Znečištěné ovzduší stojí Evropu stamiliardy eur
Každá zábava něco stojí. Cena za znečištěné ovzduší v Evropě přijde členské země EU ročně v přepočtu přibližně na 6,5 bilionu korun. S tímto vyčíslením přichází Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle zprávy EEA většinu znečištění generují uhelné elektrárny.
Odkud se tyto neadresné výdaje berou? Souvisí především s dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví, a následnou potřebou speciální zdravotní péče. V rovnicích EEA vše pochopitelně souvisí se vším. Častější nemocnost vyúsťuje ve sníženou produktivitu zaměstnanců, méně odpracovaných dní, a to způsobuje další finanční ztráty.
Co způsobují škodlivé látky ve znečištěném ovzduší
Kvalita ovzduší v New Yorku je nejlepší za posledních 50 let
Mezi další příklady negativního působení znečištěného ovzduší se řadí například snížení výnosů v zemědělství, nebo poškození/narušení budov. Jen pro srovnání, ve Spojených státech amerických činí podobné vyčíslení dopadů znečištěného ovzduší přibližně 550 miliard dolarů.
V Evropě se tento problém týká prakticky 90 % obyvatel měst, ale nejhorší situace je v Polsku a Bulharsku.
Zatímco v ostatních evropských zemích se dá hovořit o znečištěných regionech nebo několika konkrétních metropolích, dvě zmíněné země jsou podle EEA chápány jako „téměř plošné zdroje znečištění“. Podle dalších zdrojů je až 400 000 úmrtí v Evropě ročně spojeno se znečištěným ovzduším.
Jako příklad je ve zprávě uváděn populární a vyhledávaný Londýn, jehož ovzduší se ale řadí mezi velmi znečištěné. Autoři z EEA opakovaně dávají do souvislosti snížení turistické atraktivity a pokles tržeb z cestovního ruchu v evropských městech v důsledku působení znečištěného ovzduší.
„Je až s podivem, jak se zlepšení kvality ovzduší pozitivně promítne do celé kaskády jevů, od zlepšení konkurenceschopnosti, stimulaci regionální a lokální ekonomiky, úspor v průmyslu a obchodu a podporou udržitelného rozvoje.“ Zlepšit kvalitu ovzduší nad Evropou neznamená jen ušetřit, ale výrazně si pomoci.
Žiji v Praze a každý rok měpostihuje 1-2x doroka bronchitida. Odstěhoval jsem se na Moravu a bronchitidu v takovém rozsahu jako v Praze jsem měl za 4 roky 1-2x. Vrátil jsem se zpátky, první rok byl celkem klid, a teď na podzim, jak byl smog asi měsíc v jenom kuse, tak jsem to měl zase zpátky. Čtrnáct dní chrchlání smrkání a kašlání.
Dalsi duvod proc kompletne prejit na EV
To jen tak nepomůže, problém je i s prachem, který vzniká otěrem kol o silnici (dráha je taky prašná ale jinak), sice by došlo ke zlepšení situace ale je otázka nakolik by to bylo a nakolik by to šlo zlepšit přísnější kontrolou dodržování současných norem pro silniční vozidla.
Vzhledem k současnému přístupu evropských vlád k energetice by se myslím jenom přesunul zdroj znečištění ze silnic do komínů elektráren.
Nejhorší je smog, na kterém se podílí výfukové zplodiny, tj. mikroskopický prach a uhlovodíky s relativně krátkými řetězci. Ostatní, běžný prach je proti tomu neškodný a dá se eliminovat úklidem. Věřte někomu, kdo to zažil snad stokrát na vlastní plíce. Lepší argument už si snad ani neopatříte.
Zní, rok poblíž hradecké v Brně je taky zážitek, jedovatost vzduchu byla přímo cítit, ale stejně i ty gumy vytvářejí takový druh prachu, který se dá jen velmi špatně odstranit, někde jsem o tom četl, ale pořád je to lepší než oxidy a uhlovodíky.
Ovšem dokud nebudeme mít dostatek čisté energie, tak se většinou jenom přesunuje zdroj znečištění někam jinam, jenže zde nám do hry začínají vcházet zájmy dalších a dalších skupin. Třeba u nás budou jakékoliv nové hydroelektrárny sabotovány ze strany rybářů, kvaziekologů a i ze strany povodí, pokud má o lokalitu zájem někdo z lidí kteří na povodí dělají, byly takové případy. Je tu hromada vedlejších zájmů, které budou takovým věcem bránit.
Občas se prohrabávám starými technologiemi, třeba od zhruba první poloviny 19. století existují turbíny, které pracují již na 0,5 – 0,6m spádutedy tam kde se nedaří donutit správně pracovat ani kapalanovy. Ještě pod nimi jsou ponceletova kola, tam se dá jít i k jenom rychle tekoucí vodě, účinnost je pak v obou případech stále vyšší než u moderních zařízení pro zpracování nízkých spádů, nebo rychle tekoucí vody. Jaký je skutečný hydropotenciál se zahrnutím tohoto je mi lehce záhadou.
Hradeckou v Brně neznám, ale chápu, že to může být dost podobné. Ale věřte, že kdyby okolnosti byly trochu příznivější, tak bych se do Prahy nevracel. Nejen kvůli smogu. :-)