Bydlení v paneláků může být úsporné a sexy

Nejen v ČR se staví stále více rodinných domů a kdo „vidí za roh“, myslí také na to jak snížit náklady na energie ještě dříve, než se vůbec nastěhuje. V panelových domech je situace trochu jiná, i zde však lze dosáhnout pasivního standardu. Vizi neziskovky EkoWATT představil na konferenci Going Green 2012 Jiří Beranovský.

Nízkoenergetické či dokonce pasivní a levné bydlení dokážou nabídnout i panelové domy, podle některých jsou prostě "sexy", foto: Martin Singr
Nízkoenergetické či dokonce pasivní a levné bydlení dokážou nabídnout i panelové domy, podle některých jsou prostě „sexy“, foto: Martin Singr

Každý třetí Čech bydlí v panelovém domě, zejména ve městech je pak toto procento výrazně vyšší. Ačkoliv je každý panelový dům unikát, vyznačují se stejnou architekturou a konstrukcí, stejné je rovněž tvarové a energetické řešení. Na tyto domy proto lze uplatnit stejnorodá řešení se stejnorodým efektem. „Čím hůře ten dům vypadá, tím je výsledný efekt lepší,“ říká Jiří Beranovský k stavu našeho dědictví z minulého režimu, panelových domů.

V ČR je podle EkoWATTu zhruba 1 200 000 bytů v panelových domech, ale pouhá polovina je rekonstruována. Druhá polovina dosud na dvojnásobné prodloužení životnosti z původních čtyřiceti až šedesáti let čeká. To je asi šest set tisíc bytů, které mohou mít minimální nároky na spotřebu energií.

Trvale obydlené byty v bytových domech ale nejsou jen panelové domy, které vznikaly mezi lety 1946 a 1990. Dalších více jak půl milionu bytů je standardních činžovních, vystavěných v první polovině dvacátého století, a zhruba stejně (nad 150 000) je v ČR historických budov postavených do roku 1900 a porevolučních domů, které byly postaveny za deset let do roku 2001.

Potenciál je značný

Zatímco starší domy vykazují roční spotřebu energie na vytápění 250 kWh/m2, ty postavené v současné době jsou maximálně na 150 kWh. Pasivní však musí mít spotřebu ještě desetkrát nižší. Podle EkoWATTu může být až 85 % panelových domů v ČR v pasivním standardu. „Panelové bydlení, pokud se dobře zrekonstruuje, je prostě sexy. Je dobré do budoucnosti,“ prohlásil Beranovský.

V ČR se obvykle rekonstruuje tak, že se zaizolují stěny, čímž se byty zateplí, okna se vymění za hezká plastová a v lepším případě se zateplí také střechy a stropy technického podlaží nebo se upraví otopná soustava a spodní rozvody.

A když se dá izolace málo, je to problém. Podle Beranovského se v takovém případě dům zakonzervuje na desítky let a další úspora je již pouze malá. O tom, že v nesprávně zatepleném bytě jsou nezdravé koncentrace CO2 ani nemluvě.

Oproti tomu pasivní panelák se zatepluje 20 cm polystyrenu, přičemž u lodžií stačí osm. Zateplí se i stropy sklepů a udělá se sanace střechy se zateplením. „Pokud by to nebylo možné, lze umístit lokální rekuperační jednotky do podhledů v koupelně nebo v chodbách bytů,“ radí Beranovský. Fasáda může pak dostat líbivý barevný kabát.

V panelácích pak dojde na výměnu oken a meziokenních vložek v bytech a na schodišti. V bytech by mělo být trojsklo, na chodbách stačí dvojité sklo. Pro venkovní zasklení lodžií pak může být použito jen sklo jednoduché. Nezbytné je rovněž centrální nucené rovnotlaké větrání s rekuperací, rekonstrukce stoupaček a výměna zdroje, třeba za tepelné čerpadlo.

V pasivním paneláku by měly najít své místo i obnovitelné zdroje energie jako je fotovoltaika. Díky ní i dalším opatřením se daří snížit provozní náklady zhruba na polovinu původních.

Jak se to zaplatí? Samo!

Taková opatření samozřejmě nejsou zadarmo, náklady jsou podle propočtů EkoWATTu o nějakých 50 % vyšší než u obvyklé rekonstrukce. Na placení lze použít vlastní prostředky z fondu oprav nebo využít klasický bankovní úvěr.

Mohou se však také financovat dle konceptu EPC, tedy financování z dosažených úspor. V praxi to vypadá tak, že se realizují úsporná opatření a poté nájemce platí stejně jako dříve, akorát místo do teplárny nebo elektrárny posílá peníze firmě, která provedla a garantuje tyto úsporná opatření. A za pár let začne skutečně šetřit.

Sdílet: