-)

    i když nic proti tomu, uřednictvo i četnictvo bylo vcelku výkoné, a rozhodně ne tak zkorumpované jako dnešní demokratické které si stále myslí že v demokracii se státní uředník je polaten státnímu vládci

    Reagovat
  • 24. 8. 2012 (14.57)
    Permalink

    Michal: Takze rikate ze neumim chapat text a ze nic z toho nebude povinne? Proc je tedy takova snaha to protlacit do zakona? Pokud je to dobrovolne, staci osveta – napriklad priloha nejakeho casopisu. Neni nutno to cpat do zakona a obtezovat s tim zakonodarce jejichz mzda se sklada i z mych dani, nejen z vasich. Pokud to ma byt povinne pri prodeji, tak napriklad ja (a 100 pro nejsem sam) se na nemovitost podivam a kdyz tomu nerozumim, pozvu si odbornika, pokud tomu rozumim, odbornika nepotrebuji. Kde mate prosim tu nezbytnost mit pri prodeji povinne stitek za 5K? Dalsi naklady na neco co ani kupujici nemusi vyzadovat. Naopak treba ja dam prednost pri nakupu budovy te, ktera energeticky stitek nema, paklize za neho usetrim ja 5000 nebo prodejce, ktery by mi neco co nepotrebuji beztak pricetl k cene. Uplne na dve veci. Na ziveni dalsiho statni nepotrebne urednicke krysy.

    Marian: Uvazoval jste nad moznosti kdy kupujici zadny energeticky stitek vyzadovat ani potrebovat nebude? Presto to vypada ze to bude casem prolobovano a narizeno zakonem.

    Ale chapu, na kazdy argument se najde protiargument. Pochopte jednu vec. Jsou lidi, kteri tyhle hovadiny k nicemu nepotrebuji. Ze vy je potrebujete, fajn, objednejte si trebas komplet energeticky audit a klidne pro kazdou mistnost zvlast kde si vylepte stitek nad dvere. Pokud vam budu prodavat nemovitost a vy budete vyzadovat energeticky stitek pak vam ho za poplatek 5000 necham pro budovu vyhotovit a nebo mate smulu a prodam budovu tomu, kdo ho chtit nebude. Co kdyby jste si to pote co bych stitek zaplatil ja rozmyslel a dalsi kupujici by ho nepotreboval? Neotravujte ostatni svou potrebou videt stitky na budovach, a uz vubec ne zakonem, ktery vymodeloval business – ne potreba spolecnosti ale business! A nebo si to objednejte a zaplatte ze sveho, pokud to skutecne nezbytne ke svemu zivotu potrebujete ale nevnucujte to tem, kterym to zadnou pridanou hodnotu neprinese. Nabidnete to tem, kteri po tom touzi a zaplatit si to chteji, ale nevnucujte. Howgh.

    Reagovat
  • 24. 8. 2012 (13.22)
    Permalink

    řekněmě to jednoduše
    veto prezidenta klause nebylo na základě potřebosti, nepotřebnosti tohoto zákona – i když osobně si myslím že potřebný je protože jasně nastaví pravidla trhu s nemovitostmi, budova ve třídě A se jistě bude prodávat lépe a za relativně vyžší cenu ( díky usporám provozním tak vlastně bude i tak levnější ) než budova třídy B nebo C ve kterých dnešní devlopeři hlavně staví, těm totiž je jedno že za 10 let protopíte dvojnásobek ceny bytu z jejich kapsy to totiž nejde – ale k původnímu, takže myslím že tento zákon byl vetován díky rudému hadru jenž vidí náš vševědoucí prezident hned jak zaslechne slovo energetiské úspory, enviroment

    doufejme že brzo pujde krást pera jinam kde nadělá méně škody na celkové ekonomice, než za jím naplánované kuponové privatizace :-)

    Reagovat
  • 24. 8. 2012 (10.34)
    Permalink

    Je fakt zaujimave ako ludia spracuvavaju informacie.

    Citat pana „r“
    „Ja o sve budove jako majitel vim velmi dobre kde jsou jeji uskali a problemy, na to nepotrebuji platit odbornika, ani stitek a rekonstrukci si udelam az ja uznam za vhodne.“

    to je pekne ked vy viete kde ma vasa nehnutelnost uskalia. Ale uz vidim ako to moznemu kupujuce vsetko oznamite :)))))

    Preto tie stitky maju byt na nehnutelnosti pri predaji a prenajme.

    Reagovat
  • 24. 8. 2012 (9.04)
    Permalink

    Tak nevím, ale z Vaší reakce mi přijde, že vlastně neumíte číst, vstřebat a pochopit text. Nebo jste jej nečetl a pak pardon.
    Takže polopatě:
    – Nikdo Vás nenutí štítek dělat když nic nehodláte s budovou podnikat.
    – Když budete, má být pro Vás podkladem pro rozhodnutí jaké optimální patření je vhodné udělat aby jste neplýtval penězi na stavební práce neefektivní. Vy třeba svůj dům dobře znáte, proto pro vás může být PENB levnější protože se s odborníkem domluvíte na co se soustředit. Kromě Vás je zde ale několik miliónů majitelů, kteří o energiích, technologiích a stavební fyzice neví nic a pro ně je plně zastupitelná role odborníka.
    – Stát (MPO) Vám neurčuje odborníka, vyberete si dle sebe.

    Reagovat
  • 24. 8. 2012 (7.53)
    Permalink

    z toho clanku a z argumentu zde polozenych se mi dela zle. Dodatek ze „Garantem úspěchu je Ministerstvo průmyslu a obchodu“ hovori jasne (viz nekolikrat opakujici se historie). Dalsi plytvani, dalsi tahani penez z lidi za hovadiny, ktere nikomu nepomohou. Jak nemam rad prezidenta, tak tohle veto je spravne. Dalsi tunel jak z lidi udelat blbce a vytahnout z nich penize. Ja o sve budove jako majitel vim velmi dobre kde jsou jeji uskali a problemy, na to nepotrebuji platit odbornika, ani stitek a rekonstrukci si udelam az ja uznam za vhodne. Zadne doporuceni statu ani stitky k tomu nepotrebuji a akceptovat nikdy nebudu. Odbornika si pozvu takoveho, kteremu ja duveruji. Ne takoveho ktery urci nas zkorumpovany stat.

    „Zkušenost ukazuje, že lidé se nechovají racionálně.“

    Tohle je na okamzitou dvojitou facku tomu kdo tuhle vetu napsal. To je tak pruhledne lobby, ze kdo tohle nevidi, tak se skutecne nechova racionalne.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.