Ekologické cihly vytvořené pomocí bakterií

Podle jedné z katastrofických vizí se z stane jedna velká nehostinná . Doufejme, že se vizionáři pletou. Nic na tom však nemění fakt, že již dnes existují státy, které se musejí potýkat s obrovskými plochami pouště na svém území. Lze poušť a písek vůbec k něčemu využít? Dle architektů může být písek základem ekologického a levného . 

cihla z písku

Obrázek: American University of Sharjah (AUS)

Ano, již dnes se písek používá ve . My však mluvíme o něčem jiném. Podle doktora Dosiera z American University of Sharjah, se písek za působení jisté bakterie stane sám o sobě pevným stavebním materiálem.

Onou bakterií je Sporosarcina pasteurii jenž se v přírodě vyskytuj přirozeně. Myšlenka využít uvedenou bakterii a písek pro výrobu stavebního materiálu není nová. Avšak metoda Dr. Dosiera posunuje celou technologii dále. Pro zvýšení celkové efektivity navrhuje použít .

3D tiskárna
Obrázek: American University of Sharjah (AUS)

Samotné bakterie budou pěstovány v laboratořích a poté jako bakteriální roztok místěny do velké 3D tiskárny. Tiskárna bude roztok nanášet po vrstvách do požadovaného tvaru. Vrstvou za vrstvou budou postupně vznikat „bio-cihly“, které můžou nabýt jakéhokoliv tvaru. Po dvou týdnech zrání bude pískový blok připraven k použití.

pískové stožáry
Obrázek: American University of Sharjah (AUS)

Na obrázku vidíme jednu z možných aplikací. Jedná se o stožáry vedení vysokého napětí, které jsou postaveny čistě pomocí pískových cihel. do budoucna plánují postavit stovky podobných stožárů, jež budou přivádět proud do vzdálených končin země.

Nemalým přínosem je také šetrnost celého procesu. Při výrobě klasické pálené cihly se do atmosféry vypustí 0,6 kg CO2 za každou vypálenou cihlu. To ročně dělá více než 800 miliónu tun . V případě pískové cihly jsou emise nulové, tedy alespoň ty přímé.

bustler
Sdílet: