ČEZ uzavře elektrárnu Prunéřov I. v roce 2019
Ministerstvo životního prostředí přijalo návrh opatření společnosti ČEZ na snížení emisí uhelné elektrárny Prunéřov II. Tato elektrárna je největším producentem skleníkových plynů, ale např. i oxidů síry nebo dusíku, v České republice. Ještě za Martina Bursíka na postu ministra životního prostředí byl původní návrh ČEZ na modernizaci Prunéřova zamítnut. Nyní jej MŽP konečně schválilo, ačkoliv ekologové stále nejsou spokojeni.
ČEZ se zavazuje nemodernizovat Prunéřov I. Místo toho jej k roku 2019 zcela vyřadí z provozu. Od 1.1. 2016 navíc převede blok B21 elektrárny Prunéřov II do omezeného provozu 1500 hodin za rok. Tato opatření budou mít za následek úsporu 358 tis. tun CO2 v letech 2016 až 2018 a 1 675 tis. tun v letech 2019 až 2023. Celkově dojde v období let 2016 až 2023 k úspoře 9,446 mil. tun CO2.
Starší část, Elektrárna Prunéřov I, byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968. Bylo zde instalováno šest 110MW bloků. V rozpětí let 1987 až 1992 prošly čtyři bloky rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva bloky byly v rámci útlumového programu začátkem devadesátých let odstaveny z provozu.
Navíc se ČEZ zavázal vysadit v okolních obcích minimálně 200 000 stromů. Ekologické organizace upozorňují, že stromy jsou to jediné dobré na novém plánu. Původně měla být totiž podle Jana Šrytra z Ekologického právního servisu uhelná elektrárna Prunéřov I odstavena už v roce 2015. Navrhovaná opatření ČEZ nicméně překračují požadavky Ministerstva životního prostředí. Mezi lety 2016 až 2023 ČEZ v Prunéřově sníží emise o 9,4 milionu tun, původní požadavek zněl 5,13 mil. tun emisí.
Společnost ČEZ se v předloženém návrhu kompenzačních opatření také zavázala, že snížení vypuštěných emisí nepřevede na žádný jiný zdroj v portfoliu ČEZ spalující fosilní paliva. Zajistí prý také nízkoemisní nebo bezemisní zdroje ve svém portfoliu, které tuto výrobu budou schopny v daných letech nahradit. Uspořené finanční prostředky slibuje investovat do bezemisních zdrojů energie.
