Co způsobují škodlivé látky ve znečištěném ovzduší

Dle zprávy o kvalitě ovzduší v Evropě vydané Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) je téměř třetina obyvatel evropských měst vystavena nadměrné koncentraci prašných částic (PM). Právě ty nejvíce znečišťují ovzduší. Spolu se vzduchem je vdechujeme do dýchacího ústrojí. V důsledku toho pak může dojít k poškození zdraví.

Výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade k tomu uvedla: „V průběhu uplynulého desetiletí se díky politice Evropské unie snížily emise mnoha znečišťujících látek. V některých zemích ale koncentrace znečišťujících látek v ovzduší stále překračují zákonné a doporučené limity, které jsou stanoveny pro ochranu zdraví evropských občanů. Znečištění ovzduší v městech a regionech s nejvyšším znečištěním zkracuje délku lidského života přibližně o dva roky.“

Pobývání v takovém prostředí může zapříčinit dýchací potíže, ischemickou chorobu srdeční nebo rakovinu plic. Některé znečišťující látky způsobují eutrofizaci (proces obohacování vod zejména o dusík), snížení výnosů zemědělských plodin, pomalejší růst lesů a mohou ovlivňovat klima.

Zpráva EEA se zaměřuje na to, jak jsou občané vystaveni působení znečištěného ovzduší. Kvalitu ovzduší v Evropě monitorují, aby mohli situaci posoudit. Čistotu ovzduší ovlivňují především tyto látky:

Prašné částice (PM) představují největší zdravotní riziko. Právě díky nim dochází v souvislosti se znečištěním ovzduší v EU k četným předčasným úmrtím. V roce 2010 bylo zhruba 21 % obyvatel měst vystaveno vyšší koncentraci PM10, než povoluje nejpřísnější denní limit EU.

Až 30 % lidí žijících ve městech ohrožovala koncentrace jemných prašných částic PM2,5 přesahující roční limity EU. Ty jsou méně přísné. Světová zdravotnická organizace (WHO) má posuzování ještě přísnější než EU. Podle jejího zjištění bylo až 95 % městských obyvatel vystaveno koncentracím prašných částic, které překračovaly referenční hodnoty pro ochranu lidského zdraví.

Ozón (O₃) má vliv na dýchací potíže i předčasná úmrtí. Na 97 % obyvatel měst v EU v roce 2010 působil ozon překračující referenční hodnoty WHO. Škodlivé koncentrace O₃ působily v roce 2009 na 22 % orné půdy v Evropě. To způsobilo ztráty v zemědělství.

Oxid dusičitý (NO₂) zapříčiňuje eutrofizaci, která vede k nadměrnému růstu rostlin a řas ve vodě. Přispívá i k vytváření prašných částic a ozónu. Také způsobuje překyselení.

Při tomto procesu dochází k okyselování půdního či vodního prostředí, zvýšením koncentrace vodíkových iontů, jež se do prostředí dostaly atmosférickou depozicí zejména plynných emisí. V mnoha evropských zemích převyšují emise oxidů dusíku limity stanovené v právních předpisech EU i v rámci dohod OSN.

Benzo(a)pyren (BaP) a zvýšení jeho koncentrace v ovzduší v Evropě vyvolává rozruch. Jde totiž o karcinogen. V letech 2008 až 2010 bylo 20-29 % obyvatel měst vystaveno koncentracím přesahujícím bezpečnou hranici stanovenou EU. Proto vyvstal záměr dostat se v letošním roce pod tuto hranici.

Oxid siřičitý (SO₂) v ovzduší ubývá. Poprvé v roce 2010 nebyla překročena hranice stanovená EU. Napomohla k tomu legislativa EU, která požaduje užití technologie čištění emisí a nižší obsah síry v palivech.

Oxid uhelnatý, benzen, těžké kovy (olovo, kadmium, arsen, nikl) se vyskytují v zemích EU v nízkých koncentracích a pouze lokálně. K překračování limitů dochází u těchto látek jen výjimečně.

Z výsledků minulých let vyplynulo, že je třeba uskutečnit revizi právních předpisů EU v oblasti ovzduší. Emise některých znečišťujících látek v posledních letech klesají. To ale neznamená celkový pokles koncentrací znečišťujících látek v atmosféře.

Problémy s kvalitou ovzduší bohužel i přesto nadále přetrvávají. Proto evropská komise v letošním roce klade zvláštní důraz na politiku bojující proti znečišťování ovzduší. Snaží se docílit snížení emisí primárně v dopravě a bydlení.