Silnice budoucnosti? Biologicky tvrzený pískovec místo asfaltu
Asfalt je jedním z materiálů, se kterými se setkáváme už déle než osm desetiletí prakticky denně. Celá dopravní infrastruktura moderního světa je založena na asfaltu. Přitom jde o materiál během jehož výroby, instalace a života vznikají toxické látky. Navíc výrazně přispívá k oteplování městských oblastí. A zvyšuje závislost na ropě ze které se vyrábí.
Proto byl v rámci soutěže iida awards 2010 oceněn hlavní cenou projekt thomase kosbaua a andrewa wetzlera ze Spojených států. Ti totiž přišli s nápadem nahradit asfalt speciálně biologicky tvrzeným pískovcem.
Silnice z pískovce jsou de-facto organicky „vypěstované“ s využitím běžných mikrobů a lokálně těženého písku. Tímto mikrobem je Bacillus pasteurii, který má přirozenou schopnost zpěvňovat písek.
Silnice a dálnice z pískovce by zvýšily odrazivost těchto ploch ve městech asi o 20%. To by znamenalo snížení teploty ve městech asi o 2 až 3 stupně. Zároveň zvyšují v noci viditelnost. Využití tohoto typu silnic by zároveň znamenalo významné snížení spotřeby ropy, a tedy i emisí oxidu uhličitého.
Pro srovnání, na stavbu silničního systému v Jižní Koreji jehož délka je 86 990 km bylo spotřebováno podle odhadů asi 28 000 000 barelů surové ropy.
já si doma sám dělám do pískovcoého podloží sklepní mistnosti a chodby a má to dvě výhody vytežený pískovec a písek použiju na zahrade při stavbe ruzích cestiček nebo ohraničení zahonků a hlavne je to nádherné když se procházíte 15m pod porvchem v pískovcové skále do které máte vysekaný giga sklep
podrobněji se dá o tomto materiálu dozuvědět na TEDu
http://www.ted.com/talks/magnus_larsson_turning_dunes_into_architecture.html
ale také tam nejsou uvedená podrobnější fakta….
a co takové detaily jako mrazuvzdornost, možné zatížení na m2, odolnost vůči vodě(když je to vlastně písek a bakterie, nebudou se rozmnožovat i do okolí právě působením vody),….
jako nápad a první výstřel je tento článek dobrý, ale ne všude najde tento způsob stavění silnic upotřebení (stejně tak ne všude je asfalt)
Nevim jestli ten obrazek pod napisem „Cementation of sand with biology“ je obrazek toho vysledneho povrchu, ale jestli ano, tak uz vidim ty nadavky, ze to nadmerne sjizdi pneumatiky, auto nedrzi v zatackach, snizuje se bezpecnost a pod.
Jinak samozrejme podobnym napadum a alternativnim pristupum moc fandim.
Ten napad je dobry a myslim, ze je to podobny proces aj ked menej energeticky narocny, ako ked lava zo sopky roztavuje kamene a horniny.
jinak hodnotný nápad, jen tam za každou cenu necpěte, že to sníží emise CO2, když to navíc není pravda.. dokonce je to může zvýšit..
neváže náhodou asfalt uhlík, který by se jinak spálil (sloučil s kyslíkem za vzniku CO a CO2, chcete-li) v motorech a elektrárnách?