V Brně se představil Freedomek
Freedomek je výjimečný použitou technologií, unikátním designem a především novým přístupem architektury k myšlence moderního a svobodného bydlení. Pořízení Freedomku je levnější než koupě běžného bytu, má minimální provozní náklady a poskytuje obyvatelům veškerý komfort. Díky dřevěné konstrukci je jeho ekologická stopa minimální. Může být také zcela nezávislý na inženýrských sítích.
Freedomek 2Plus je koncipován s promyšlenou organizací všech detailů navrženého interiéru a s velkým množstvím úložného prostoru. Základní rozměry jsou 10,6 metrů na délku a 4 metry na šířku, terasa má plochu 7 m².
Uvnitř Freedomku jsou obytná místnost s kuchyňským koutem, ložnice, koupelna s toaletou a technickou místností. Freedomek je vybavený designovým nábytkem i kuchyňskými spotřebiči.
Při váze 15 tun jde o plnohodnotný dům určený k trvalému bydlení. Může obsahovat hi-tech technologie včetně kamerových systémů či jejich ovládání přes smartphone. Dům je možné dodat již pojištěný a lze na něho čerpat hypotéku. Při dobře zvolených spotřebičích a maximálním využití možností domku mohou být měsíční náklady na jeho provoz v řádu stokorun.
Za jeho vznikem stojí známý architekt Marek Jan Štěpán, s prvotní myšlenkou přišel brněnský zlatník a návrhář Jiří Brosch: „U Freedomku odpadají starosti s výstavbou domu, nepotkáte řemeslníka, na všechno máte záruku a je téměř bezúdržbový, což bylo jedním z mých snů o vlastním bydlení.“
Rozhovor: majitel ostrovního domu, který nemá přípojku na plyn, vodu ani elektřinu
EcoCity Malešice – největší ekologické bydlení v Praze
VIDEO: WaterShed – vítězné ekologické bydlení v soutěži Solar Decathlon 2011
Po dopravení Freedomku na místo určení trvá jeho umístění na zemní vruty necelé 4 hodiny. Jelikož je zcela vybavený, může se v něm ihned bydlet.
Moderní design a účelně a funkčně navržený interiér ocení zejména lidé, kteří nechtějí žít v panelácích a touží po domku s výhledem do zeleně, zároveň s minimálními finanční náklady na jeho pořízení a provoz. Mohou to být:
• mladé páry, které chtějí žít v přírodě nezávisle na okolí,
• senioři toužící po příjemném „vejminku“ se zahrádkou,
• rodiny, pro které je pořízení domku pro rodiče a přestěhování se do jejich městského bytu menším finančním nákladem, než koupě nového bytu na hypotéku,
• lidé, kteří chtějí mít na své zahradě luxusní ubytování pro hosty,
• pro „singles“ s dětmi či bez nich,
• a další, kteří ocení kvalitní bydlení.
„Největší výzvou pro mne jako architekta bylo uspořádat funkčně a esteticky bydlení na malé, leč dostatečné ploše. Jeho vzhled a prostor jsem koncipoval tak, aby ihned zaujal a zároveň při dlouhodobém pobytu jeho uživatelům nezevšedněl. Dalším bonusem příjemného bydlení je jeho celodřevěná konstrukce, což byl spíš oříšek pro mého statika, “ říká arch. Marek Štěpán.
První prototyp menšího Freedomku, který vznikal tři roky, se před rokem představil na Václavském náměstí v rámci Architecture Week 2010 a vzbudil značný zájem. Za tu dobu jím prošlo více než 25 tisíc lidí. Kmotrem projektu je známý český architekt, odborný publicista a vysokoškolský pedagog Zdeněk Lukeš.

Podle něho navazuje Freedomek svým konceptem na meziválečné teorie Karla Teigeho o podobě minimálního bytu. Souvislost vidí i v hledání malého a nenáročného životního prostoru ve třicátých letech a dnes díky obdobným ekonomickým problémům.
Freedomek je v současné době k vidění v Brně v areálu koupaliště na Kraví hoře. První Freedomky už také stojí u Bodamského jezera ve Švýcarsku, kde sklízí velký úspěch. Freedomek je možné využít i jako obchod, kavárnu či provozovnu, např. pro kadeřnictví, zázemí pro golf atd.
Projekt Freedomky svým unikátním designem a inovativností pokračuje v tradici Brna jako města architektury a inovací. I proto sídlí v Innovation Parku JIC.
„Není náhoda, že se takové projekty rodí právě tady v Brně. Již několik let se aktivně snažíme, aby se tu inovativním firmám dařilo. Kreativní a talentovaní lidé, jako jsou tvůrci Freedomků, totiž dokážou zlepšit a usnadnit život mnoha lidem. A to jsou inovace, které stojí za to podporovat,“ shrnuje ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček.