Šetrné budovy: cesta k energetické bezpečnosti
Země po celém světě nyní řeší otázky energetické bezpečnosti. Šetrné budovy jsou přitom možností, jak snížit spotřebu a tedy i závislost na dodávkách energie. Co brzdí rozvoj těchto budov v Česku a jaký je vývoj v okolním světě? Nejen na tato témata hovořili odborníci na nedávné konferenci Šetrné budovy 2012, kterou uspořádala Czech Green Bouilding Council, Česká rada pro šetrné budovy.
Legislativa? Je to chaos.
V Česku počet šetrných budov nejvíce ovlivňuje legislativa a poptávka s nabídkou. Co se legislativy týká, panuje zde trochu chaos, přínosy budov jsou těžko porovnatelné a neexistuje žádná dlouhodobá strategie. „Nevíme, kam kráčíme,“ říká k této tristní situaci Petr Vogel, předseda České rady pro šetrné budovy a konzultant specialista EkoWATT.
Šetrné budovy navíc spadají do gesce Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství a tyto rezorty spolu nekomunikují. Je třeba změna.
To by se mohlo změnit díky Evropské unii, která vyvíjí tlak na energetickou efektivitu a bezpečnost a usiluje o to dát všem snahám jasný směr. „Paradoxně EU vnáší v těchto věcech koncept a směr,“ uvádí Vogel, záleží však, jak uchopíme Evropské směrnice.
Radši nízkou cenu než kvalitu
Problém je, že v ČR prohrává kvalita s cenou, Češi si vybírají bydlení hlavně podle ceny a půjčky si berou jen neradi. „Šetrná budova je prostě kvalitní budova a tak musí být chápána,“ ví Vogel a zároveň dodává, že je třeba využít prostor pro snížení vícenákladů, aby nebyly šetrné budovy výrazně dražší než ty konvenční.
Jane Henley z World Green Boulding Council dodává, že šetrné budovy nesmí být jen ty nejdražší, musí být i cenově přístupné a to chce změnu myšlení. Přesto má každá země své způsoby, jak šetrné budovy podporovat.
„Šetrné budovy jsou dobrý byznys a málokdo by si dovolil pochybovat, že to bude ještě lepší byznys. Je to navíc také dobrá věc,“ uvědomuje si Vogel. Henley dodává, že šetrné budovy jsou nyní jen v řádu procent. To je málo, musí se prý stát standardem.
V ČR je nutná renovace domů, které vznikly za komunismu a těsně po revoluci. Během posledních let zde vyrostlo šest set pasivních rodinných domů a to je dle Vogela možná největší růst v celé EU. Certifikováno bylo přes 2 000 000 m2.
Energeticky pozitivní dům: realita
Marc Coroler, senior vicepresident pro centrální Evropu ve společnosti Schneider Electric upozornil, že se do roku 2030 až 2050 zdvojnásobí spotřeba energie, ale je třeba snižovat emise CO2. Každá jednotka, která se ušetří při výrobě znamená 3 ušetřené jednotky při spotřebě a tak je třeba snižovat energetickou náročnost světa. „Nejlepší energie je ta, která se nespotřebuje,“ řekl Coroler.
Třeba rezidenční, komerční a veřejné budovy tvoří 40 % poptávky po energii a prognózy hovoří o šedesátiprocentním vzrůstu do roku 2050. Energetické regulace proto budou cílit právě na budovy. Coroler rovněž hovořil o úspěšných příkladech ze světa.
Jedná se o TNT Centre v nizozemském Hoofddorpu, která patří mezi nejlepší evropské stavby co se udržitelnosti týká. Tato budova využívá 100 % obnovitelné energie. Ještě dále je Green Office ® v Meudonu ve Francii. Ta ročně vyrobí 64 kWh/m2 energie, ale spotřebu má o 2 kWh nižší.
Leoš Vrzalík zastupoval developerskou a stavební společnost Skanska, která se chce do roku 2015 stát nejzelenějším developerem a nejzelenější stavební firmou na světě. Skanska má po celé Evropě budovy certifikované LEED i BREEAM, avšak Vrzalík dodává, že nároky na šetrnost se budou v budoucnu zvyšovat a cílem bude „nula“. Jsme tedy na prahu největší technologické změny ve stavebním průmyslu…
nemusím být zvlášt kovaný “ odborník “ a vím co zde chybí
1) je třeba vymést “ augiašův chlév “ který zde panuje a jasně nastavit závazná pravidla pro všechny s tím že jednou je to stavba tak není třeba aby do toho “ kecalo “ 30 lidí jenž o tom ( a to je ve státní správě tady naprosto běžné ) vůbec nic neví a jen jim Fanda , nebo Standa řek že je to drahé nebo ono či tamto a výsledkem je nutnost zbytečně vyhazovat peníze za pořádní Konferencí a work shopů a kdo vík nazvaných setkaní kde pár lidí co ví mlátí pusou a tlupa co neví spíše zívá nudou než bay se něco naučily – je třeba jasně předložit bude to tak a tak a všech stavebních projektů bude dělat jedno ministerstvo pro všechy … rád bych připoměl že je demokracie tj uředníci jsou jen slouhové pro nás obyvatele, ne naši vládci a poslanci stejně jak ministři jakbysmed
2) musí být jasně definována terminologie a to tak aby byla pochopitelná ( vetšina lidí na ministerstvu má jen strýčka a štempl – ne patent na rozum takže jim musíte jednoduchým slovním spojením určit co je co )
tj nizkonákladová od .. do w/m2, pasivní od .. do .. w/m2 pasivní s ekonomickým přínosem spotřeba 0 w/m2, pasivní s plusovou …. atd
3) je třeba jasně uzákonit že od roku 2013 bude ke kolaudaci připuštěna pouze výstavba RD a bytových domů v plně pasivním standartu, a od roku 2015 pasivních domů s plusovou bilancí přičemž tato bilance musí být tepelně třeba 70 % a zbytek energeticky a od roku 2018 musí byt taková výstavba 100% pasivní v energetické i tepelné složce ( vykuky co daj na střech panel a řeknou že jsou díky tomu z 50 – 90 % pasivní mame tady a známe více než dostatečně )
4) od určitého roku cca 2016 – kromně objektů památkové péče – bude muset být ve standartu ( tj plně pasivní ) i provedení všech rekonstrukcí ( panelové domy, bytové, domy, rodiné domy, haly, administrativní objekty )
5) od roku 2015 musí být v pasivní verzi i všechyn průmyslové a zemědělské objekty včetně administrativních budov
6) vyžadovat tyto podmínky bez vyjímek kdo nemá splněno jde na náklady vlastníky k demolici s vyjímkou objketu postavených do roku 1940 tyto musí být rekonstruovány na náklady vlastníky na standart bez možnosti demolice