Energy Globe Award ČR
 

Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
15. 12. 2010 v rubrice Životní prostředí

Každoročně se na celém světě několik milionu tun . Ale mnohém více se jich bez užitku vyhodí. Tento negativní stav by rád pomohl zvrátit Dr. Naji Khoury z Tample University of Philadelphia se svým novým „Plastisoil“.  
materiál Plastisoil

Nový materiál, který lze využít např. pro stavbu , cyklistických a běžeckých či parkovišť, by mohl snížit dva problémy plastových láhví a problém se znečištěnou splavovanou z cest.

Aby vznikl materiál Plastisoil, je třeba použité PET lahve rozdrtit a smíchat se zeminou. Následně je směs promíchána se štěrkem a zahřáta na vysokou teplotu. Výsledkem je tvrdý, ale vodě propustný materiál , podobný čí poréznímu .

Právě ona vodě propustnost by mohla přispět k vyřešení problému s z cest. Na tradičním asfaltovém či betonovém povrchu zůstává dešťová voda, která stéká do kanalizace. To přináší problémy, protože voda zároveň splavuje oleje a další nečistoty z okolí cest. U vodě propustného materiálu jako Plastisoil bude voda prosakovat přímo do podloží, a tak se nečistoty z cest nebudou splavovat do kanalizace.

Namítnete, že tím si moc nepomůžeme, pokud nečistoty budou prosakovat přímo do půdy. Avšak to lze řešit volbou správného podloží a co více, Dr. Khoury rovněž zkoumá, zda jeho nově objevený materiál nemůže sloužit zároveň jako filtr nečistot obsažených ve splavované vodě.

Dr. Khoury tvrdí, že pro výrobu jedné tuny Plastisoliu potřebuje méně než pro výrobu jedné tuny cementu nebo asfaltu a zároveň ,že celý výrobní proces je levnější. K výrobě jedné tuny materiálu je zapotřebí 30 000 PET lahví, ačkoliv panuje přesvědčení, že v budoucnu bude možné využít i jiné druhy .

Jedná se dozajista o zajímavý nápad, který by mohl vyřešit problém s recyklaci použitých PET lahví. Teď čeká Dr. Kohuru nejtěžší část. Přenest výsledky svého do běžného života.

 Jan Grohmann
Diskuse
  1. Anonymní:

    Je to zajímavé. Ale dejme tomu, že se v tom uchytí voda a klesne teplota pod nulu… Nepoškodí to tento materiál?

  2. Jan Grohmann:

    Dobrý den
    Těžko říct. V článku, z kterého jsem čerpal, není o tom žádná zmínka.
    Ale poslal jsem Váš dotaz přímo Dr. Khourovi, tak doufám, že odpoví. :)

  3. Petr:

    Dobry den,

    Napad je to super!

    Mam dve pripominky:
    pise se sice, ze cely proces je levnejsi, ale zaroven, ze pri vyrobe se smes zahriva na vysokou teplotu. Jak ekologicka je samotna vyroba, resp. jakou necha uhlikovou stopu?
    a druhy dotaz – jak je reseno zanaseni napr. hlinou pri desti? preci dojde k usazeni necistot, zaneseni mezer a naslednemu rustu plevelu? – treba by se to dalo vyresit napriklad i samotnou recyklaci techto povrchu v nejakych intervalech?

  4. Roman:

    Strukturou mi to velmi pripomina tartan, ten je z 50% Polyisocyanat a 50 % farba a plnivo. Tiez ma medzery kde sa moze uchytavat voda alebo spina, no nejake problemy s nim doteraz neboli. Navyse po dazdi rychlejsie uschne ako asfalt ci beton. Pouziva sa najma ma sportove ihriska a je to velmi prijemny povrch ci uz pre kolena alebo cele telo ked clovek spadne…

  5. Roman:

    Mozem sa spytat preco zmizol moj komentar k tomuto claku? Clovek si da namahu nieco prispiet k a praca vyjde nazmar…

    • Jan Horčík:

      Zdravím, komentář bylo nutné nechat schválit administrátorem. Někdy to chvíli trvá, komentářů je velké množství, ale teď už je komentář online.

  6. Roman:

    Aha, dobre, lebo mne sa zobrazil ihned a potom zmizol. Vdaka!

  7. Jakub:

    A co kluznost povrchu ? a pak případné solení přes zimu ? :)

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz | Napalubu.cz